Zapomeňte na stravenky, pracovním benefitem je dnes houpačka

Normální den v běžné kanceláři – zaměstnanec je už několik hodin v práci, sedí za svým stolem a bezmyšlenkovitě kouká do počítače. Má pocit, že v hlavě nemá ani jednu myšlenku, natož aby vytvořil nebo vymyslel něco smysluplného. V moderní firmě by se ale mohl jít takový člověk odreagovat například ke kulečníku nebo na houpačku. Podniky si totiž začínají uvědomovat, že jenom stravenkami si své zaměstnance neudrží.

Do svého prvního zaměstnání začíná pomalu dorůstat generace, pro kterou jsou v práci důležité jiné věci než pro jejich rodiče. Vedle toho, že často upřednostňují různě upravené pracovní úvazky nebo přímo home office, tak se také mnohem více zajímají, jestli jim je dané pracovní prostředí příjemné.

KVÍZ: Co víte o pracovních podmínkách v kancelářích?

„Dnes si čím dál víc firem uvědomuje, že je potřeba zatraktivnit sebe sama i pro své interní zaměstnance, a vytváří pracovní prostředí, které podtrhuje kulturu té společnosti. A vytváří i příjemné pracovní prostředí, protože chtějí lidi držet v práci, chtějí, aby spokojeně pracovali, aby neměnili zaměstnavatele, neboť náklady na nového zaměstnance jsou vždycky vysoké,“ doplňuje pohled zaměstnavatele obchodní ředitel společnosti Techo Jan Mergl.

Nahrávám video

A takových zatraktivnění existuje celá řada – firmy budují relaxační zóny s houpačkami nebo šipkami, tělocvičny, oddělené boxy, kde mají zaměstnanci soukromí na práci nebo například na obchodní schůzku. V rámci benefitů ale nabízejí také třeba nadstandardní výběr jídla.

Po odreagování se lépe pracuje

Průzkumy navíc ukazují, že takové prostředí není výhodné pouze pro zaměstnance, ale i pro jejich šéfy, protože se ukázalo, že zvyšuje produktivitu práce až o 15 procent. A navíc pokud se na jeho podobě podílejí i sami zaměstnanci, mohou být výkonnější až o třetinu. „Ten trend nám napomáhá v tom, že zaměstnanci jsou daleko kreativnější, jsou schopní i sami přicházet s dalšími inovativními nápady,“ potvrzuje Mergl.

  • "Nejčastěji to dělají technologické společnosti, ale stále více vidíme, že i investiční nebo poradenské společnosti jdou také tímto směrem," uvedl marketingový ředitel společnosti Manpower Jiří Halbrštát.

Firma díky takovým benefitům ušetří na najímání nových pracovníků a ti stávající se navíc stávají výkonnějšími. Podle všeho to rovněž pomáhá i vztahům mezi jednotlivými zaměstnanci. „Pokud máte možnost setkat se s nějakým kolegou u sportovní aktivity, tak se vám s ním bude líp pracovat. Určitě je dobře, když se zvednete ze židle, jdete si chvilku zahrát a pak se vrátíte, je to trošku i podpora zdravého životního stylu,“ dodává ředitel vývojového centra společnosti Redhat Radovan Musil.

Jak vypadá moderní kancelář? Jako Hub

Pracovní prostředí se skutečně mění velmi rychle a je možné, že za pár let se už budeme dívat na relaxační zóny jako na něco samozřejmého. Ale ne každý za sebou má zázemí velké firmy, spousta lidí se rozhodne podnikat, založí si startup nebo neziskovku. A právě takovým projektům podává pomocnou ruku specifická sdílená kancelář Hub.

Firmy se snaží zpříjemňovat pracovní prostředí
Zdroj: ČT24

Přesně před deseti lety vznikl v Londýně první Hub jako fyzický prostor pro realizaci inovací a podporu společensky prospěšných projektů. Velmi rychle se začaly objevovat další Huby v Madridu, Tel Avivu nebo třeba Sao Paulu. Momentálně tvoří Huby největších síť sdílených kanceláří na světě, která nyní zastřešuje 70 poboček a 15 tisíc členů.

První Hub (nyní Impact Hub) v Česku byl založen před pěti lety. „V tu dobu fungoval v Praze jediný konkurent nabízející podobné služby, který otevřel pár měsíců před námi. Velkou otázkou byla tehdy připravenost domácího trhu, ale my byli pevně přesvědčeni, že svojí aktivitou dokážeme jisté stereotypy a předsudky nabourat,“ říká Katka Kropáčková z pražského Hubu. A o tom, že se projekt nakonec povedlo úspěšně rozjet, svědčí i to, že v roce 2014 byl otevřen Hub v Ostravě a před pár měsíci i v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí bude zabývat vláda, řekl Babiš

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
před 1 hhodinou

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 2 hhodinami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 3 hhodinami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
včera v 20:05

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
4. 9. 2026Aktualizováno4. 9. 2026

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
3. 9. 2026

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.