Ostrava - Šedesát let po světové premiéře přichází slavné absurdní drama irského dramatika Samuela Becketta Čekání na Godota poprvé na scénu ostravského divadla. Podle režiséra Štěpána Pácla je divné, že Ostrava si dala tak na čas, jedno vysvětlení by ale měl: „Ostrava je typická tím, že pořád na něco čeká. Na práci, na lepší vzduch, na zpožděný vlak, na někoho, kdo tady udělá ráj na zemi.“
K zařazení Čekání na Godota na program Divadla Petra Bezruče přivedla režiséra a uměleckého šéfa souboru Štěpána Pácla nejen schopnost Ostravanů čekat, ale také konkrétní herci - Norbert Lichý a Dušan Urban.
"Chtěl jsem s nimi udělat něco klaunského, v čem by využili své herecké a i lidské zkušenosti. Pak jsem si vzpomněl na Čekání na Godota," říká Pácl. Hlavní hrdinové hry, tuláci Estragon a Vladimír v podání Lichého a Urbana, žonglují s otázkami o smyslu lidské existence, marně čekají na jakéhosi Godota, zabíjí čas, jdou si na nervy a přitom se potřebují. Nositel Nobelovy ceny Samuel Beckett se touto hrou, která měla světovou premiéru v Paříži roku 1953, zařadil mezi přední představitele absurdního divadla.
Pro absurditu mají cit i Lichý s Urbanen, kteří patří k nejvýraznějším členům souboru. „Je to hra o touze, samotě, lítosti, bolesti, smrti, životě. Líbilo by se mi, kdybychom to mohli hrát úplně sami třeba na ochozech stadionu Bazaly. Zatímco by se bil Baník se Spartou, my bychom spolu čekali na toho Godota. Je to ale jen sen,“ říká Norbert Lichý.
Inscenátoři v čele se Štěpánem Páclem a dramaturgyní Danielou Jirmanovou slibují, že jejich Čekání na Godota nebude intelektuální nuda. Beckettovo podobenství tragického lidského údělu plného nesmyslného čekání je okořeněné komikou, kterou Bezruči plně využili. Autor se ostatně nechal při psaní dramatu, které dokončil roku 1949, inspirovat mimo jiné klaunským duelem bratří Marxů a Charlie Chaplinem.
Premiéra hry je na programu v pátek 31. října. Další role hrají Kateřina Krejčí, Michal Sedláček a Sarah Hlaváčová; scénu a kostýmy navrhla Pavla Kamanová.
