Brno – Vesmírné obydlí pro dva lidi, které bude schopno recyklovat vodu i vyrábět elektrickou energii. Tak má vypadat tzv. habitat, na kterém pracuje konsorcium sedmi evropských firem a institucí. Čeští vývojáři z Kuřimi se na projektu podílí virtuálními simulacemi extrémních podmínek, kterým by byl habitat vystaven na Marsu nebo na Měsíci. Své výsledky představili v laboratoři virtuální reality na brněnském VUT.
„Našim úkolem bylo vytvoření virtuálních simulací chování habitatu v extrémních podmínkách, které jsou blízké prostředí na Marsu nebo Měsíci. Posuzovali jsme, jak se bude takováto stavba chovat například na poušti nebo v mrazu desítek stupňů pod nulou. Také odlišný tlak a radiace jsou při výpočtu důležitými parametry. Naše výsledky simulací budeme nyní kolegům demonstrovat ve virtuální 3D jeskyni,“ popsal Michal Vajdák z firmy Sobriety, která sídlí v Kuřimi na Brněnsku. Své kolegy z projektu teď mohl díky virtuální realitě poprvé doslova provést vnitřkem vesmírného obydlí.
V habitatu je vše, co by jeho dva obyvatelé mohli potřebovat: pracovna, postel, kuchyně, toaleta, sprcha. Jako uzavřený systém by měl vydržet dva dny, otevřený pak až dva týdny. „Naším vkladem do projektu není jenom vizualizace, ale především simulace chování habitatu. Barvy, které vidíme, označují rozložení teplot na stěnách,“ vysvětlil vedoucí pracovní skupiny Vratislav Šálený s tím, že například na Marsu panují teploty desítky stupňů pod nulou a téměř vakuum, které znemožňuje dýchání. Habitat by měl obyvatele před oběma extrémy bezpečně ochránit.
V Estonsku už vzniká skelet vesmírného příbytku. „Ukončili jsme návrhovou část projektu a předali štafetu estonským kolegům, kteří začínají výrobou,“ dodal Vajdák. Příští rok na jaře by měl být převezen do Francie, kde bude dovybaven zařízením pro každodenní život dvou osob. Habitat bude nejdříve testován v laboratořích International Space University ve Štrasburku a následně v oblasti Rio Tinto ve Španělsku, která na evropské poměry poskytuje extrémní prostředí.
Bydlení na Měsíci a cesta na Mars jsou samozřejmě hudbou budoucnosti. „Sériové výroby těchto habitatů se jen tak nedočkáme, ale v horizontu pěti až deseti let jsme schopni mít použitelné prototypy,“ doufá Vajdák. Podle tvůrců může mít habitat využití i na Zemi, například v oblastech postižených katastrofami nebo v extrémních podmínkách – na pouštích či v polárních oblastech. Jeho výhodou je částečná nezávislost na okolních zdrojích, jde snadno sbalit a transportovat.
V Brně už podobný projekt běžel před dvěma lety. Tehdy na nafukovacím habitatu firmy spolupracovaly s brněnským VUT. Habitat Crystal pak putoval do USA, kde byl testován ve spolupráci s Kennedyho vesmírným střediskem provozovaným NASA.
