Vláda má dost hlasů na prosazení mimořádné daně. Někteří koaliční poslanci ale mají výhrady

5 minut
Události: Mimořádná daň ze zisku
Zdroj: ČT24

Vládní koalice má ve sněmovně dost hlasů na prosazení nové daně z mimořádných zisků energetických firem, bank, rafinérií a těžařských společností. Česká televize zjistila, že drtivá většina poslanců největší vládní strany novou daň nakonec podpoří, a to i přes výhrady části poslanců ODS. Naopak sněmovní opozice zatím vládě svou podporu daně z neočekávaných zisků nepřislíbila. Nelíbí se jí hlavně zdanění bank.

Nová daň z mimořádných zisků, kterou ve čtvrtek oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), má přinést v příštím roce do rozpočtu až sto miliard a kabinet z ní plánuje zaplatit zastropování cen elektrické energie a plynu.

„Pokud chceme výrazně pomoci v kompenzacích směrem k tomu, abychom zmírnili dopady rostoucích cen energií, tak ty debaty nelze oddělit. To, jak bude vypadat Windfall Tax, velmi ovlivňuje i způsob, jak nakonec budou vypočítávané kompenzace,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Opoziční výhrady

Opozice se k vládním záměrům staví rezervovaně. Jak hnutí ANO, tak i SPD si nejdřív chtějí zveřejněný kabinetní návrh podrobně prostudovat, a až pak se rozhodnou, jestli ho při schvalování podpoří. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová vyjádřila obavy, aby zdanění nepoškodilo ekonomiku.

„Bojím se toho, aby tyto zahraniční firmy – protože se to má týkat šesti největších zahraničních bank – to (náklady) nakonec nepřenesly na občany, na firmy a aby to nepoškodilo ekonomiku jako celek,“ uvedla s tím, že hnutí ANO bude mít k zákonu připomínky. „Nechci říct, že to nepodpoříme. Chci říct, že budeme mít určitě výhrady a budeme se snažit o nějakou změnu,“ podotkla.

Podle SPD by ale měla vláda místo zavádění nových daní snižovat výdaje. „Panují obavy, že tento vládní návrh zvýší ceny pro české spotřebitele, ať jsou to ceny energií, nebo to můžou být i ceny poplatků vůči bankám,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura.

Pro daň nechce hlasovat Skopeček

Při schvalování nejvyšší nové daně v historii samostatného Česka nebude zcela jednotná ani vládní koalice. ČT zjistila, že pro ni při závěrečném schvalování nechce hlasovat místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Ten kritizuje vládní záměr zavést daň z mimořádných zisků pro energetické firmy nebo banky už víc než čtvrt roku. Podle něj může nová daň odradit zahraniční investory a zároveň zdražit služby pro zákazníky. „Rizik je celá řada. Bude to vytvářet i nějakou zprávu o České republice a o stabilitě daňového prostředí v České republice, když přicházíme s mimořádnou daní. Podle mě to otevírá Pandořinu skříňku,“ uvedl.

Při závěrečném schvalování šedesátiprocentní daně pro energetické firmy nebo banky se chce zdržet. Aktivně proti takto důležitému vládnímu návrhu hlasovat nebude. Program Fialova kabinetu totiž jinak dál podporuje. „Já jsem velmi jasně říkal svá stanoviska k dani a nedovedu si představit, že bych úplně obrátil svůj názor na tu věc,“ dodal Skopeček. 

Jeho postoji ale nerozumí někteří koaliční partneři ODS, například Piráti nebo lidovci. „Pokud se na něčem shodne vláda, tak poslanci vládní koalice ve sněmovně by měli podporovat návrhy své vlády,“ míní Bartoš.

Vládní poslanci doufají v podporu

Předseda poslaneckého klubu Marek Výborný (KDU-ČSL) si je jistý, že všichni poslanci návrh podpoří. „Já jsem přesvědčen o tom, že všichni poslanci pochopí mimořádnost situace a že potom všech 108 hlasů vládní koalice materiál předkládaný ministrem Stanjurou podpoří,“ dodal.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix podotkla, že rozdílnost názorů je v pořádku. „Tady nejsme jako v dobách komunistického režimu, kdy jsme měli nejenom jednu stranu, ale v rámci té jedné strany všichni museli mít jeden názor.“ Jan Skopeček tak nakonec zůstane zřejmě jediným poslancem ODS, který svou kritiku z minulých měsíců dotáhne až k závěrečnému hlasování.

ČT zjistila, že další členové poslaneckého klubu ODS, kteří novou daň také kritizovali, ji nakonec přijali. „Budeme se to snažit voličům vysvětlit, že v podstatě jinak nebylo možné jít cestou zastropování,“ uvedl Jiří Havránek (ODS). Také Jakub Janda (ODS) podle svých slov není poslancem, který by rebeloval a podrážel svého ministra. V podobném duchu se vyjádřil i Stanislav Blaha (ODS). 

Poslanci by měli začít ve sněmovně projednávat zavedení nové daně z mimořádných zisků energetických firem, bank, rafinérií a těžařských společností během října. Definitivně schvalovat by úpravu mohli v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...