Liberec - Krajská vědecká knihovna v Liberci vlastní jako jediná v Česku unikátní dokument přeložený jako Proces s Templáři. Jde o 700 let utajované materiály z Vatikánských archívů, které osvětlují konec Templářského řádu. Publikaci za skoro šest tisíc eur si knihovna mohla koupit díky štědrému sponzorovi, asi třetinu její ceny zaplatil liberecký magistrát.
Kniha bude uložena v trezoru, badatelé do ní budou moci nahlédnout ve speciální studovně, v níž platí režim pro vzácné tisky. Knihu si bude moci prohlédnout při nějaké příležitosti i veřejnost.
Vatikán vydal výpravnou publikaci jako třetí svazek edice vzácné dokumenty. Jsou v ní dříve nepublikované kopie dokumentů týkající se historie řádu templářů. Svazek listin nazvaný Processus contra templarios obsahuje akta shrnující soudní řízení, jež vedla s příslušníky řádu začátkem 14. století katolická inkvizice. Fasciklů s vzácnými historickými dokumenty bylo vytištěno pouze 799 kusů a putovaly do celého světa, zájem o něj projevili vědci, sběratelé a knihovny. Osmistý výtisk dostal darem papež Benedikt XVI.
Dokumenty z tajného vatikánského archivu vyšly vloni při příležitosti 700 let od zahájení inkvizičního procesu s tímto mocným středověkým řádem. Na příkaz francouzského krále Filipa IV. začalo 13. října 1307 masové zatýkání templářů a konfiskace jejich rozsáhlého majetku. Jen ve Francii skončilo ve vězení 5000 příslušníků řádu, kteří se pak na mučidlech přiznali k nejrůznějším zločinům - kacířstvím počínaje a sodomií konče.
Na nátlak krále Filipa IV. papež Klement V. řád v roce 1312 zrušil, inkviziční proces ale trval celých sedm let. Desítky templářů pak byly upáleny, na hranici skončil i velmistr řádu Jacques de Molay.
Vědce, ale i laiky pohnutá historie vlivného řádu mimořádně přitahuje. Nyní budou mít poprvé možnost nahlédnout bez omezení do originálních soudních dokumentů, z nichž některé vrhají na dějiny řádu zcela jiné světlo. Vatikán totiž do svazku, na jehož přípravě se podílelo pět desítek odborníků, zahrnul například i takzvaný Chinonský pergamen vydaný papežem na francouzském zámku roku 1308. V archivech byl objeven teprve před sedmi lety a je převratným důkazem o tom, že papež nepovažoval templáře za heretiky, tedy kacíře.
Řád templářů založený pravděpodobně kolem roku 1118 po křižáckých taženích do Svaté země byl největším a nejmocnějším křesťanským rytířským řádem středověku; jeho celý název zněl Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu (Pauperes commitiones Christi templique Salomonici). Posláním řádu bylo chránit nově založené Jeruzalémské království proti nepřátelským muslimům a zajistit bezpečnost poutníků směřujících z Evropy do Jeruzaléma.
Počátkem 13. století se templáři stali významnou hospodářskou, politickou i vojenskou silou, která nikomu nepodléhala, byť měla sloužit papeži. Právě jejich dalekosáhlý vliv pak nespíš přispěl k jejich konci; francouzský král i papež se totiž moci templářů obávali tolik, že byl řád nakonec dvě staletí po svém založení zrušen.
Do Českých zemí přišli templáři za vlády krále Václava I., svá sídla založili na Starém městě pražském, Uhřiněvsi, u Hodonína, Jamolicích u Moravského Krumlova a Freundsbergu u Vsetína.
