Před dvaceti lety odvysílala britská televizní stanice BBC první díl animovaného seriálu pro předškolní děti Teletubbies. Ten se postupně stal celosvětovým fenoménem a vysílal se ve 120 zemích. Mezi lety 1997 až 2001 bylo natočeno 365 dílů, od roku 2015 vzniká nová série. Seriál má za sebou i několik „skandálů“, když v Polsku nebo USA čelil nařčení z propagace homosexuality.
Koncept seriálu je vymyšlen tak, aby upoutal už děti ve věku jednoho či dvou let. Tomu jsou přizpůsobeni i hlavní hrdinové: čtyři barevné postavičky s anténkami na hlavách a obrazovkami místo břicha, které se různě batolí, hrají si nebo zpívají. Mezi sebou se Tinky Winky, Dipsy, Laa-Laa a Po baví pomocí výrazů připomínajících dětské žvatlání.
„Jsou tam zastoupena všechna etnika: od fialového Tinky Winkyho představujícího Evropu až po Po, která představuje Asiaty. Ale nesmíme zapomenout ani budoucí robotickou planetární generaci, kterou představuje postavička Noo Noo, což je ten modrý vysavač,“ vysvětloval ve Studiu 6 dramaturg dětského kanálu ČT :D Miloš Zvěřina.
Seriál je určen předškolním dětem, v Česku je podle Zvěřiny podobné věkové kategorii určen třeba Krteček. „Autoři si velmi programově zmapovali teritorium, které chtějí zasáhnout. Jsou různé názory i mezi dramaturgy, ale podle mého se to v každém případě autorům podařilo,“ dodal Zvěřina.
V médiích se často spekuluje, co stojí za fenoménem Teletubbies: „Osobně se domnívám, že v popředí stojí marketing, nebojím se říct cílený merchandising – autoři vyloženě vyšli vstříc tomu střednímu proudu,“ uvedl Zvěřina ve Studiu 6.
Děti do dvou let si prý znalosti z televize nerozšíří
Podle psychologů jsou ale rodiče, kteří nechají své ratolesti sledovat podobné pořady jako Teletubbies a doufají, že si díky nim děti rozšíří své znalosti, na omylu. Daleko lépe prý udělají, když budou na své potomky sami přímo hovořit. K tomuto závěru došel vědecký tým pod vedením Mariny Krcmarové z Wakeforestské univerzity v Severní Karolíně, výsledky publikoval odborný časopis Media Psychology.
Děti do dvou let totiž nejsou schopny se naučit novým slovům jinak, než přímou interakcí s jinými lidmi. Roztomilé postavičky proto rozvoji schopností nejmenších nijak nepomáhají, míní vědci.
Jinak je tomu prý u větších dětí. Například americký seriál Sezame, otevři se, ve kterém se objevuje známý plyšový žabák Kermit, má podle odborníků pozitivní vliv na slovní zásobu předškoláků.
Fialový Tinky Winky + červená taška: Podle kritiků propagace homosexuality
Fialový Tinky Winky, který má podle tvůrců představovat Evropany, se stal u našich severních sousedů představitelem poměrně bizarního sporu. Tato postavička totiž nosí červenou dámskou kabelku, někteří polští konzervativci proto v této kombinaci viděli skrytý homosexuální podtext.
Záležitostí se dokonce zabýval úřad na ochranu práv dětí. „Celá ta věc je neobyčejně citlivá, protože děti si tu pohádku velmi oblíbily,“ tvrdila tehdy šéfka úřadu Ewa Sowińská a dodávala: „Poprosím psychology z našeho úřadu, aby se podívali na pohádku Teletubbies a vyhodnotili, zda může být vysílána v televizi.“
Na hlavu Sowińské se pak ale snesla vlna kritiky. Musela na kobereček k předsedovi polského parlamentu Ludwiku Dornovi, který ji vyzval, aby veřejně nezesměšňovala úřad. Sowińská později vydala prohlášení, v němž uvedla, že již nechce, aby psychologové zkoumali Teletubbies. Podle ankety portálu gazeta.pl se 82 % Poláků domnívalo, že Sowińská ztrapnila celé Polsko.
Tinky Winky, respektive BBC jako tvůrce seriálu, ale musela podobnou kritiku odrážet už v 90. letech. Americký evangelický televizní kazatel Jerry Falwell, proslulý svými nekompromisními názory, tehdy upozorňoval rodiče malých dětí na skryté symboly homosexuality, mezi něž patřilo i ztvárnění postavičky Tinky Winkyho.
