Mešní víno z Kroměříže má arcibiskupské požehnání

Kroměříž - Olomoucký arcibiskup Jan Graubner dnes požehnal ve sklepích pod arcibiskupským zámkem v Kroměříži dvanácti druhům vín z loňské úrody moravských vinic. Víno bude sloužit především k liturgickým účelům, ochutnat je ale budou moci také návštěvníci zámeckých sklepů. Tradice výroby mešního vína sahá v Kroměříži do roku 1345, kdy tuto výsadu zdejším sklepům udělil král Karel IV.

Arcibiskup Bruno, zakladatel kroměřížských sklepů, střeží archiv mešních vín. Víno pro církev v nich natahují mistři vinaři úctyhodných 747 let. Každý nový ročník pak musí „odblokovat“ žehnání arcibiskupa.

„Chceme poprosit pána o požehnání a vzdát mu díky za úrodu,“ řekl dnes Graubner.
Dodal, že sám velký spotřebitel vína není. „Bez mešního vína ale nelze slavit mši svatou. Spotřeba je malinkatá, ale je podstatná,“ dodal arcibiskup. Podle něj není známo, kolik vína kněží za rok spotřebují. „Taková statistika neexistuje,“ uvedl Graubner a dodal, že s kvalitou vína z kroměřížských sklepů je olomoucké arcibiskupství, kterému patří 70 procent ve společnosti Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, spokojeno.

„Otazník ale máme nad množstvím. Sklepy jsou dosti veliké a snesly by daleko větší obrat. Přivítal bych, kdyby toho bylo víc. Sklepy zatím tak jako procházejí, ale výdělečné to není,“ upozornil Graubner.

Podle Josefa Kadlčíka, vinaře z Hluku na Uherskohradišťsku, jenž má ve společnosti podíl
15 procent, byla loňská úroda vína moc špatná. „Máme v Hluku bezmála desetihektarovou vinici, kde nám zmrzlo 80 procent úrody,“ uvedl. Komentář vinařů byl lakonický – Pán Bůh dal, Pán Bůh vzal. Parádní podzim ale u zbylé úrody vyhnal nahoru cukernatost. Pro farnosti bude vína dostatek. Pár láhví skončí i v dobře střeženém archivu.

Mešní vína z místních arcibiskupských sklepů jsou nepřislazovaná, čistě přírodní, bez přídavku jakýchkoliv chemických látek. Kvalitu vína přísně kontrolují pověřenci biskupské konference. Kromě kroměřížských vinařů má v České republice mešní licenci už jen karmelitánský řád.

Aby na láhvi mohlo být napsáno „mešní víno“, musí výrobce dodržet předepsaný postup. „Musí to být co nejvíce přírodní víno bez přidaného cukru, chemických konzervantů a stabilizátorů,“ popsal páter Milan Palkovič, farář z Velkých Losin na Šumpersku, který je jako vystudovaný vinař biskupskou konferencí pověřen jeho kontrolou.

Na Kroměřížsku se mešní víno vyrábí od roku 1345, kdy tuto výsadu sklepům udělil Karel IV. Sklepy pod Arcibiskupským zámkem jsou umístěné v hloubce 6,5 metru pod zemí. Jejich plocha je 1 030 metrů čtverečních a panuje v nich stálá teplota v rozmezí 9 až 11 stupňů. Stěny pokrývá ušlechtilá plíseň.

Jedinečnost mešnímu vínu z Kroměříže dodává také to, že víno dodnes dozrává v dubových sudech, nikoliv v nerezových tancích. Jeden z největších dřevěných sudů pojme 19 100 litrů vína, ten nejstarší zase pochází z roku 1805.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVlakem na Ruzyni. Úsek mezi Veleslavínem a letištěm má postavit soukromník

Posun v přípravách trati na Letiště Václava Havla. Stát chce příští rok vybrat koncesionáře na úsek mezi pražskou Ruzyní a Veleslavínem. Má jít o první PPP projekt na tuzemské železnici, kdy vláda plánuje spolupracovat se soukromníky. Projekt má stát zhruba 109 miliard korun. Soukromý partner infrastrukturu postaví a bude ji provozovat a udržovat dalších 25 let.
před 17 hhodinami

Měřicí stanice v Česku opět zaznamenaly teplotní rekordy, bylo až 37,1 stupně

Teplotní rekordy v sobotu v Česku padly zhruba na třiceti procentech meteorologických stanic měřících přes třicet let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, a to 37,1 stupně Celsia, oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). I v neděli meteorologové očekávají tropická vedra s nejvyššími teplotami mezi 32 a 37 stupni, už během dne se však podle ČHMÚ postupně zatáhne a objeví se deště i bouřky. Ochlazení se očekává i na začátku příštího týdne.
15. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
15. 8. 2026

Akce Cihelna ukázala fiktivní válku Československa s Německem

Československo se po mnichovské dohodě pustilo do války s Německem – takový fiktivní scénář nabídla v sobotu letošní bojová ukázka Cihelna v Králíkách. Pohraniční střety mezi československými vojáky a německými ozbrojenými skupinami přerostly v otevřený konflikt, do kterého se zapojili také spojenci, přiblížil provozní ředitel Vojenského muzea Králíky Martin Večeř.
15. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

V 93 letech Gustav Vrbacký stále pilotuje kluzáky

Létání zasvětil většinu svého života. Třiadevadesátiletý Gustav Vrbacký poprvé vzlétl na kluzáku před 76 lety a dodnes létá. Během své kariéry překonával rekordy, závodil, působil jako instruktor a podílel se také na rozvoji letiště v Brně-Medlánkách.
15. 8. 2026

Pardubice, Olomouc nebo Brno. Některá města řeší nárůst černých skládek

Některá krajská města letos zaznamenala výrazný nárůst černých skládek. Více případů v prvních sedmi měsících letošního roku evidovaly třeba Pardubice, Olomouc, Brno nebo Zlín. Nejčastěji policisté nacházejí černé skládky při obchůzkách, s pomocí kamerového systému nebo díky oznámením od občanů. V řadě krajských měst se ale naopak počet černých skládek snížil. Česká televize to zjistila od zástupců městské policie.
15. 8. 2026

Provoz pražského letiště se vrátil na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se vrátil na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala čtrnáct stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů, sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.