Uměl(eck)á inteligence aneb Turingu, hoď ho do stroje

Praha - Co má společného Blade Runner, šifrovací stroj Enigma a nenápadná výstava v pražské galerii Kvalitář? Jméno britského matematika Alana Mathisona Turinga, který předpokládal, že počítače budou jednou schopné „myslet“ jako člověk.

Turing (1912-1954) pracoval během druhé světové války v týmu vědců, kterým se podařilo rozluštit tajné kódy šifrované stroji Enigma. Především ale položil základy informatiky. Kladl si otázku, jak funguje mozek, když přemýšlíme. Došel k závěru, že každý logický proces se skládá z řady jednoduchých kroků. Myšlení je tedy mechanismus, který může simulovat i stroj. Vytvořil proto teoretický model výpočetního stroje, odtud byl jen krok k prvnímu počítači.

V roce 1950 publikoval Turing esej, v níž zkoumal, zda mohou stroje myslet. Tvrdí, že počítače jednou dokáží to samé, co neurony v lidském mozku, a přichází s testem, kterým je možné posoudit schopnost stroje vykazovat inteligentní chování podobné nebo neodlišitelné od chování člověka.

Vlastní variantu Turingova testu zkouší v galerii Kvalitář do 21. června výtvarnice Jana Bernartová. Návštěvník může sledovat dva displeje - na jednom běží text teoretika nových médií Lva Manoviche, na druhém generovaný text. Který je který ale čtenáři nevědí.

7 minut
Reportáž Petra Kořínka
Zdroj: ČT24

„Jako umělce mě zajímá střet možných interpretací nebo naladění, zda můžeme akceptovat text vytvořený nevědomím. Ve chvíli, kdy člověk neví, že jde o umělý text, může mu dávat smysl i formulovat myšlenky, které nebyly vysloveny. Ale jakmile to zjistí, objeví se v tu chvíli bariéra, že takový text nemůže dávat smysl,“ domnívá se Bernartová, že na vnímání umělých textů jako plnohodnotných nejsou lidé ještě připraveni.

Výstava nazvaná Turingův test v podmínkách imitační hry je výsledkem jejího umělecko-badatelského projektu, v němž zkoumá možnosti umělé inteligence. Těmi není přitahována jen ona nebo Alan Turing, téma počítače, který si uvědomí sám sebe, fascinuje léta literaturu i film žánru science fiction. Většinou mají jedno společné - umělá inteligence začne cíleně likvidovat své stvořitele, tedy lidstvo. Ke klasikám sci-fi žánru s tímto tématem patří snímek Ridleyho Scotta Blade Runner z roku 1982 - v něm hlavní hrdina k odhalení umělých lidí používá Turingův test. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Ochotníci se dostali na seznam UNESCO

Výbor UNESCO zapsal hraní amatérského divadla v Česku na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo kultury a na síti X to uvedlo také samotné UNESCO. Je to desátá položka, kterou Česko na seznamu má. Už dříve na něj byly zapsány například jízdy králů, sokolnictví či modrotisk.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025

Méně filmů v kinech a streamovací obr? Co přináší přetahovaná o Warner Bros. Discovery

Paramount Skydance chce zabránit vytvoření dominantního giganta na filmovém trhu, který by vznikl, pokud by Netflix od Warner Bros. Discovery převzal filmová studia i konkurenční platformu HBO Max. Ve snaze zvrátit nedávno zveřejněnou dohodu proto Paramount nabídl, že odkoupí celou společnost WBD, tedy včetně kabelové televizní sítě. Hollywood i znalci zábavního průmyslu vedou diskuse, co tyto vlastnické změny můžou přinést. Ubude filmů pro kina?
9. 12. 2025

ČT chystá na jaro Místo zločinu Zlín, černou komedii Lajf i pečení

Česká televize představila programové novinky na jaro 2026. Mimo jiné se vrátí pořad Peče celá země a série Místo zločinu se rozšíří o Zlín. Tvůrčí dvojice Jiří Strach a Marek Epstein představí černou komedii Lajf. Novinkou zaměřenou na deváťáky je projekt DouČTo a ČT sport čekají přenosy ze zimní olympiády.
9. 12. 2025

Nominace Zlatých glóbů vede drama Jedna bitva za druhou

Nominace na Zlaté glóby ovládlo americké drama Jedna bitva za druhou režiséra Paula Thomase Andersona, získalo jich devět. Následuje snímek Citová hodnota s osmi nominacemi a film Hříšníci se sedmi.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025
Načítání...