Více peněz na boj proti změnám klimatu. Joe Biden představil návrh svého prvního rozpočtu

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena představila návrh rozpočtu na rok 2022, který stvrzuje ostrý odklon od Bidenova předchůdce Donalda Trumpa. Rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů (32,8 bilionu korun) znamená zvýšení základního financování proti současnému roku o osm procent. Zahrnuje zvýšení výdajů na boj proti změnám klimatu a násilí páchanému střelnými zbraněmi. A počítá s dalšími miliardovými investicemi do veřejné dopravy a sanace životního prostředí.

Návrh rozpočtu zároveň nepočítá s financováním výstavby hraniční zdi a hodlá zajistit peníze na kontroly prodeje zbraní. Každý z těchto kroků je opakem snah předchozí vlády, uvedla agentura Reuters.

Po téměř třech měsících ve funkci poznamenaných hlavně bojem s pandemií nemoci covid-19 nabízí dokument dlouho očekávaný pohled do Bidenovy agendy a znamená začátek vyčerpávajících jednání s Kongresem o to, co nakonec bude financováno. Každý z návrhů je pouze prvním krokem v procesu sestavování rozpočtu, o kterém se nakonec rozhodne ve Sněmovně reprezentantů a Senátu, kde však mají demokraté většinu.

Biden chce z rozpočtu 14 miliard dolarů na boj proti změnám klimatu, což Trumpova vláda odmítala. Miliony pak chce použít na řešení problémů s rostoucím počtem dětí bez doprovodu, které přicházejí do země ze Střední Ameriky. V tomto regionu chce investovat 861 milionů dolarů. Nový rozpočet pak nepočítá s penězi na výstavbu hraniční zdi, což byla naopak Trumpova priorita.

Nejvíce chce nová vláda zvýšit výdaje na školy v chudších oblastech a na výzkum smrtelných nemocí, jiných než covid-19, který je zatím dominantním tématem provázejícím Bidena ve funkci.

Rozpočet zatím nezahrnuje Bidenův návrh na investice do infrastruktury za dva biliony dolarů nebo změny zdanění. Tyto změny budou zahrnuté až do úplného návrhu rozpočtu, který má být předložen na konci jara.

Bílý dům se s přípravou návrhu rozpočtu zpozdil. Na vině jsou podle něj obstrukce při předávání moci mezi Trumpem a Bidenem. Popírá, že by v tom hrály roli rozdílné zájmy v otázkách jako je například financování armády.

Komise posoudí možnost reforem nejvyššího soudu

Biden také nařídí ustavit expertní komisi, jejímž úkolem bude prostudovat možné reformy nejvyššího soudu USA. Zastoupeni v ní budou demokraté i republikáni a zabývat by se měla mimo jiné otázkou zvýšení počtu soudců nejvyššího soudu, což je cílem některých demokratů. S odkazem na Bílý dům o tom napsala agentura Reuters.

Komise se podle prohlášení Bílého domu bude zabývat „přínosy a legalitou“ konkrétních návrhů reforem nejvyššího soudu. Kromě kontroverzního návrhu zvýšit počet soudců začali zastánci reforem nedávno volat po stanovení omezeného mandátu pro soudce. Mandát soudců nejvyššího soudu je doživotní.

„Účelem komise je poskytnout analýzu hlavních argumentů pro a proti reformě nejvyššího soudu v současné veřejné debatě,“ stojí v prohlášení.

Komise bude složena ze skupiny právních expertů, bývalých federálních soudců a právníků, kteří se před soudem objevili. Zastoupeni v ní budou zastánci obou politických stran. Komise uspořádá veřejná zasedání a na oznámení svých zjištění bude mít 180 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 3 hhodinami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá dlouho do noci.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 22 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Evropský pohled