Vláda má dost hlasů na prosazení mimořádné daně. Někteří koaliční poslanci ale mají výhrady

Nahrávám video
Události: Mimořádná daň ze zisku
Zdroj: ČT24

Vládní koalice má ve sněmovně dost hlasů na prosazení nové daně z mimořádných zisků energetických firem, bank, rafinérií a těžařských společností. Česká televize zjistila, že drtivá většina poslanců největší vládní strany novou daň nakonec podpoří, a to i přes výhrady části poslanců ODS. Naopak sněmovní opozice zatím vládě svou podporu daně z neočekávaných zisků nepřislíbila. Nelíbí se jí hlavně zdanění bank.

Nová daň z mimořádných zisků, kterou ve čtvrtek oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), má přinést v příštím roce do rozpočtu až sto miliard a kabinet z ní plánuje zaplatit zastropování cen elektrické energie a plynu.

„Pokud chceme výrazně pomoci v kompenzacích směrem k tomu, abychom zmírnili dopady rostoucích cen energií, tak ty debaty nelze oddělit. To, jak bude vypadat Windfall Tax, velmi ovlivňuje i způsob, jak nakonec budou vypočítávané kompenzace,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Opoziční výhrady

Opozice se k vládním záměrům staví rezervovaně. Jak hnutí ANO, tak i SPD si nejdřív chtějí zveřejněný kabinetní návrh podrobně prostudovat, a až pak se rozhodnou, jestli ho při schvalování podpoří. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová vyjádřila obavy, aby zdanění nepoškodilo ekonomiku.

„Bojím se toho, aby tyto zahraniční firmy – protože se to má týkat šesti největších zahraničních bank – to (náklady) nakonec nepřenesly na občany, na firmy a aby to nepoškodilo ekonomiku jako celek,“ uvedla s tím, že hnutí ANO bude mít k zákonu připomínky. „Nechci říct, že to nepodpoříme. Chci říct, že budeme mít určitě výhrady a budeme se snažit o nějakou změnu,“ podotkla.

Podle SPD by ale měla vláda místo zavádění nových daní snižovat výdaje. „Panují obavy, že tento vládní návrh zvýší ceny pro české spotřebitele, ať jsou to ceny energií, nebo to můžou být i ceny poplatků vůči bankám,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura.

Pro daň nechce hlasovat Skopeček

Při schvalování nejvyšší nové daně v historii samostatného Česka nebude zcela jednotná ani vládní koalice. ČT zjistila, že pro ni při závěrečném schvalování nechce hlasovat místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Ten kritizuje vládní záměr zavést daň z mimořádných zisků pro energetické firmy nebo banky už víc než čtvrt roku. Podle něj může nová daň odradit zahraniční investory a zároveň zdražit služby pro zákazníky. „Rizik je celá řada. Bude to vytvářet i nějakou zprávu o České republice a o stabilitě daňového prostředí v České republice, když přicházíme s mimořádnou daní. Podle mě to otevírá Pandořinu skříňku,“ uvedl.

Při závěrečném schvalování šedesátiprocentní daně pro energetické firmy nebo banky se chce zdržet. Aktivně proti takto důležitému vládnímu návrhu hlasovat nebude. Program Fialova kabinetu totiž jinak dál podporuje. „Já jsem velmi jasně říkal svá stanoviska k dani a nedovedu si představit, že bych úplně obrátil svůj názor na tu věc,“ dodal Skopeček. 

Jeho postoji ale nerozumí někteří koaliční partneři ODS, například Piráti nebo lidovci. „Pokud se na něčem shodne vláda, tak poslanci vládní koalice ve sněmovně by měli podporovat návrhy své vlády,“ míní Bartoš.

Vládní poslanci doufají v podporu

Předseda poslaneckého klubu Marek Výborný (KDU-ČSL) si je jistý, že všichni poslanci návrh podpoří. „Já jsem přesvědčen o tom, že všichni poslanci pochopí mimořádnost situace a že potom všech 108 hlasů vládní koalice materiál předkládaný ministrem Stanjurou podpoří,“ dodal.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix podotkla, že rozdílnost názorů je v pořádku. „Tady nejsme jako v dobách komunistického režimu, kdy jsme měli nejenom jednu stranu, ale v rámci té jedné strany všichni museli mít jeden názor.“ Jan Skopeček tak nakonec zůstane zřejmě jediným poslancem ODS, který svou kritiku z minulých měsíců dotáhne až k závěrečnému hlasování.

ČT zjistila, že další členové poslaneckého klubu ODS, kteří novou daň také kritizovali, ji nakonec přijali. „Budeme se to snažit voličům vysvětlit, že v podstatě jinak nebylo možné jít cestou zastropování,“ uvedl Jiří Havránek (ODS). Také Jakub Janda (ODS) podle svých slov není poslancem, který by rebeloval a podrážel svého ministra. V podobném duchu se vyjádřil i Stanislav Blaha (ODS). 

Poslanci by měli začít ve sněmovně projednávat zavedení nové daně z mimořádných zisků energetických firem, bank, rafinérií a těžařských společností během října. Definitivně schvalovat by úpravu mohli v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
10:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
17:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
před 8 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 23 hhodinami

VideoV nových přístrojích budou povolené jen vyměnitelné baterie

Od příštího roku už nebude nutné kupovat si kvůli slábnoucí baterii nové mobilní telefony nebo sluchátka. Přístroje nově uvedené na trh po 18. únoru 2027 budou muset uživateli poskytovat možnost, aby si akumulátor sám vyměnil. Cílem nového evropského nařízení je prodloužit životnost techniky. Na dostupnost nebo ceny by změna neměla mít vliv. U některých zařízení ale bude i tak při výměně nutná pomoc odborníka.
včera v 20:13

Vláda představila hospodářskou strategii. Opozice ji vítá, upozorňuje na finance

Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, řekl při prezentaci hospodářské strategie kabinetu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos. Premiér Andrej Babiš (ANO) při představení hospodářské strategie řekl, že považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Podle opozice jde strategie správným směrem, ale problémy vidí v jejím naplňování či finančním krytí.
včeraAktualizovánovčera v 17:03
Načítání...