Praha - Ve věku 95 let zemřel režisér, scenárista a příležitostný herec Jiří Krejčík. S jeho jménem jsou spojeny například filmy Pension pro svobodné pány, Svatba jako řemen či Božská Ema.
ČT PŘIPOMÍNÁ JIŘÍHO KREJČÍKA
- Všechnopárty (9. 8., 21:25, ČT1) - Jiří Krejčík jedním z hostů v talk show Karla Šípa.
- Úsměvy Jiřího Krejčíka (10. 8., 7:45, ČT2) - kapitola z antologie českého humoru.
- Probuzení (10. 8., 15:50, ČT1) - Jana Brejchová jako dívka s temnou minulostí ve filmu z roku 1959.
- Vyšší princip (12. 8., 21:55, ČT2) - okupační drama režiséra Jiřího Krejčíka podle povídky Jana Drdy (1960).
- Penzion pro svobodné pány (16. 8., 21:50, ČT2) - Rozverná komedie s Josefem Abrhámem a Ivou Janžurovou (1967).
První hraný celovečerní snímek natočil Krejčík (* 26. června 1918) v roce 1947. Týden v tichém domě vznikl na motivy Povídek malostranských Jana Nerudy. Následovaly snímky Ves v pohraničí o osidlování českého pohraničí po druhé světové válce anebo Svědomí, psychologické drama o vině a trestu.
V 50. letech byla Krejčíkova tvorba poznamenána dobovou ideologií, jak dosvědčují filmy Nad námi svítá či Frona. „Nebyl nikdy politicky na komunistické straně. Sice natočil budovatelské filmy, ale přesto si mezi postavami našel jednu, která nebyla vysloveně jejich,“ podotkl filmový kritik Pavel Jiras. V roce 1958 se podílel režií krátkého snímku Glorie na povídkovém filmu O věcech nadpřirozených, kde se pokoušel adaptovat krátké prózy Karla Čapka. Za tento počin byl oceněn na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu 1959.
„Mám k Čapkovi blízko, natočil jsem několik věcí. Třeba také povídky Čintamani a ptáci a Příběhy sňatkového podvodníka, úsměvné krimihistorky spojené s Olgou Scheinpflugovou. Také jsem se mnoho let pokoušel adaptovat poslední Čapkovu novelu Život a dílo skladatele Foltýna, ale to se mi nepodařilo,“ uvedl Krejčík v rozhovoru pro časopis ČT+ v roce 2010, při příležitosti natáčení televizního filmu Osudové peníze podle další Čapkovy povídky.
K jeho nejznámějším celovečerním filmům bezpochyby patří Pension pro svobodné pány, který také nastudoval jako divadelní představení pro Činoherní klub, drama z období heydrichiády podle Drdovy povídky Vyšší princip, komedie Svatba jako řemen a Božská Ema o slavné operní pěvkyni Emě Destinové. "Vyšší princip považuji za naprosto geniální dílo ve svém žánru a mezi komediemi jednoznačně vítězí Svatba jako řemen. Jiří Krejčík byl pro mne velmi silnou osobností a velmi jsem si ho vážil," podotknul ve vzpomínce pro ČT režisér Václav Marhoul.
Svůj poslední celovečerní film Prodavač humoru natočil Krejčík v roce 1984. Po revoluci se věnoval spíše dokumentu a televizním inscenacím, snímek Národ v sobě například sledoval kauzu sporné restituce jedné z budov Národního divadla. Maturita v listopadu je dokument o studentech jednoho gymnázia během událostí listopadu 1989, který Krejčík původně chystal jako hraný film.
Kromě celovečerních filmů, televizních a divadelních inscenací i dokumentů psal scénáře a několikrát se objevil před kamerou jako herec. Například v Menzelových Slavnostech sněženek v roli žrouta Karla. V posledních letech si zahrál doktora v Pelíškách Jana Hřebejka. Pro Pelíšky podle herce Miroslava Donutila vymyslel i známý výrok „Proletáři všech zemí…“.
V roce 1999 obdržel cenu Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu, o rok později Cenu Vladislava Vančury a v roce 2001 medaili Za zásluhy. V roce 2005 převzal na karlovarském festivalu Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu.
Zavzpomínat na Krejčíkovu osobnost i tvorbu můžete v rozhovoru, který u příležitosti jeho devadesátých narozenin vedl s režisérem v pořadu Na plovárně Marek Eben:
