Brno nebude soutěžit o evropské město kultury 2015

Brno - Zastupitelé Brna dnes rozhodli o tom, že se moravská metropole nebude ucházet o titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015. Nepřihlásí se do soutěže českých měst, která o značku mají zájem. Důvodem byly náklady - Brno by jako evropské město kultury 2015 muselo vynaložit kolem 100 milionů korun. O titul se za ČR ucházejí Plzeň a Ostrava.

Pro byli spíše zelení, hnutí Brno 2006 a část lidovců, což nestačilo. Naopak většina sociálních a občanských demokratů návrh nepodpořila. Podle zastánce přihlášky, primátorova náměstka Daniela Rychnovského (KDU-ČSL), by město na dotacích získalo zhruba 400 milionů. Podle odpůrců záměru dotace nebyly jisté a město je na rozvoj kultury může získat, i když se o titul ucházet nebude.

Proti kandidatuře se vyjádřila například Rychnovského předchůdkyně, zastupitelka Barbora Javorová (KDU-ČSL), která z funkce náměstkyně odešla kvůli vztahu s primátorem Romanem Onderkou (ČSSD). Řekla, že sama kandidaturu nepřipravovala, protože uvažovala za celý sociálně-kulturní úsek.

„Znám komunitní plán (sociálních služeb) a vím, co by znamenalo těch 100 milionů korun, kdybychom je dali sem. Znám sport, školství, proto jsem dala přednost mládežnické olympiádě v roce 2015,“ řekla. Na tuto akci Brno vynaloží kolem 80 milionů korun.

Tradice od roku 1985 

Mezinárodní projekt Evropské hlavní město kultury byl založen roku 1985 z iniciativy řecké ministryně kultury Meliny Mercouri. V letech 1985 až 1999 bylo každoročně držitelem titulu pouze jedno město, od roku 2000 získávají tento prestižní titul města dvě, jedno ze staré a jedno z nové členské země EU. Výjimkou byl rok 2000, kdy ve spojitosti se vstupem do nového milénia získalo titul hned devět měst, mezi nimiž byla i Praha. Evropskými hlavními městy kultury se nestávají jen města s bohatou historií a dlouholetou kulturní tradicí, ale často také průmyslová centra potýkající se s řadou problémů (např. Lille, Glasgow, Essen, Košice).

Střelecký ostrov
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 3 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 3 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 5 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 14 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...