Zapomeňte na stravenky, pracovním benefitem je dnes houpačka

Normální den v běžné kanceláři – zaměstnanec je už několik hodin v práci, sedí za svým stolem a bezmyšlenkovitě kouká do počítače. Má pocit, že v hlavě nemá ani jednu myšlenku, natož aby vytvořil nebo vymyslel něco smysluplného. V moderní firmě by se ale mohl jít takový člověk odreagovat například ke kulečníku nebo na houpačku. Podniky si totiž začínají uvědomovat, že jenom stravenkami si své zaměstnance neudrží.

Do svého prvního zaměstnání začíná pomalu dorůstat generace, pro kterou jsou v práci důležité jiné věci než pro jejich rodiče. Vedle toho, že často upřednostňují různě upravené pracovní úvazky nebo přímo home office, tak se také mnohem více zajímají, jestli jim je dané pracovní prostředí příjemné.

KVÍZ: Co víte o pracovních podmínkách v kancelářích?

„Dnes si čím dál víc firem uvědomuje, že je potřeba zatraktivnit sebe sama i pro své interní zaměstnance, a vytváří pracovní prostředí, které podtrhuje kulturu té společnosti. A vytváří i příjemné pracovní prostředí, protože chtějí lidi držet v práci, chtějí, aby spokojeně pracovali, aby neměnili zaměstnavatele, neboť náklady na nového zaměstnance jsou vždycky vysoké,“ doplňuje pohled zaměstnavatele obchodní ředitel společnosti Techo Jan Mergl.

Nahrávám video

A takových zatraktivnění existuje celá řada – firmy budují relaxační zóny s houpačkami nebo šipkami, tělocvičny, oddělené boxy, kde mají zaměstnanci soukromí na práci nebo například na obchodní schůzku. V rámci benefitů ale nabízejí také třeba nadstandardní výběr jídla.

Po odreagování se lépe pracuje

Průzkumy navíc ukazují, že takové prostředí není výhodné pouze pro zaměstnance, ale i pro jejich šéfy, protože se ukázalo, že zvyšuje produktivitu práce až o 15 procent. A navíc pokud se na jeho podobě podílejí i sami zaměstnanci, mohou být výkonnější až o třetinu. „Ten trend nám napomáhá v tom, že zaměstnanci jsou daleko kreativnější, jsou schopní i sami přicházet s dalšími inovativními nápady,“ potvrzuje Mergl.

  • "Nejčastěji to dělají technologické společnosti, ale stále více vidíme, že i investiční nebo poradenské společnosti jdou také tímto směrem," uvedl marketingový ředitel společnosti Manpower Jiří Halbrštát.

Firma díky takovým benefitům ušetří na najímání nových pracovníků a ti stávající se navíc stávají výkonnějšími. Podle všeho to rovněž pomáhá i vztahům mezi jednotlivými zaměstnanci. „Pokud máte možnost setkat se s nějakým kolegou u sportovní aktivity, tak se vám s ním bude líp pracovat. Určitě je dobře, když se zvednete ze židle, jdete si chvilku zahrát a pak se vrátíte, je to trošku i podpora zdravého životního stylu,“ dodává ředitel vývojového centra společnosti Redhat Radovan Musil.

Jak vypadá moderní kancelář? Jako Hub

Pracovní prostředí se skutečně mění velmi rychle a je možné, že za pár let se už budeme dívat na relaxační zóny jako na něco samozřejmého. Ale ne každý za sebou má zázemí velké firmy, spousta lidí se rozhodne podnikat, založí si startup nebo neziskovku. A právě takovým projektům podává pomocnou ruku specifická sdílená kancelář Hub.

Firmy se snaží zpříjemňovat pracovní prostředí
Zdroj: ČT24

Přesně před deseti lety vznikl v Londýně první Hub jako fyzický prostor pro realizaci inovací a podporu společensky prospěšných projektů. Velmi rychle se začaly objevovat další Huby v Madridu, Tel Avivu nebo třeba Sao Paulu. Momentálně tvoří Huby největších síť sdílených kanceláří na světě, která nyní zastřešuje 70 poboček a 15 tisíc členů.

První Hub (nyní Impact Hub) v Česku byl založen před pěti lety. „V tu dobu fungoval v Praze jediný konkurent nabízející podobné služby, který otevřel pár měsíců před námi. Velkou otázkou byla tehdy připravenost domácího trhu, ale my byli pevně přesvědčeni, že svojí aktivitou dokážeme jisté stereotypy a předsudky nabourat,“ říká Katka Kropáčková z pražského Hubu. A o tom, že se projekt nakonec povedlo úspěšně rozjet, svědčí i to, že v roce 2014 byl otevřen Hub v Ostravě a před pár měsíci i v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 21 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.