Příliš mladá noc nastavuje zrcadlo dospělým

Jedna žena, dva muži a dvě pořád ještě děti. První noc po Silvestru je svedla do panelákového bytu, kde být nechtějí, ale vlastně chtějí. Doufají v přátelství, ve zdání rodiny, něhu i lásku, jsou mámeni erotikou, ale nedonutí se říct si o nic z toho jinak než (sebe)destruktivně. A tak i po této Příliš mladé noci stejně jako po Silvestru zůstává převážně pachuť trapnosti, snad i studu a předstírání, že se nic nestalo a neděje, protože tak je to nejméně bolestivé.

Absolventský snímek studenta pražské FAMU Olma Omerzu Příliš mladá noc byl jediným českým filmem na letošním Berlinale. Slovinský režisér svůj zhruba hodinový počin představil v nesoutěžní sekci Forum.

Koproducentem filmu je Česká televize. „Scénář nás zaujal svou odvahou podívat se na odvrácenou tvář lidského jednání,“ vysvětlila podporu ČT ředitelka vývoje pořadů a programových formátů Jana Kasalová. Scénář napsal podle své nikdy nepublikované povídky Bruno Hájek, do finální podoby ho přepracoval společně s režisérem a Jakubem Felcmanem. „Má dvoje kořeny,“ prozradil Hájek. „Reálný základ, podobný zážitek měl jeden kamarád, a pak jméno jednoho dětského hrdiny – Baluška – odkazuje k povídkám Jaroslava Haška.“ 

Nahrávám video

Dva dvanáctiletí kluci (Vojtěch Machuta, Jan Vaši) se den po Silvestru náhodně ocitnou na zvláštní oslavě v bytě mladé ženy (Natálie Řehořová) a ve společnosti dvou dospělých mužů (Martin Pechlát a Jiří Černý). Přestože cítí napětí v podivném trojúhelníku, v němž se trojice více méně okatě zraňuje naschvály, zůstanou a prožijí své první setkání s láskou a sexualitou. Jeho součástí je i choulostivá scéna, která může působit kontroverzně, ale tvůrci upozorňují, že takovou rozhodně nechce být, jde spíše o snovou představu.

Děti se tak ve filmu dostávají do situací, do kterých děti zkrátka nepatří, ale nejen ony i dospělí se přivádějí do situací – mnohdy trapných pro všechny zúčastněné –, s nimiž si nevědí rady. Svou nejistotu maskují sebestředností, zbytečným exhibicionismem a využíváním jedněch k upozornění na sebe a zasažení druhých. 

„Na filmu jsme zkoumali téma ztráty milostných ideálů, sexualitu, v níž láska nezaujímá žádné místo nebo je maskou nejistoty, obranným mechanismem před něhou,“ podotknul ke snímku režisér Olmo Omerzu. Tato (sebe)destruktivní hra s (po)city svými i jiných ale paradoxně jednotlivé účastníky víc odkrývá, než maskuje.

Důležité přitom jsou paralely mezi dospělým a dětským vnitřním světem, který má stejnou váhu - chlapci mají v oněch dvou mužích vlastně své dospělé alter ego. A prostřednictvím dětí film kriticky poukazuje na fungování dospělých v mezilidských, především milostných vztazích. „Pijí, zamilovávají se, zvrací a už jen svou přítomností na zábavě podrývají tu lživou suverénnost světa dospělých,“ upozorňuje režisér. A dodává: „Bez ohledu na to, že film obsahuje několik choulostivých scén, jsem zkusil provázat dětský svět s dospělým a téma sexuality ukázat subtilně, ale pohledem, který odkrývá zranění a bolest, jež si hrdinové nepřipouštějí.“

Na příběhu ho vedle tématu prázdnoty partnerských vztahů zajímalo také téma vytváření rodiny, jehož se dotýká i ve svém dalším titulu, který chystá. Rodinný film zní zatím jeho pracovní název.

Světovou premiéru si Příliš mladá noc odbyla na letošním festivalu Berlinale, českou měl 16. března, do kin vstoupí 29. března. Ještě před uvedením do distribuce byl film promítán v soutěžní sekci Nová Evropa na devatenáctém ročníku Febiofestu.

PŘÍLIŠ MLADÁ NOC. 65 min. Režie: Olmo Omerzu. Scénář: Bruno Hájek, Jakub Felcman, Olmo Omerzu. Kamera: Lukáš Milota. Hrají: Natálie Řehořová, Martin Pechlát, Jiří Černý, Vojtěch Machuta, Jan Vaši, Milan Mikulčík. V kinech: od 29. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 1 hhodinou

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 4 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...