Praha – Jako pozitivní hodnotí dopady listopadové intervence České národní banky jen 16 procent tuzemských firem. Na další třetinu podniků nemělo oslabení koruny žádný vliv. Naopak více než 40 procent podniků je přesvědčeno, že zásah centrálních bankéřů jejich podnikání poškodil. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory, jehož výsledky má ČT exkluzivně k dispozici.
Průzkumu se v únoru zúčastnilo 580 zástupců českých podniků a živnostníků z řad členů Hospodářské komory. Zásah do měnové politiky příznivě hodnotily především velké výrobní firmy, které víc než polovinu své produkce vyvezou do zahraničí. Svou nespokojenost naproti tomu vyjádřily malé a střední firmy, podniky působící ve stavebnictví či ve službách a společnosti s nižším nebo nulovým podílem exportu.
Podle prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela vnímají čeští podnikatelé devizové intervence dlouhodobě „značně rozporuplně“. „Je zřejmé, že intervence mají negativní vliv především na stavební a na malé a střední podniky, které jsou závislé na importu některých materiálů, tedy svých výrobních vstupů,“ uvedl Kužel.
Každá třetí firma nicméně propad kurzu nepocítila. „Pokud jde o intervence ČNB, nemají asi žádný vliv. Za naprosto klíčový problém hospodaření malých podniků však považuji nedodržování platební kázně, nesplácení faktur v dohodnutých termínech. V základu této situace je ovšem český stát, který je největším dlužníkem,“ svěřil se jeden z podnikatelů.
Některé firmy očekávají spíše nepřímé vlivy, jako je pokles kupní síly obyvatel, tedy jejich zákazníků. Většina společností si přitom stěžuje na dražší vstupní suroviny, materiál či zboží ze zahraničí. Část sice reagovala zdražením, jiné však kvůli možným menším prodejům a následně ziskům své ceny nezměnily. „Od našich členských firem víme, že cena jejich vstupů se průměrně zvedla o 6 až 8 procent. Takové zvýšení cen vstupů se pak musí zákonitě odrazit ve zdražení cen produktů pro tuzemský trh,“ upozornil Kužel.
Mnoho podnikatelů si myslí, že krok ČNB pomohl zejména exportérům. „Ale je to jen primární efekt. Sekundární efekt ukazuje, že nepomůže ani exportérům, protože většina vstupů se stejně importuje, a zde se slabý kurz koruny projevuje negativně. V ČR se montuje, ale 'nevyrábí'. Intervence pomohla bankám, které to paradoxně potřebují úplně nejméně,“ myslí si jeden z respondentů.
Názor podnikatele, který intervence ocenil:
"Kurz pod 24,50 Kč byl likvidační, to znamená, že firma žila pouze z podstaty, bez možnosti obnovy zařízení… Přežití firmy záviselo pouze na tom, že při zachování mezd zaměstnancům jsou odměny zaměstnavatele na úrovni minimální mzdy. Pro zdravé fungování firmy je minimální kurz 26,50 Kč/euro – střed… Intervence ČNB měly okamžitý pozitivní dopad, takže zaměstnanci mohli dostat i menší třináctý plat."
Názor podnikatele, který intervence odsuzuje:
"Prodáváme jízdní kola. Jejich cena se nyní zvyšuje, a tím klesá zájem o nákup kol. Pozitivní výsledky tak očekáváme pouze v oblasti služeb (servis) a v prodeji doplňků, kde navýšení cen v důsledku intervence není tak výrazné. Hra o euro už měla dávno skončit, vede to jen ke spekulacím a výkyvům trhu. ČR není Švýcarsko!"
Co se týče celkového dopadu intervencí na českou ekonomiku, asi třetina firem je přesvědčena, že budou mít spíše pozitivní efekt (byť je podle některých vyvažován i negativy, případně se může projevit až po delším čase). Téměř polovina podniků se ovšem domnívá, že oslabení kurzu tuzemské hospodářství poškodí, nebo alespoň v delším období převáží jeho negativní dopady. S tím souhlasí i prezident komory. „Intervence České národní banky nebyla správná, alespoň zatím ze střednědobého pohledu,“ soudí Kužel.
„Hlavním důvodem bylo udržet cenovou stabilitu v této ekonomice. A já si myslím, že se to podařilo,“ poukázal viceguvernér ČNB Mojmír Hampl na riziko propadu cenové hladiny, kterým centrální bankéři intervenci zdůvodnili. Pokud by k oslabení měny nedošlo, hospodářství by podle něj vykázalo deflaci již v prvním měsíci roku. „Jsme přesvědčeni, že ten zásah byl správný a jeho efekty přijdou,“ dodal viceguvernér.
Pozitivní dopad slabé měny už pocítily třeba české regiony, které čerpají unijní dotace v eurech. Díky intervenci si polepší až o několik miliard korun (čtěte víc).
Účastníci průzkumu odpovídali také na otázku, zda devizové intervence změnily jejich postoj k zavedení eura v Česku. V drtivé většině případů se tak nestalo – 31 procent firem i nadále podporuje přechod na společnou evropskou měnu, 38 procent podniků zase zůstává jejími odpůrci. Pouze osm procent firem se po zkušenosti s devizovou intervencí přidalo do opačného názorového tábora, než v jakém byly předtím. Sečteno a podtrženo, pro zavedení eura se nyní vyslovilo 35 procent dotazovaných společností a podnikatelů, proti 42 procent.
- ČNB zahájila devizové intervence loni v listopadu s cílem oslabit korunu, ještě více uvolnit měnové podmínky a zabránit poklesu cenové hladiny, tedy deflaci.
- Centrální banka chce zatím držet kurz koruny poblíž hranice 27 korun za euro, a to až do začátku roku 2015.
- Hlavní přínos devizových intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a odvrácení ztrát na hrubém domácím produktu, které by byly v případě deflace mnohem větší.
