Maláčová chce zvednout životní a existenční minimum. Růst může přijít poprvé po sedmi letech

Nahrávám video

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhne pro příští rok zvýšení životního a existenčního minima, řekla České televizi ministryně Jana Maláčová (ČSSD). První uvedené minimum chce zvýšit o 390 korun, druhé pak o 250 korun.

V současnosti činí životní minimum 3410 korun a existenční minimum dosahuje 2200 korun. Naposledy je stát zvyšoval v lednu 2012. Pokud by Maláčová s návrhem uspěla, od příštího roku by životní minimum mohlo být 3800 korun a existenční potom 2450 korun.

Od obou stanovených částek se odvíjejí sociální dávky, například dávky pomoci v hmotné nouzi, ale i přídavky na děti nebo příspěvky na bydlení.

Dávky v hmotné nouzi
Zdroj: ČT24

Na odpor ale ministerstvo práce narazí ve vládní koalici. Hnutí ANO totiž se zvýšením nesouhlasí. „Nepotřebujeme tyto dávky zvyšovat. Nemáme zájem v době, kdy máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, dále nezaměstnanost podporovat,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Maláčová ale míní, že dvě třetiny příjemců těchto dávek jsou lidé, kteří opravdu pracovat nemohou. „Jsou to senioři, zdravotně postižení, matky samoživitelky a podobně. Takže si myslím, že by si to navýšení velmi zasloužili,“ přiblížila. Kabinet bude o návrhu rozhodovat na podzim. Navrhovaný růst obou minim by podle odhadů ministerstva práce přišel státní rozpočet na téměř půl miliardy ročně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením ČSSD se s hnutím ANO také neshodne v otázce růstu minimální mzdy. Maláčová předložila návrh, který by příští rok navýšil minimální mzdy o 1500 korun na 13 700 korun.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se ale mělo nanejvýš přidávat o tisíc korun. S tím by se spokojila i Asociace samostatných odborů, avšak Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje stejný růst jako ministerstvo práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravující pravidla zákona o střetu zájmů a vyslovila asi deset bodů, kde se domnívá, že by zákon bylo dobré upravit nebo případně jinak nastavit. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace.
před 15 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 2 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled