Vláda má dost hlasů na prosazení mimořádné daně. Někteří koaliční poslanci ale mají výhrady

5 minut
Události: Mimořádná daň ze zisku
Zdroj: ČT24

Vládní koalice má ve sněmovně dost hlasů na prosazení nové daně z mimořádných zisků energetických firem, bank, rafinérií a těžařských společností. Česká televize zjistila, že drtivá většina poslanců největší vládní strany novou daň nakonec podpoří, a to i přes výhrady části poslanců ODS. Naopak sněmovní opozice zatím vládě svou podporu daně z neočekávaných zisků nepřislíbila. Nelíbí se jí hlavně zdanění bank.

Nová daň z mimořádných zisků, kterou ve čtvrtek oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), má přinést v příštím roce do rozpočtu až sto miliard a kabinet z ní plánuje zaplatit zastropování cen elektrické energie a plynu.

„Pokud chceme výrazně pomoci v kompenzacích směrem k tomu, abychom zmírnili dopady rostoucích cen energií, tak ty debaty nelze oddělit. To, jak bude vypadat Windfall Tax, velmi ovlivňuje i způsob, jak nakonec budou vypočítávané kompenzace,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Opoziční výhrady

Opozice se k vládním záměrům staví rezervovaně. Jak hnutí ANO, tak i SPD si nejdřív chtějí zveřejněný kabinetní návrh podrobně prostudovat, a až pak se rozhodnou, jestli ho při schvalování podpoří. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová vyjádřila obavy, aby zdanění nepoškodilo ekonomiku.

„Bojím se toho, aby tyto zahraniční firmy – protože se to má týkat šesti největších zahraničních bank – to (náklady) nakonec nepřenesly na občany, na firmy a aby to nepoškodilo ekonomiku jako celek,“ uvedla s tím, že hnutí ANO bude mít k zákonu připomínky. „Nechci říct, že to nepodpoříme. Chci říct, že budeme mít určitě výhrady a budeme se snažit o nějakou změnu,“ podotkla.

Podle SPD by ale měla vláda místo zavádění nových daní snižovat výdaje. „Panují obavy, že tento vládní návrh zvýší ceny pro české spotřebitele, ať jsou to ceny energií, nebo to můžou být i ceny poplatků vůči bankám,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura.

Pro daň nechce hlasovat Skopeček

Při schvalování nejvyšší nové daně v historii samostatného Česka nebude zcela jednotná ani vládní koalice. ČT zjistila, že pro ni při závěrečném schvalování nechce hlasovat místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Ten kritizuje vládní záměr zavést daň z mimořádných zisků pro energetické firmy nebo banky už víc než čtvrt roku. Podle něj může nová daň odradit zahraniční investory a zároveň zdražit služby pro zákazníky. „Rizik je celá řada. Bude to vytvářet i nějakou zprávu o České republice a o stabilitě daňového prostředí v České republice, když přicházíme s mimořádnou daní. Podle mě to otevírá Pandořinu skříňku,“ uvedl.

Při závěrečném schvalování šedesátiprocentní daně pro energetické firmy nebo banky se chce zdržet. Aktivně proti takto důležitému vládnímu návrhu hlasovat nebude. Program Fialova kabinetu totiž jinak dál podporuje. „Já jsem velmi jasně říkal svá stanoviska k dani a nedovedu si představit, že bych úplně obrátil svůj názor na tu věc,“ dodal Skopeček. 

Jeho postoji ale nerozumí někteří koaliční partneři ODS, například Piráti nebo lidovci. „Pokud se na něčem shodne vláda, tak poslanci vládní koalice ve sněmovně by měli podporovat návrhy své vlády,“ míní Bartoš.

Vládní poslanci doufají v podporu

Předseda poslaneckého klubu Marek Výborný (KDU-ČSL) si je jistý, že všichni poslanci návrh podpoří. „Já jsem přesvědčen o tom, že všichni poslanci pochopí mimořádnost situace a že potom všech 108 hlasů vládní koalice materiál předkládaný ministrem Stanjurou podpoří,“ dodal.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix podotkla, že rozdílnost názorů je v pořádku. „Tady nejsme jako v dobách komunistického režimu, kdy jsme měli nejenom jednu stranu, ale v rámci té jedné strany všichni museli mít jeden názor.“ Jan Skopeček tak nakonec zůstane zřejmě jediným poslancem ODS, který svou kritiku z minulých měsíců dotáhne až k závěrečnému hlasování.

ČT zjistila, že další členové poslaneckého klubu ODS, kteří novou daň také kritizovali, ji nakonec přijali. „Budeme se to snažit voličům vysvětlit, že v podstatě jinak nebylo možné jít cestou zastropování,“ uvedl Jiří Havránek (ODS). Také Jakub Janda (ODS) podle svých slov není poslancem, který by rebeloval a podrážel svého ministra. V podobném duchu se vyjádřil i Stanislav Blaha (ODS). 

Poslanci by měli začít ve sněmovně projednávat zavedení nové daně z mimořádných zisků energetických firem, bank, rafinérií a těžařských společností během října. Definitivně schvalovat by úpravu mohli v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 13 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 21 hhodinami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...