Ve věku nedožitých pětašedesáti let v úterý zemřela romská zpěvačka Věra Bílá. S odkazem na rodinné příslušníky o tom informoval server Romea. Bílá byla na přelomu tisíciletí fenoménem romské hudby, úspěchy slavila i ve světě - zpívala ve vyprodané pařížské Olympii. Pak ovšem přišel kariérní pád, dluhy a zdravotní potíže. Tento týden ji čekal koncertní comeback.
- Věra Bílá pohledem Davida Vondráčka (14. 3. od 22:10 na ČT art)
- Věra Bílá & Kale a Ľudová hudba Juliusa Šuka Bartoša v Paláci Akropolis (14. 3. od 22:25 na ČT art)
Věra Bílá se narodila 22. května 1954 v Rokycanech, hudební vzdělání nedostala v žádných školách, muzikantský talent rozvíjela jako samouk. Vystupovala s cimbálovkou svého otce Karola Gini, na rodinných slavnostech či svatbách.
Pro širší posluchačskou obec Bílou objevila písničkářka Zuzana Navarová, která ji koncem osmdesátých let slyšela zpívat na romské zábavě. V roce 2005 Bílá jako poctu Navarové, která zemřela o rok dříve, natočila desku C'est comme ca (Takhle to chodí).
Bílá zpívala romsky, česky a slovensky. Dlouhá léta byla spojena především s kapelou Kale, s ní mimo jiné získala ve Francii za debutové album Rom-Pop ocenění pro nejlepší desku roku v kategorii world music.
Stala se uznávanou zpěvačkou doma i v zahraničí. Spolu s Idou Kelarovou, Ivou Bittovou nebo Jarmilou Šulákovou patřila mezi nejvýznamnější české reprezentantky etnické hudby. Psaly o ní deníky The Guardian či Libération a nešetřily přitom slovy jako „star“ či „diva“. Posluchače dovedla zvednout ze sedadel svým charismatem, živočišností a interpretační originalitou. „Projela jsem hodně zemí, lidé se nám klaněli k zemi,“ vzpomínala později Bílá.
Nahoru dolů
Sláva i osobní tragédie si ale vybraly svou daň. Bílá se rozkmotřila s kapelou Kale, důvodem profesního rozchodu prý byla zpěvaččina nespolehlivost. Před vystoupením v Královské opeře v Madridu a v newyorské Carnegie Hall dala přednost hracím automatům. Po smrti manžela a adoptovaného syna propadla depresím, přidružily se i existenční starosti a dluhy.
„Byl to jeden z největších talentů u nás, a to nemyslím jenom mezi romskými muzikanty, ale obecně. Pod vedením manažera Jiřího Smetany měla rozjetou ohromnou kariéru, ale bohužel ji to moc nezajímalo. Měla všechny předpoklady s výjimkou jednoho, ale strašně důležitého – a to byla pracovitost a spolehlivost,“ soudí hudební kritik Jiří Černý, podle nějž si hudební kariéru nejvíce hatila Bílá sama.
Ještě jsem tady
Záchranou pro ni měl být comeback, který plánovala s romskou kapelou Dušana „Džina“ Čonky. „Mám chuť do zpívání. Vím, že jsem starší ženská, ale se srdíčkem,“ svěřila se před dvěma lety v dokumentu Poslední naděje Věry Bílé, který její snahu o návrat sledoval.
V pátek 15. března měla zpěvačka koncertem v Sokolově zahájit comebackové turné, které připravila společně se zpěvákem Janem Bendigem a bývalým členem kapely Kale Milanem Krokou. Společně natočili i singl Mek som adaj (Ještě jsem tady). K veřejnému vystupování se vracela po patnácti letech.
„Věra byla ještě minulý týden ve skvělé formě. Hlasově na tom byla každým dnem lépe. Měli jsme zkoušku na ten koncert a Věra tam dokonce tancovala. Strašně moc se těšila na návrat a měla velkou radost z reakcí na ten klip a z toho, že na ni lidé nezapomněli,“ uvedl Bendigův manažer Lukáš Rejmon, že osudovým zdravotním problémům Věry Bílé nic nenasvědčovalo. Podle webu Romea.cz zpěvačka zemřela na infarkt.
