Maláčová chce zvednout životní a existenční minimum. Růst může přijít poprvé po sedmi letech

Nahrávám video
Události ČT: Ministerstvo práce navrhne pro příští rok zvýšení životního a existenčního minima
Zdroj: ČT24

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhne pro příští rok zvýšení životního a existenčního minima, řekla České televizi ministryně Jana Maláčová (ČSSD). První uvedené minimum chce zvýšit o 390 korun, druhé pak o 250 korun.

V současnosti činí životní minimum 3410 korun a existenční minimum dosahuje 2200 korun. Naposledy je stát zvyšoval v lednu 2012. Pokud by Maláčová s návrhem uspěla, od příštího roku by životní minimum mohlo být 3800 korun a existenční potom 2450 korun.

Od obou stanovených částek se odvíjejí sociální dávky, například dávky pomoci v hmotné nouzi, ale i přídavky na děti nebo příspěvky na bydlení.

Dávky v hmotné nouzi
Zdroj: ČT24

Na odpor ale ministerstvo práce narazí ve vládní koalici. Hnutí ANO totiž se zvýšením nesouhlasí. „Nepotřebujeme tyto dávky zvyšovat. Nemáme zájem v době, kdy máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, dále nezaměstnanost podporovat,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Maláčová ale míní, že dvě třetiny příjemců těchto dávek jsou lidé, kteří opravdu pracovat nemohou. „Jsou to senioři, zdravotně postižení, matky samoživitelky a podobně. Takže si myslím, že by si to navýšení velmi zasloužili,“ přiblížila. Kabinet bude o návrhu rozhodovat na podzim. Navrhovaný růst obou minim by podle odhadů ministerstva práce přišel státní rozpočet na téměř půl miliardy ročně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením ČSSD se s hnutím ANO také neshodne v otázce růstu minimální mzdy. Maláčová předložila návrh, který by příští rok navýšil minimální mzdy o 1500 korun na 13 700 korun.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se ale mělo nanejvýš přidávat o tisíc korun. S tím by se spokojila i Asociace samostatných odborů, avšak Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje stejný růst jako ministerstvo práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...