Více peněz na boj proti změnám klimatu. Joe Biden představil návrh svého prvního rozpočtu

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena představila návrh rozpočtu na rok 2022, který stvrzuje ostrý odklon od Bidenova předchůdce Donalda Trumpa. Rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů (32,8 bilionu korun) znamená zvýšení základního financování proti současnému roku o osm procent. Zahrnuje zvýšení výdajů na boj proti změnám klimatu a násilí páchanému střelnými zbraněmi. A počítá s dalšími miliardovými investicemi do veřejné dopravy a sanace životního prostředí.

Návrh rozpočtu zároveň nepočítá s financováním výstavby hraniční zdi a hodlá zajistit peníze na kontroly prodeje zbraní. Každý z těchto kroků je opakem snah předchozí vlády, uvedla agentura Reuters.

Po téměř třech měsících ve funkci poznamenaných hlavně bojem s pandemií nemoci covid-19 nabízí dokument dlouho očekávaný pohled do Bidenovy agendy a znamená začátek vyčerpávajících jednání s Kongresem o to, co nakonec bude financováno. Každý z návrhů je pouze prvním krokem v procesu sestavování rozpočtu, o kterém se nakonec rozhodne ve Sněmovně reprezentantů a Senátu, kde však mají demokraté většinu.

Biden chce z rozpočtu 14 miliard dolarů na boj proti změnám klimatu, což Trumpova vláda odmítala. Miliony pak chce použít na řešení problémů s rostoucím počtem dětí bez doprovodu, které přicházejí do země ze Střední Ameriky. V tomto regionu chce investovat 861 milionů dolarů. Nový rozpočet pak nepočítá s penězi na výstavbu hraniční zdi, což byla naopak Trumpova priorita.

Nejvíce chce nová vláda zvýšit výdaje na školy v chudších oblastech a na výzkum smrtelných nemocí, jiných než covid-19, který je zatím dominantním tématem provázejícím Bidena ve funkci.

Rozpočet zatím nezahrnuje Bidenův návrh na investice do infrastruktury za dva biliony dolarů nebo změny zdanění. Tyto změny budou zahrnuté až do úplného návrhu rozpočtu, který má být předložen na konci jara.

Bílý dům se s přípravou návrhu rozpočtu zpozdil. Na vině jsou podle něj obstrukce při předávání moci mezi Trumpem a Bidenem. Popírá, že by v tom hrály roli rozdílné zájmy v otázkách jako je například financování armády.

Komise posoudí možnost reforem nejvyššího soudu

Biden také nařídí ustavit expertní komisi, jejímž úkolem bude prostudovat možné reformy nejvyššího soudu USA. Zastoupeni v ní budou demokraté i republikáni a zabývat by se měla mimo jiné otázkou zvýšení počtu soudců nejvyššího soudu, což je cílem některých demokratů. S odkazem na Bílý dům o tom napsala agentura Reuters.

Komise se podle prohlášení Bílého domu bude zabývat „přínosy a legalitou“ konkrétních návrhů reforem nejvyššího soudu. Kromě kontroverzního návrhu zvýšit počet soudců začali zastánci reforem nedávno volat po stanovení omezeného mandátu pro soudce. Mandát soudců nejvyššího soudu je doživotní.

„Účelem komise je poskytnout analýzu hlavních argumentů pro a proti reformě nejvyššího soudu v současné veřejné debatě,“ stojí v prohlášení.

Komise bude složena ze skupiny právních expertů, bývalých federálních soudců a právníků, kteří se před soudem objevili. Zastoupeni v ní budou zastánci obou politických stran. Komise uspořádá veřejná zasedání a na oznámení svých zjištění bude mít 180 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vliv Trumpovy politiky na obchod s USA

Rok vlády Donald Trumpa přinesl spoustu změn, včetně nejistoty a nových obchodních pravidel spojených s vyššími dovozními poplatky. O tom, jak Trumpova politika mění obchodování českých firem s USA, v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali místopředseda Republican Overseas Czech Republic Marek Koten, ekonom Petr Bartoň a spoluvlastník firmy Eduard Model Accessories Vladimír Šulc. Debatou provázeli Nina Ortová a Jakub Musil. Dalším tématem pořadu byl vstup firmy Czechoslovak Group (CSG) na burzu a využívání bankovní identity v Česku.
před 3 hhodinami

Domovy pro seniory odsouvají kvůli rozpočtovému provizoriu investice

Řada domovů pro seniory i dalších sociálních zařízení odkládá investice a někde se obávají i o mzdy. Nevědí totiž, kolik peněz letos dostanou na provoz. Většina je závislá na veřejných zdrojích. Kvůli rozpočtovému provizoriu ale teď stát může každý měsíc hospodařit nanejvýš s dvanáctinou loňského rozpočtu.
před 17 hhodinami

Solární panely i baterie letos zřejmě zdraží až o pětinu

Solární elektrárny budou letos zdražovat. Ceny fotovoltaických panelů a baterií mohou postupně vzrůst až o dvacet procent. Důvodem je růst cen jednotlivých materiálů, jejichž producentem je především Čína. Skokový růst kompletních zařízení zatím nehrozí, vyplývá z informací solární firmy Raylyst a Solární asociace.
včera v 11:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o letounech L-159 a zbrojním průmyslu

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v pátek uvedl, že armáda je od loňského podzimu připravena poskytnout Ukrajině čtyři letouny L-159. Podle něj by to nijak neohrozilo obranyschopnost Česka. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) prodej letounů nepodporuje a tvrdí, že žádné takové doporučení od vojáků nedostal. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích řekl, že ho prohlášení armády nepřekvapilo a zastává stejný názor, obranyschopnost Česka by to podle něj „nijak fatálně neohrozilo“. Poslanec Radek Koten (SPD) podotkl, že dodat „pouze holá letadla bez jakéhokoli servisu, náhradních dílů, bez vycvičených pilotů“ mu smysl nedává. V debatě moderované Lukášem Dolanským hosté hovořili rovněž o českém zbrojním průmyslu a vstupu zbrojařské skupiny CSG na burzu. Svůj komentář připojil také bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.
včera v 08:23

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
23. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
23. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
23. 1. 2026

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026
Načítání...