Vláda má dost hlasů na prosazení mimořádné daně. Někteří koaliční poslanci ale mají výhrady

5 minut
Události: Mimořádná daň ze zisku
Zdroj: ČT24

Vládní koalice má ve sněmovně dost hlasů na prosazení nové daně z mimořádných zisků energetických firem, bank, rafinérií a těžařských společností. Česká televize zjistila, že drtivá většina poslanců největší vládní strany novou daň nakonec podpoří, a to i přes výhrady části poslanců ODS. Naopak sněmovní opozice zatím vládě svou podporu daně z neočekávaných zisků nepřislíbila. Nelíbí se jí hlavně zdanění bank.

Nová daň z mimořádných zisků, kterou ve čtvrtek oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), má přinést v příštím roce do rozpočtu až sto miliard a kabinet z ní plánuje zaplatit zastropování cen elektrické energie a plynu.

„Pokud chceme výrazně pomoci v kompenzacích směrem k tomu, abychom zmírnili dopady rostoucích cen energií, tak ty debaty nelze oddělit. To, jak bude vypadat Windfall Tax, velmi ovlivňuje i způsob, jak nakonec budou vypočítávané kompenzace,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Opoziční výhrady

Opozice se k vládním záměrům staví rezervovaně. Jak hnutí ANO, tak i SPD si nejdřív chtějí zveřejněný kabinetní návrh podrobně prostudovat, a až pak se rozhodnou, jestli ho při schvalování podpoří. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová vyjádřila obavy, aby zdanění nepoškodilo ekonomiku.

„Bojím se toho, aby tyto zahraniční firmy – protože se to má týkat šesti největších zahraničních bank – to (náklady) nakonec nepřenesly na občany, na firmy a aby to nepoškodilo ekonomiku jako celek,“ uvedla s tím, že hnutí ANO bude mít k zákonu připomínky. „Nechci říct, že to nepodpoříme. Chci říct, že budeme mít určitě výhrady a budeme se snažit o nějakou změnu,“ podotkla.

Podle SPD by ale měla vláda místo zavádění nových daní snižovat výdaje. „Panují obavy, že tento vládní návrh zvýší ceny pro české spotřebitele, ať jsou to ceny energií, nebo to můžou být i ceny poplatků vůči bankám,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura.

Pro daň nechce hlasovat Skopeček

Při schvalování nejvyšší nové daně v historii samostatného Česka nebude zcela jednotná ani vládní koalice. ČT zjistila, že pro ni při závěrečném schvalování nechce hlasovat místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Ten kritizuje vládní záměr zavést daň z mimořádných zisků pro energetické firmy nebo banky už víc než čtvrt roku. Podle něj může nová daň odradit zahraniční investory a zároveň zdražit služby pro zákazníky. „Rizik je celá řada. Bude to vytvářet i nějakou zprávu o České republice a o stabilitě daňového prostředí v České republice, když přicházíme s mimořádnou daní. Podle mě to otevírá Pandořinu skříňku,“ uvedl.

Při závěrečném schvalování šedesátiprocentní daně pro energetické firmy nebo banky se chce zdržet. Aktivně proti takto důležitému vládnímu návrhu hlasovat nebude. Program Fialova kabinetu totiž jinak dál podporuje. „Já jsem velmi jasně říkal svá stanoviska k dani a nedovedu si představit, že bych úplně obrátil svůj názor na tu věc,“ dodal Skopeček. 

Jeho postoji ale nerozumí někteří koaliční partneři ODS, například Piráti nebo lidovci. „Pokud se na něčem shodne vláda, tak poslanci vládní koalice ve sněmovně by měli podporovat návrhy své vlády,“ míní Bartoš.

Vládní poslanci doufají v podporu

Předseda poslaneckého klubu Marek Výborný (KDU-ČSL) si je jistý, že všichni poslanci návrh podpoří. „Já jsem přesvědčen o tom, že všichni poslanci pochopí mimořádnost situace a že potom všech 108 hlasů vládní koalice materiál předkládaný ministrem Stanjurou podpoří,“ dodal.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix podotkla, že rozdílnost názorů je v pořádku. „Tady nejsme jako v dobách komunistického režimu, kdy jsme měli nejenom jednu stranu, ale v rámci té jedné strany všichni museli mít jeden názor.“ Jan Skopeček tak nakonec zůstane zřejmě jediným poslancem ODS, který svou kritiku z minulých měsíců dotáhne až k závěrečnému hlasování.

ČT zjistila, že další členové poslaneckého klubu ODS, kteří novou daň také kritizovali, ji nakonec přijali. „Budeme se to snažit voličům vysvětlit, že v podstatě jinak nebylo možné jít cestou zastropování,“ uvedl Jiří Havránek (ODS). Také Jakub Janda (ODS) podle svých slov není poslancem, který by rebeloval a podrážel svého ministra. V podobném duchu se vyjádřil i Stanislav Blaha (ODS). 

Poslanci by měli začít ve sněmovně projednávat zavedení nové daně z mimořádných zisků energetických firem, bank, rafinérií a těžařských společností během října. Definitivně schvalovat by úpravu mohli v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
před 1 hhodinou

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
13. 6. 2025
Načítání...