Zatímco odbory i ministerstvo práce a sociálních věcí jsou připraveny výhledově zkrátit pracovní dobu o půl hodiny denně (týdně ze 40 na 37,5) a uzákonit pětitýdenní dovolenou, průmyslníci jsou ostře proti. Zástupci všech tří skupin diskutovali v pořadu Otázky Václava Moravce.
Předseda centrály ČMKOS Josef Středula zdůraznil, že odbory nepožadují uzákonění zkrácení pracovní doby hned, v jednom roce. Dávají přednost spíše postupnému, evolučnímu procesu, ve kterém by šlo o vzájemnou dohodu mezi firmami a odboráři.
Středula poukázal na to, že v 77 procentech kolektivních smluv je to už dohodnuto. Domnívá se, že by to firmy zvládly zavést zvýšením produktivity práce a organizačními změnami. Perspektivně to pak může vytvořit nová pracovní místa.
To by se zvláště hodilo pro dobu, kdy nastoupí digitalizace. „Můžeme přijít asi o 10 procent pracovním příležitostí v průmyslu,“ řekl s odkazem na studie ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva průmyslu a obchodu. Pouze v případě opravdu masivního nástupu digitalizace by šlo o zákonné opatření. Zmínil i potřebu dalších návazných opatření například při dojíždění do práce či ve školství (školy, školky).
„Český národ patří k těm nejdéle pracujícím v Evropě,“ řekla v pořadu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Připomněla, že osmihodinová pracovní doba byla v Československu zavedena právě před 100 lety.
Je potřeba to podle ní posunout směrem k tomu, aby lidé pracovali méně, byli produktivnější a odpočatější. Zdůraznila, že jde i o přípravu na trendy 21. století, k nimž patří digitalizace práce či stárnutí obyvatelstva.
Zkrácení pracovní doby je podle ní výhledová záležitost, není to součástí chystaných změn v zákoníku práce, ani součástí programového prohlášení této vlády. Naznačila pouze, že kdyby na tom byla shoda na tripartitě (jednání vlády, zaměstnavatelů a odborů), je možné k tomu dojít dříve.
Na tom rozhodně nemůže být shoda, odmítl okamžitě tuto vizi viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podle něj nemají odbory ani ministerstvo propočítané dopady. Podle něj by zkrácení pracovní doby vedlo k tomu, že by na trhu chybělo až 60 tisíc zaměstnanců. V případě úvah o možném zrušení karenční lhůty (neproplácení prvních tří dnů nemoci) by na trhu chybělo až 40 tisíc lidí, uvedl.
Argumentoval také situací v Německu, kde podle něho téměř 30 procent zaměstnanců pracuje na zkrácený pracovní úvazek, v průměru 17 hodin týdně. Týká se to například lidí vracejících se z mateřské dovolené i důchodců. „Ti, kteří pracují na plný úvazek, pracují v Německu 40,8 hodiny, zatímco v Česku je to 40,3 hodiny,“ řekl.
Navíc se domnívá, že v následujících třech letech (této vlády) nedojde k takovému efektu digitalizace, o kterém hovořil Středula. Žádná průmyslová revoluce nepřinesla snížení počtu pracovních míst, ale vždy jejich zvýšení, zdůraznil. Spousta jich sice podle něho zanikne, ale vzniknou nová.
Zkrácení pracovní doby či uzákonění pětitýdenní dovolené by podle něho dál paralyzovalo trh práce, kde se nyní firmám nedostává pracovníků.
Jeho tvrzením Maláčová oponovala. Rezervy na pracovním trhu podle ní jsou, zejména u matek s dětmi. Proto ministerstvo navrhne financování dětských skupin a mikrojeslí ze státního rozpočtu. Pokud by to rychle prošlo, mohlo by to znamenat příchod desetitisíců matek na trh.
Dále zamýšlený „institut sdíleného pracovního místa“ (obdoba částečných úvazků) by umožnila návrat do pracovního procesu matkám s malými dětmi nebo lidem starším 55 let.
Také chystané legislativní změny v zákonu o insolvenci a odlužení by měli pomoci dostat do práce mnoho lidí postižených exekucemi, kteří jsou nyní „odsouzeni do šedé ekonomiky“.
Středula uvedl, že 85 procent firem má v kolektivních dohodách týden dovolené navíc. Odbory chtějí, aby bylo pět týdnů uzákoněno a odstraněna tak diskriminice mezi privátním a státním sektorem (jehož pracovníci mají ze zákona 5 týdnů dovolené).
Skákání do řeči a přestřelka na Twitteru
V pořadu OVM se Rafaj a Středula několikrát hlasitě střetli o to, kdo z nich opravdu (nejen teoreticky či ze schůzí) zná trh práce v Česku, jaké by byly reálné dopady různých opatření, jaká je situace v Německu, jak se chovají odbory a zaměstnavatelé při prosazování zákonů…
Maláčová k tomu řekla, že nechá zaměstnavatelům a odborům čtyři až šest měsíců na to, aby se dohodli, jinak další změny do chystané úpravy zákoníku práce nenavrhne.
S Maláčovou pak Rafaj výrazně nesouhlasil při úvahách o míře zvýšení minimální mzdy. Sociální demokracie a odbory navrhují růst od příštího roku o 1500 korun na 13 700. Zaměstnavatelé o 800 korun a další člen vládní koalice, hnutí ANO, o jeden tisíc korun.
Diskuse ze studia později pokračovala i přes twitterový účet. Maláčová uvedla, že by Ratajovi prospělo slušnější vychování. Rafaj sice následně poděkoval za výzvu ke slušnému chování, ale dodal, že k tomu patří i zjištění „jak se Váš kolega v sociálním dialogu jmenuje“. Maláčová poté svůj tweet zrušila a v dalším tweetu již jméno opravila na správné Rafaj.
Maláčová (ČSSD) také v pořadu odmítla spojovat otázky zrušení karenční doby a zavedení elektronické neschopenky, jak to udělal premiér Andrej Babiš (ANO). Řekla, že pokud by nebylo obnoveno proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci od pololetí příštího roku, šlo by o zásadní porušení koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády hnutím ANO.
Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek k tomu v OVM řekl, že koaliční smlouva je pro poslance hnutí svatá a že ji dodrží. Připomněl však, že vláda se zavázala projednat, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.
Babiš ve středu po zasedání vlády, během kterého stručně jednala i koalice, řekl, že ke zrušení karenční doby je nutné, aby fungovala e-neschopenka alespoň v první fázi. Elektronicky by se podle něj měl zaměstnavatel od lékaře dozvědět, že jeho zaměstnanci vystavil neschopenku. Maláčová to však považuje za nesouvisející věci. „Žádné dodatečné podmínky akceptovat nebudeme,“ uvedla.
Faltýnek: Koaliční smlouvu dodržíme
Faltýnek uvedl, že pro něj není důležité, jestli se schválení elektronické neschopenky bude míjet v řádu týdnů nebo měsíců se zrušením karenční doby. „My jsme podepsali koaliční smlouvu a tu dodržíme,“ řekl.
Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala ve stejném nedělním pořadu dodal, že by na změnu neměly doplácet firmy. „My říkáme, jestli to jako vláda a koalice chcete, OK, udělejte to, ale sežeňte ty peníze ze státu a my to pak podpoříme,“ řekl Fiala. Pokud se tak nestane, je SPD podle něj připravena podat pozměňovací návrh, aby náklady za rušení karenční doby platil stát.
