Praha - Ministryně kultury Alena Hanáková (STAN) rezignuje na svou funkci. O svém rozhodnutí již informovala šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga a předsedu své domovské organizace Starostů a nezávislých Petra Gazdíka. Hanáková uvedla, že svůj resort zanechává v dobré kondici - zvláště zmínila dokončené církevní restituce nebo schválené dotace na živé umění. V čele resortu by ji mohl nahradit bývalý děkan HAMU Jiří Hlaváč. Gazdík ale předsedovi TOP 09 navrhl celkem čtyři kandidáty. Svému nástupci popřála Hanáková mimo jiné „méně procesů“ v narážce na svůj nepovedený rozhovor pro Události, komentáře.
Ministryně Hanáková rezignuje ke konci června na svou funkci. Ministryně čelila kritice z opozičních i odborných kruhů, o jejím odchodu se spekulovalo delší dobu. Hanáková dnes prohlásila, že necítí podporu ze strany TOP 09 a STAN, za které byla do vlády nominována.
Hanáková uvedla, že se k odchodu rozhodla po setkání s Karlem Schwarzenbergem a Petrem Gazdíkem. Schwarzenberg až po vystoupení ministryně sdělil, že nového ministra chce vybírat rozvážně a neuspěchaně. Podle Petra Gazdíka se Hanákové především nepodařilo získat širší podporu kulturní veřejnosti.
- „Práce ve vládě, jak jsem ji za 18 měsíců poznala, vyžaduje plné nasazení, ale také pevný politický mandát. V této chvíli necítím dostatečnou podporu ze strany Karla Schwarzenberga a Petra Gazdíka, v jejichž rukou post ministra tohoto resortu leží, rozhodla jsem se proto k 30. červnu na svoji funkci rezignovat,“ prohlásila Hanáková.
„Tu podporu jsem necítil už dlouhodobě. O jejím odvolání se mluvilo už před několika měsíci,“ komentuje to vedoucí kulturní rubriky Respektu Jan H. Vitvar. Dodal, že hlavními problémy ministryně byly neschopnost orientovat se v problematice resortu. „Je to krok dobrý, ale opožděný,“ říká o odchodu Hanákové stínový ministr kultury za ČSSD Ivan Krejčí.
„Ne všechna její mediální vystoupení byla vždy nejšťastnější. Já bych jí to tak nevyčítal, ono to není jednoduché, protože umělecká veřejnost je velmi emocionální,“ uvedl oslanec TOP 09 Daniel Korte v Interview ČT24: „Ten tlak a stres byly enormní a ona se rozhodla skončit.“
Na prohlášení Aleny Hanákové a komentáře se podívejte zde:
Ministryně naopak prohlásila, že se jí podařilo dokončit většinu svých politických úkolů a na své funkci nelpí. Ministerskou funkci zastávala od prosince 2011. Za úspěchy považuje především schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, zákona o podpoře kinematografie nebo navýšení dotací na živou kulturu. Podle ní se podařilo posunout i některé letité kauzy v oblasti památkové péče.
„Ministerstvo i jeho příspěvkové organizace jsou výrazně podfinancované,“ domnívá se naopak Vitvar: „Chlubit se tím, že na živou kulturu půjde stejně jako loni, to neberu jako velký úspěch, protože už vloni bylo peněz málo.“
„Odchod paní ministryně byl očekávaný,“ myslí si ředitelka Knihovny Václava Havla Marta Smolíková: „Vznikaly určité kroky, které neměly jasný plán, co bude po nich.“
Ředitelka festivalu Tanec Praha Yvona Kreuzmannová je také přesvědčena, že tento krok měl přijít už dřív. Není podle ní pravda, že živé umění se podporuje tak jako loni: „Tam pořád chybí asi 40 milionů a řada subjektů, které jsou pro živé umění v České republice, je na pokraji likvidace. Myslím, že pokud se něco velmi razantního nestane i s přípravou rozpočtu na příští rok i s tím letošním, může to mít dalekosáhlé následky.“
Výtvarník David Černý si myslí, že jmenování Hanákové do funkce bylo od začátku chybou: „Bohužel to tehdy byla poměrně komplikovaná situace a v tu chvíli asi nikdo nebyl politicky vhodnější.“
„Ministerstvo kultury bylo dlouhodobě obsazeno slabými a neaktivními ministry. Zasloužilo by si někoho, kdo není jenom politická figura, ale odborník připravený něco pro kulturu i prosadit,“ říká režisér Jan Svěrák.
Jiří Hlaváč, nebo Ivo Mathé?
Hanákovou by mohl nahradit bývalý děkan Hudební a taneční fakulty AMU Jiří Hlaváč. Jako další adepti jsou uváděni ještě bývalý šéf ČT a rektor AMU Ivo Mathé, jehož jméno je v této souvislosti zmiňováno často, dále poslanec Stanislav Polčák a senátor Jiří Šesták. Petr Gazdík pro ČT24 potvrdil, že právě tito čtyři muži jsou kandidáty na ministra s tím, že právě Hlaváč je favoritem.
Hlaváč již sdělil TOP 09 své představy a podmínky k vedení resortu. Víc ale s vedením strany nejednal: „To bylo takové zdvořilostní oslovení, jestli kdyby mi to bylo oficiálně nabídnuto, jestli bych reagoval kladně. Řekl jsem, že ano. Jak vím, byli osloveni i jiní.“ Dodal, že konečné rozhodnutí zřejmě není na TOP 09 nebo STAN, ale na premiérovi Petru Nečasovi (ODS). Ten však s Hlaváčem ještě nejednal, žádný kandidát mu prý nebyl oficiálně představen. „Těžko mohu v tuto chvíli oznámit jméno někoho, s kým jsem se sešel a jednal s ním o pozici ministra kultury, když mi nebylo jaksi oficiálně sděleno žádné jméno,“ řekl na tiskové konferenci Nečas.
O vedení ministerstva kultury Hlaváč má svou představu. Chtěl by podpořit mimo jiné festivaly a aktivity, které jsou kvalitní a mají sledovanost.
Jiří Hlaváč v Událostech, komentářích:
„V této branži jsem prožil dvě desetiletí. Prožil jsem tam mnohé a domnívám se, že pokud by se povedlo alespoň to, že bych malinko jinak nastavil optiku vnímání toho resortu jako takového, byl by to úspěch. Pro mě je kultura něčím, co je každodenní reprezentací nás všech. (…) Já si myslím, že jsem schopen přinést určitou míru empatie, určitou míru 'laskavé náročnosti'. Kultura je pro mě něčím, co má nadčasový význam, nadčasovou hodnotu. Čili nemůžeme měřit jedním rokem.“
„Za ideálního kandidáta bych volil Ivo Mathého. Byl by v nedobré situaci ministerstva na tento post ideálním člověkem, který se vyzná a má reputaci. Rozhodně si myslím, že tímto člověkem není Jiří Hlaváč,“ komentuje možné kandidáty Vitvar. Za vhodného kandidáta označil Mathého také historik architektury Zdeněk Lukeš.
Vizovice, restituce, personální změny
Již při jmenování Hanákové do vlády poukazovali její kritici na malé zkušenosti z oblasti kultury. Zastánci naopak tvrdili, že jako starostka Vizovic výrazně pozvedla kulturní úroveň města.
Ve funkci ministryně kultury se veřejně uvedla několika nepříliš povedenými vystoupeními v televizi. Rozhovor o návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi ukázal Hanákovou jako málo orientovanou v problematice. Dokončení církevních restitucí přitom označila za svou prioritu již před oficiálním nástupem na ministerstvo. V jiném rozhovoru téměř třicetkrát použila slovo „procesy.“ Na tuto epizodu dnes také reagovala vtipem na konci svého prohlášení.
Pozornost vzbudily i personální změny, které Hanáková provedla ve vrcholných kulturních institucích. Vlna kritiky se zvedla loni v září po náhlém odvolání ředitele Národního divadla Ondřeje Černého. Letos srpnu se má funkce ujmout jeho nástupce Jan Burian, jmenovaný koncem ledna.
Ministryně po několikaměsíčním váhání odvolala v polovině letošního dubna také šéfa Národní galerie Vladimíra Rösela. Tomu předtím její poradní komise třikrát vrátila koncepci dalšího směřování galerie. Röselův nástupce zatím není znám.
Ministerstvo kultury pod vedením Hanákové čelilo i kritice kvůli údajné špatné situaci ve financování umění, zejména v grantovém systému. V únoru nakonec ministerstvo slíbilo na dotace živému umění přidat 40 milionů korun.
Zrušit ministerstvo?
Pozice Aleny Hanákové byla od začátku prekérní. Dlouho se spekuluje o tom, že ministerstvo kultury je jedním z vládních úřadů, které by mohly být v rámci úspor zrušeny. Zaznívá úvaha, že po přijetí zákona o vyrovnání s církvemi ubyl výrazný důvod pro další existenci ministerstva kultury. Lidé z živého umění zase kritizují stav, kdy až třetina rozpočtu jde na fungování příspěvkových organizací, ministerstvo podle nich jen přerozděluje peníze.
13. ministr
Hanáková bude už 13. ministrem, který opustí vládu premiéra Nečase. Zatím poslední změnou byl příchod Vlastimila Picka do čela ministerstva obrany, kde nahradil Karolínu Peake, jež v čele resortu vydržela pouhých osm dní.
