Žlutice / Chodová Planá – V západních Čechách se na letním putovním táboře poněkolikáté setkali vozíčkáři. Tábor má příznačný název „Festina lente“ neboli „Spěchej pomalu“, v jeho rámci handicapovaní celý týden cestují. V posledních letech se tábora účastní vždy patnáct až sedmnáct vozíčkářů s různým stupněm postižení. Doprovází je skupina dobrovolníků, kteří pomáhají všude tam, kde je třeba. Tlačí, vaří, pomáhají vozíčkářům s oblékáním, mytím a toaletou.
Radek je na táboře už poněkolikáté a vždycky se sem těší celý rok. Je to pro něj totiž jedna z mála příležitostí, jak se dostat ven do přírody, do míst, která jsou pro něj běžně nepřístupná. „Líbí se mi tu. Zpíváme písničky a povídáme si,“ uvedl Radek a další účastnice tábora Marie doplnila: „Půjdeme se podívat na zámek.“ Několikadenní soužití s handicapovanými přináší nezapomenutelné zážitky i pro jejich doprovod, tzv. „tlačiče“. I oni překonávají bariéry, učí se trpělivosti, na svět se dívají jinýma očima a dokáží se radovat z maličkostí. „Pomáháme jim úplně se vším. Pomáháme jim s oblékáním, se stravováním, s osobní hygienou,“ podotkla osobní asistentka Markéta Hinaisová a další „tlačička“ Martina Pumrová dodala: „Člověk cítí, že k něčemu je, že někomu pomáhá. A ti vozíčkáři mají takovou radost!“ A asistent Vojtěch Nedbal prohlásil: „Denní trasy jsou většinou kolem patnácti kilometrů, ale budeme mít i delší trasu.“
Z putovního tábora pro vozíčkáře už se stala tradice, ten letošní je sedmnáctý v pořadí. Zájem ze strany handicapovaných je obrovský. „Akce se postupně rozrůstala, a tak jsme se rozdělili na dvě skupiny. Ta druhá skupina v letošním roce putuje z filmového festivalu v Karlových Varech a my jdeme od Plzně, z Třemošné,“ vysvětlil spoluorganizátor akce Petr Kadera.
Tábor je týdenní, obě party ukončí putování v sobotu – ve Žluticích a Chodové Plané.
