Zemědělci přijdou o část evropských dotací

Brusel - Ministři zemědělství Evropské unie se po dlouhém nočním jednání dohodli na největší reformě společné zemědělské politiky za posledních pět let. Její součástí je i krácení dotací pro velké farmy. To silně pocítí zejména Česká republika, kde kvůli historickému vývoji tvoří většinu zemědělské produkce právě velké agrární podniky.

Výsledek jednání ministrů je podle zpravodajky ČT v Bruselu Evy Hrnčířové kompromisem mezi původním návrhem Evropské komise a včerejším doporučením, které dal ministrům Evropský parlament. Zemědělci kteří, dostávají přímé platby převyšující 5 tisíc eur, tak nakonec budou muset počítat se snižováním podpor v příštím roce o 7 procent. V každém dalším roce si z dotací odepíší 1 procentní bod a v roce 2012 by tak měli dostávat o desetinu míň než dnes.

Největší farmy odepíší 4 procenta, pocítí to hlavně Češi

Samostatnou skupinou zůstávají největší farmáři s dotacemi nad 300 tisíc eur ročně. Právě těch je dnes v Česku díky kolektivizaci zemědělství za komunistického režimu nejvíce. Česká republika tak spolu s několika dalšími novými členy EU tvořila jádro odporu proti těmto změnám.

Výsledný návrh reformy evropského zemědělství nakonec rada ministrů schválila bez podpory Česka, Petr Gandalovič se hlasování zdržel. Výsledný kompromis je nicméně podle něj posunem oproti původnímu návrhu. Ten počítal s devítiprocentním snížením plateb pro velké farmy, za které považoval podniky s dotacemi nad 100 tisíc eur ročnčně. Velké farmy by nakonec měly přijít jen o 4 procenta dotací. Česko požadovalo snížení jen o tři procenta.

„Nemyslím si, že se jedná o tak velkou ztrátu,“ uvedl Gandalovič, podle kterého by původní návrh Evropské komise zasáhl většinu českých zemědělců. „Dá se říci, že se budeme pohybovat tisíce, možná více farem. Krácení o 4 procenta oproti původně navrhovaným devíti je, myslím, přijatelné,“ dodal.

Kam s ušetřenými penězi 

O peníze uštřené na platbách pro zemědělce, členské státy nepříjdou. Změní se poze jejich účel, nově by měly putovat do programu rozvoje venkova. Teprve pak se rozhodne o jejich konkrétním použití. „Náš požadavek je, aby tyto peníze přišly v maximální možné míře do českého zemědělství,“ uvedl člen představenstva Agrární komory Pavel Novotný. „Zemědělci, kteří budou umět napsat dobré projekty, fakticky o tyto peníze nepřijdou,“ zdůraznil Gandalovič v pořadu Události, komentáře.

Změny ve společné zemědělské politice by měly odstartovat už příští rok a trvat budou do roku 2013. Reforma počítá mimo jiné také s postupným navyšováním kvót na produkci mléka až do roku 2015, kdy by měly být úplně zrušeny.

Celonoční jednání

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. Zatím vystupují řečníci s přednostním právem. O samotném programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
včera v 06:00

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.