Dům - Krobot ve výpovědi o generaci šedesátníků

Berlín – Na 61. ročníku Berlinale byly v nesoutěžní sekci Forum uvedeny tři filmy, které vznikly v české (ko)produkci, z toho dva dokonce ve světové premiéře. Za jedním z nich – česko-slovenským snímkem Dům – se ohlédl i pořad ČT24 Kulturama, jehož hosty byli herci Miroslav Krobot a Taťjana Medvecká. Celovečerní hraný debut režisérky Zuzany Liové se dočkal pochvalných recenzí v prestižních filmových časopisech Hollywood Reporter nebo Variety. Tvůrci o něm mluví jako o příspěvku do nové vlny evropského realismu.

Recenzenti o Domě psali jako o „skvěle proporčním současném dramatu“ a Liovou přirovnávali k režisérům Bohdanu Slámovi a Alici Nellis, jinde dokonce ke Kenu Loachovi, který své snímky zakládá na přirozených hereckých výkonech. Zdůrazňována byla obyčejná lidská intimita zobrazovaná uměleckými prostředky.

„Režisérčin přístup byl specifický v tom, že nás vedla velmi úspornou formou,“ prozradila Taťjana Medvecká. Její herecký kolega Miroslav Krobot, s nímž ve filmu tvoří manželský pár, prý Dům označil za polodokumentární film. „Není to dokument, ale chytře využitý dokumentární postup. Emoce a vztahy jsou naprosto jasné a ta, v uvozovkách, dokumentárnost, jim dodává sílu,“ vysvětlil.

Nahrávám video

Dům místo slov

Film vypráví příběh otce, který pro každou ze svých dcer staví na vlastní zahradě dům. Do stavby projektuje všechny své sny a ambice nerealizované v éře komunismu. Konflikt mezi generacemi se vyostřuje v okamžiku, kdy i mladší dcera začne proti otci a jeho snu nečekaným způsobem rebelovat.

„Není to míněno zle, jde tam o zázemí, vlastně o dobro těch dcer,“ doplnil ke své postavě otce Krobot. „Že se ten člověk mýlí a dělá chyby, to je normální. Že neumí dát najevo city a automaticky předpokládá, že se mají v rodině všichni rádi, to dělá spousta rodičů. Problém je ovšem ten, když se věci nepojmenují nebo neřeknou, tak si často druzí myslím, že nejsou.“

„Příběh je o vztahu otce a jeho dvou dcer. Je to vztah trochu komplikovaný, neumějí si projevit emoce, svou blízkost, i když po tom velmi touží. Otec dcerám staví domy, ale ony je v podstatě nechtějí, protože potřebují něco jiného. V širším kontextu je to i výpověď o generaci šedesátníků ve střední Evropě,“ domnívá se Zuzana Liová, která byla za svůj scénář oceněna už na festivalu v Cannes.

Mezigenerační téma je tématem bez hranic

Producenti jsou přesvědčeni, že téma filmu zaujme i západoevropské diváky. „Právě specifičnost je to jediné, co my jako Středoevropané a Východoevropané můžeme světu nabídnout. To je to, co oni na našich filmech shledávají zajímavým,“ upozornil po projekci na Berlinale jeden z producentů snímku Viktor Tauš. Dům je první produkční zkušeností tohoto režiséra, který má na kontě komedii Sněženky a machři po 25 letech nebo psychologické drama Kanárek. Navíc jádrem příběhu je mezigenerační konflikt a k tomu dochází všude na světě.

Generační rozdíl je i mezi Miroslavem Krobotem, Taťjanou Medveckou a režisérkou Zuzanou Liovou, k žádným sporům při natáčení ale prý nevedl. „Strávili jsme na začátku zhruba čtyři dny povídáním, kdy jsem si věci vyjasňovali. Zuzana je režisérka, scenáristka, tudíž je to ženský pohled. Ale mužský pohled ve filmu je docela vyvážený,“ dodal Krobot. 

Miroslav Krobot ve filmu Dům
Zdroj: ČT24/Fog\'n\'Desire Films

Kromě už zmíněných herců se ve filmu objeví také Ester Geislerová nebo debutující Judit Bárdos. Do českých kin by měl Dům vstoupit na podzim tohoto roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 10 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
včera v 17:09

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...