Trutnov - Na podzim se velká česká města halí smogem, ale dětské ozdravovny na horách jsou poloprázdné. V řadě případů je přitom pobyt ve vysoké nadmořské výšce plnohodnotnou alternativou klasické léčby. Navíc je dětem plně hradí zdravotní pojišťovny. Podle vedení ozdravoven dětští pediatři málo informují rodiče o významu ozdravných pobytů pro zdraví jejich dětí.
Zatímco se česká města dusí inverzním smogem, dětské ozdravovny v Krkonoších zejí prázdnotou. S nástupem podzimu totiž znatelně klesá zájem o ozdravné pobyty. Lékaři a odborníci jen kroutí hlavou. Stejná situace se opakuje každý rok. „Od ledna do září jsme naplněni tak, že bychom potřebovali dvojnásobek míst, ale přijde polovina září a děti do ozdravoven přestanou jezdit,“ říká ředitelka Dětské ozdravovny Svatý Petr Věra Vítová.
Přitom pro astmatiky a děti, které trápí chronická dýchací onemocnění, může třítýdenní pobyt na horách udělat tolik, co běžná léčba. „Tento způsob léčby je daleko přirozenější než brát léky,“ upozorňuje revizní lékař VZP Dušan Šimůnek.
Ozdravný pobyt je plně hrazen zdravotními pojišťovnami. Rodiče platí jen regulační poplatky. O děti se tu starají lékaři a vyškolený personál, je tu také škola, takže děti nezanedbají ani výuku. Provozovatelé ozdravoven ale vidí hlavní problém jinde. „Je malá aktivita pediatrů směrem k rodičům. Pediatři také často nechtějí návrhy na ozdravné pobyty vyplňovat,“ vysvětluje ředitel Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov Jaromír Helzlar. „Každý by měl sám zvážit na základě zdravotního stavu dítěte, které trpí například opakovanými záněty horních cest dýchacích, zda by byl ozdravný pobyt vhodný,“ dodává doktor Šimůnek.
Sdružení ozdravoven a léčeben se proto snaží samo domluvit spolupráci ve městech, kde je znečištění vzduchu nejhorší. Z někdejších dvaceti ozdravoven jich zbylo po roce 1989 pouze šest. Všechny se potýkají se stejným problémem - na podzim jsou naplněny pouze z jedné čtvrtiny.
