Praha – Už rok sledují zvláštní čidla vyvinutá Českým vysokým učením technickým chování a celkový stav konstrukce pražského Karlova mostu. Technici mohou jejich prostřednictvím nahlédnout i do minulosti kamenného mostu. Sledovací systém, který je podle Jana Zemánka z Technické správy komunikací v Evropě ojedinělý, má však především pomoci v přípravě dalších oprav památky.
Jak se daří mostu, jehož nejstarší části vznikly ve 14. století, snímá 160 čidel navrtaných do zásypu nad mostními oblouky. Data o teplotě a vlhkosti uvnitř stavby předávají třikrát za hodinu do technologického centra, které je umístěno pod obloukem Karlova mostu na malostranském břehu.
„Máme jedinečnou možnost zjistit, co se v konstrukci dělo v minulosti. Proč a jak vznikly jednotlivé trhliny. Zároveň budoucí generace získají důležité informace, podle kterých budou moci upravit technologie oprav nebo použité materiály,“ popsal Jan Zemánek přínos nového systému. Získané informace chce město využít k přípravě dalších fáze generální opravy Karlova mostu. Průběh předchozí etapy kritizovali odborníci a Praha nakonec dostala pokutu. Tu však nakonec nezaplatila, protože byl delikt promlčen.
První rok měření stavu Karlova mostu ukázal, že je jeho konstrukce v současnosti stabilní. V příštích letech se ale mohou na jižní straně vytvářet trhliny. „Most se chová jako akumulátor, na výkyvy teplot reaguje až zhruba po třech měsících, přičemž střed mostu nikdy nezmrzne,“ vysvětlil Zemánek. Provoz systému čidel a měřicí ústředny stojí ročně 250 tisíc korun, za jeho pořízení zaplatila Praha 5,5 milionu.
Podobným způsobem chce TSK od počátku sledovat stav Trojského mostu, který se v současnosti staví a otevřen má být za dva roky.
