Praha – Republikový sněm ODS na podvečerním jednání rozhodl o zrušení oblastních sdružení v Praze 10 a 11. Argumentuje tím, že poškodily jméno strany. Občanští demokraté v Praze 10 nedávno podpořili společně s komunisty novou radu v čele s Radmilou Kleslovou (ANO). ODS v Praze 11 zase čelila řadě skandálů s prodeji pozemků.
„Všichni vědí, že se dlouhodobě snažíme jakousi špatnou pověst z minulosti vylepšovat,“ komentoval rozhodnutí sněmu předseda strany Petr Fiala. „Toto rozhodnutí nikomu z nás nezpůsobuje radost, ale bylo to rozhodnutí nutné. Vidím v tom velkou šanci pro členy v Praze 10 a 11 vybudovat novou důvěryhodnou organizaci.“
Zrušení oblastních sdružení ODS se týká asi 350 členů. Ti budou členy ODS ještě tři měsíce. Pokud do té doby nebude založeno nové sdružení a nepřeregistrují se, členství ve straně jim zanikne. V obou městských částech jsou členové oblastních sdružení v opozici.
Co za zrušením stálo?
V Praze 10 byla jedním z důvodů rozpuštění podpora nové starostky Kleslové, která podle médií byla do listopadu 1989 příslušnicí komunistické rozvědky. Jako referentce zvláštní činné zálohy jí bylo uděleno krycí jméno Lia a měla mít za úkol nábor nových kádrů a jejich výchovu pro špionáž. Kleslová spolupráci popírá a hájí se podobně jako šéf ANO Andrej Babiš tím, že byla v evidenci rozvědky vedena nevědomě.
Organizace v Praze 11 zase poškodila stranu svými kauzami například kolem sporných prodejů pozemků. Bývalý starosta za ODS Dalibor Mlejnský (nyní Jižní Město – Náš domov) rovněž v minulosti v médiích figuroval v kauze sledování politiků v Praze 11.
Buňky vidí situaci jinak
Představitelé zrušených organizací ale mají na stav ODS na Praze 10 a 11 poněkud odlišný pohled než stranické vedení. Jan Gabriel z ODS v Praze 11 považuje rozhodnutí za vnitrostranický boj. „Problémy uvnitř ODS v Praze 11 nejsou,“ řekl.
Bývalý starosta Prahy 10 a pražský radní Milan Richter uvedl, že se jedná o vendetu od centrály. „Rozhodnutí bylo velmi těsné, byl tam rozdíl čtyř hlasů. Praha 10 dlouhodobě nesouhlasila s vedením a toto je řešení vnitrostranické diskuse. Úplně se mi to nelíbí, ale respektujeme to,“ řekl Richter. Podotkl, že při jednání musel vyvracet řadu podle něj lží – například prý, že na „desítce“ byly nabírány černé duše.
I místopředseda občanské demokracie Miloš Vystrčil připouští, že hlasování „nebylo naprosto jednoznačné“; zároveň ale dodává, že vedení ODS jen akceptovalo rozhodnutí regionální rady, která se rozhodla politiku v Praze 10 a 11 změnit. „Zdejší sdružení byla zabetonovaná. Demokracie tam vypadala tak, že vládnoucí většina nepřipustila, aby tam kdokoliv nastavil jiný způsob jednání.“
ODS nemaže své organizace poprvé
Občanská demokracie nyní začne svá oblastní sdružení v těchto městských částech budovat znovu. Aktuální případ potom není zdaleka první v historii občanské demokracie. Koncem loňského února zrušila Nečasova výkonná rada sdružení v Praze 4 a 12 a na Praze-západ. Důvodem byl netransparentní nábor nových členů a nestandardní postup při volbách místních a oblastních šéfů.
V červnu 2011 ukončili občanští demokraté činnost sdružení v Praze 1. Jeho představitelé byli spojováni s řadou problematických kauz a uvnitř organizace panovaly ostré spory; o pouhé čtyři měsíce později vedení trestalo své buňky za přímou či nepřímou spolupráci s KSČM na komunální úrovni. O licenci přišla například ODS v Aši, Rychnově nad Kněžnou, Raspenavě, Bavorově či Králíkách.
