Kvůli turistům v Moravském krasu vysychají krápníky

Moravský kras - Jeskyně patří mezi největší turistická lákadla Moravského krasu. Příliš mnoho návštěvníků jim ale škodí, upozorňují odborníci. Brněnští hydrometeorologové tamní klima jezdí pravidelně měřit už čtyři roky. Turisté podle nich do jeskyní přinášejí nežádoucí teplo a jsou viníky poklesu přirozené vzdušné vlhkosti, bez které krápníky přestávají růst.

Celkem čtyřiapadesát bezdotykových měřicích přístrojů je poschováváno mezi krápníky a skálami v Kateřinské jeskyni v Moravském krase. Další desítky teploměrů jsou pak ukryty i v Punkevních jeskyních. Pomocí nich hydrometeorologové zaznamenávají, jakým způsobem turisté ovlivňují klima v podzemí. „Každý z nás, kdo jde do jeskyně, tam přináší teplo. Více návštěvníků znamená větší ohřátí vzduchu v jeskyni,“ uvedl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Jaroslav Rožnovský.

V jeskyních Moravského krasu je stálá teplota kolem 7 až 8 stupňů Celsia. Změny teploty a pohyby vzduchu odborníci měří přístrojem zvaným sonický anemometr. „Na těch křivkách je krásně vidět, že jakmile se na některém místě zastaví skupina dvaceti lidí, teplota okamžitě poskočí. Jindy jsou křivky rovné. Při průchodu návštěvníků přístroje zaznamenávají zvýšení teploty o 0,7 až 0,8 stupně Celsia,“ upřesnil Rožnovský.

Nahrávám video

Krápníkům turistický ruch nesvědčí

Zvýšení teploty se podepisuje i na vlhkosti v jeskyni. To nesvědčí krápníkům, které při změně teploty začnou vysychat, a tím přestávají růst. „Krápníky ztrácí vrstvu vody, kterou musí mít na povrchu,“ vysvětlil Rožnovský.

Moravský kras navštíví ročně více než 320 tisíc návštěvníků. Nejnavštěvovanější jsou Punkevní jeskyně, kam ročně zavítá až 200 tisíc lidí. Přestože zájem ze strany turistů je zejména přes léto obrovský, jeskyňáři do nich za jeden den mohou pustit pouze omezený počet lidí. „Máme stanovené intervaly mezi vstupy a počty návštěvníků v jednotlivých skupinách,“ potvrdil vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka.

Ještě v devadesátých letech přitom jeskyně za jeden rok navštívilo až půl milionu návštěvníků. „Už tehdy se ty počty začaly postupně redukovat, a to se o těchto dopadech ani nevědělo,“ dodal Hebelka. O dalším omezení přístupu do jeskyní však správci zatím neuvažují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr životního prostředí Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 5 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 11 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.