Praha - Co má společného Blade Runner, šifrovací stroj Enigma a nenápadná výstava v pražské galerii Kvalitář? Jméno britského matematika Alana Mathisona Turinga, který předpokládal, že počítače budou jednou schopné „myslet“ jako člověk.
Uměl(eck)á inteligence aneb Turingu, hoď ho do stroje
Turing (1912-1954) pracoval během druhé světové války v týmu vědců, kterým se podařilo rozluštit tajné kódy šifrované stroji Enigma. Především ale položil základy informatiky. Kladl si otázku, jak funguje mozek, když přemýšlíme. Došel k závěru, že každý logický proces se skládá z řady jednoduchých kroků. Myšlení je tedy mechanismus, který může simulovat i stroj. Vytvořil proto teoretický model výpočetního stroje, odtud byl jen krok k prvnímu počítači.
V roce 1950 publikoval Turing esej, v níž zkoumal, zda mohou stroje myslet. Tvrdí, že počítače jednou dokáží to samé, co neurony v lidském mozku, a přichází s testem, kterým je možné posoudit schopnost stroje vykazovat inteligentní chování podobné nebo neodlišitelné od chování člověka.
Vlastní variantu Turingova testu zkouší v galerii Kvalitář do 21. června výtvarnice Jana Bernartová. Návštěvník může sledovat dva displeje - na jednom běží text teoretika nových médií Lva Manoviche, na druhém generovaný text. Který je který ale čtenáři nevědí.
„Jako umělce mě zajímá střet možných interpretací nebo naladění, zda můžeme akceptovat text vytvořený nevědomím. Ve chvíli, kdy člověk neví, že jde o umělý text, může mu dávat smysl i formulovat myšlenky, které nebyly vysloveny. Ale jakmile to zjistí, objeví se v tu chvíli bariéra, že takový text nemůže dávat smysl,“ domnívá se Bernartová, že na vnímání umělých textů jako plnohodnotných nejsou lidé ještě připraveni.
Výstava nazvaná Turingův test v podmínkách imitační hry je výsledkem jejího umělecko-badatelského projektu, v němž zkoumá možnosti umělé inteligence. Těmi není přitahována jen ona nebo Alan Turing, téma počítače, který si uvědomí sám sebe, fascinuje léta literaturu i film žánru science fiction. Většinou mají jedno společné - umělá inteligence začne cíleně likvidovat své stvořitele, tedy lidstvo. Ke klasikám sci-fi žánru s tímto tématem patří snímek Ridleyho Scotta Blade Runner z roku 1982 - v něm hlavní hrdina k odhalení umělých lidí používá Turingův test.