Režisér Steven Soderbergh patří mezi představitele americké nezávislé kinematografie. Přesto se v posledních době účastnil několika ryze komerčních projektů (Dannyho parťáci 1 a 2) i filmů na pomezí obou oblastí (Solaris). Do poslední zmíněné oblasti patří i první díl z dvoudílného filmu o kubánské revoluci s originálním názvem Che: Part One či Che, el Argentino, odkazujícím k hrdinově argentinskému původu.
Dokumentárně popisný
Příběh vzniku a vývoje kubánské revoluce je ve filmu zpracován s dokumentárně popisnou pečlivostí. Vedle využití kubánské španělštiny jako hlavního jazyka příběhu se jedná i o časovou posloupnost událostí, označených vždy odpovídajícím datem v záběru. Od prvního přepadení malé skupiny revolucionářů místní vojenské kasárny v Sierra Madre v roce 1957, přes otevírání dalších front, k rozhodnému vítězství v Santa Claře - bráně do hlavního města Havany, které je vyvrcholením první části.
Tato ryze popisná část se soustředí především na poměry uvnitř revolucionářské armády a vykreslení osobnosti Che Guevary jako idealistického vůdce i lidumila, který se v boji neohroženě vrhá do předních linií, a přitom v zázemí své vojáky podle zásluh vzdělává či trestá. Charakteristickým rysem jeho pojetí je lidskost, s jakou jedná s obyčejnými vesničany i svými spolubojovníky. Tento rys zdůrazňuje například scéna, kdy jeden z vojáků uléhá v džungli před čtoucím Guevarou. „Už sis udělal úkoly?“ ptá se Che. „Jsem úplně zničený,“ odpovídá voják, ale po chvíli vstává a úkol plní.
Na opačném Guevarově pólu stojí vůdce Hnutí 28. července Fidel Castro, zde v úloze vedlejší postavy, jako zpočátku politicky nevzdělaný, nicméně dominantní vůdce, spřádající praktické plány pro kubánské vítězství. Zatímco Castro by mohl být označen jako ruka organizace, Guevara představuje jeho duši - oba jsou ostatně nazýváni svými spolubojovníky „commandante“.
Zatímco převážná neakční část filmu se odehrává v džungli v popisu způsobu života guerilových skupin a vzestupu Guevarovy hvězdy v rámci revolučního hnutí, strhující akční finále je dramatickým vrcholem první části. Commandanteho oddíl je zde konfrontován s mnohonásobnou přesilou nepřátelských vládních oddílů generála Battisty, přesto vítězí - hlavně díky podpoře místních obyvatel.
Scény bojů v ulicích, snímané pohyblivou, jakoby reportážní kamerou, jsou pečlivě režírované ke svému účinku. Tyto sekvence skvěle zachycují atmosféru zákeřného boje v ošuntělých ulicích plného zbloudilých kulek a překvapivých útoků ze zálohy.
Herci a promluvy
Dokumentárně popisná část je prokládána černobílými sekvencemi Guevarovy pozdější návštěvy USA u příležitosti setkání rady OSN, které patrně vycházejí z dochovaných archívních materiálů. Zde je kubánský commandante konfrontován formou rozhovoru s americkou novinářkou a později se představuje světu na půdě rady. Tato část je snímána ryze reportážně v řadě intimních detailů (typická ruka s kouřícím kubánským doutníkem nebo části tváře mluvících) a slouží jako vhled do ideologického nitra kubánské revoluce.
Che Guevara - Revoluce
Režie: Steven Soderbergh
Hrají: Benicio Del Toro (Ernesto Che Guevara), Demián Bilchir (Fidel Castro), Julia Ormondová (Lisa Howardová)
Jedná se v podstatě o monologický vhled do Guevarových myšlenek, osvětlujících důvody vzniku a ideály hnutí i kritiku amerického pojetí demokracie, které nejsou konfrontovány ani autorem filmu, ani ostatními postavami příběhu. V jedné z nich hrdina filmu mluví o iluzi americké demokracie coby rovné příležitosti pro všechny v situaci, kdy podmínky jedněch nejsou nikdy rovné s podmínkami druhých. A kde ti úspěšní se snaží spíše kořistit na neúspěšnosti druhých. Dále tvrdí, že přes svou levicovost revoluce není ani americká, ani sovětská, ale kubánská a jen pro blaho jejího utlačovaného lidu.
Výrazným kladem filmu jsou především jeho herečtí představitelé, hlavně Benicio Del Toro v hlavní roli. Nejen že je tento protagonista Guevarovy opravdu podobný, ale spojuje ve svém projevu lidskou jemnost s idealistickou houževnatostí, které se zdají být hlavními rysy commandanteho osobnosti. Výrazně působí ve vedlejší roli i Fidel Castro Demiána Bichira s umíněně dominantní dikcí, nepřipouštějící dialog.
Film není pro každého. Zájemce skvěle vtáhne do atmosféry dění kolem kubánské revoluce a dodá jim dodá řadu zajímavých informací. Ostatní diváci ale zůstanou pravděpodobně chladní vážnou popisností a nedostatkem výpravných scén. Režisér Steven Soderbergh rozhodně nezklamal odvážně seriózním zpracováním kontroverzního tématu, i když na druhé straně ani nepřekvapil.
Celkové hodnocení: 70 %
