Více peněz na boj proti změnám klimatu. Joe Biden představil návrh svého prvního rozpočtu

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena představila návrh rozpočtu na rok 2022, který stvrzuje ostrý odklon od Bidenova předchůdce Donalda Trumpa. Rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů (32,8 bilionu korun) znamená zvýšení základního financování proti současnému roku o osm procent. Zahrnuje zvýšení výdajů na boj proti změnám klimatu a násilí páchanému střelnými zbraněmi. A počítá s dalšími miliardovými investicemi do veřejné dopravy a sanace životního prostředí.

Návrh rozpočtu zároveň nepočítá s financováním výstavby hraniční zdi a hodlá zajistit peníze na kontroly prodeje zbraní. Každý z těchto kroků je opakem snah předchozí vlády, uvedla agentura Reuters.

Po téměř třech měsících ve funkci poznamenaných hlavně bojem s pandemií nemoci covid-19 nabízí dokument dlouho očekávaný pohled do Bidenovy agendy a znamená začátek vyčerpávajících jednání s Kongresem o to, co nakonec bude financováno. Každý z návrhů je pouze prvním krokem v procesu sestavování rozpočtu, o kterém se nakonec rozhodne ve Sněmovně reprezentantů a Senátu, kde však mají demokraté většinu.

Biden chce z rozpočtu 14 miliard dolarů na boj proti změnám klimatu, což Trumpova vláda odmítala. Miliony pak chce použít na řešení problémů s rostoucím počtem dětí bez doprovodu, které přicházejí do země ze Střední Ameriky. V tomto regionu chce investovat 861 milionů dolarů. Nový rozpočet pak nepočítá s penězi na výstavbu hraniční zdi, což byla naopak Trumpova priorita.

Nejvíce chce nová vláda zvýšit výdaje na školy v chudších oblastech a na výzkum smrtelných nemocí, jiných než covid-19, který je zatím dominantním tématem provázejícím Bidena ve funkci.

Rozpočet zatím nezahrnuje Bidenův návrh na investice do infrastruktury za dva biliony dolarů nebo změny zdanění. Tyto změny budou zahrnuté až do úplného návrhu rozpočtu, který má být předložen na konci jara.

Bílý dům se s přípravou návrhu rozpočtu zpozdil. Na vině jsou podle něj obstrukce při předávání moci mezi Trumpem a Bidenem. Popírá, že by v tom hrály roli rozdílné zájmy v otázkách jako je například financování armády.

Komise posoudí možnost reforem nejvyššího soudu

Biden také nařídí ustavit expertní komisi, jejímž úkolem bude prostudovat možné reformy nejvyššího soudu USA. Zastoupeni v ní budou demokraté i republikáni a zabývat by se měla mimo jiné otázkou zvýšení počtu soudců nejvyššího soudu, což je cílem některých demokratů. S odkazem na Bílý dům o tom napsala agentura Reuters.

Komise se podle prohlášení Bílého domu bude zabývat „přínosy a legalitou“ konkrétních návrhů reforem nejvyššího soudu. Kromě kontroverzního návrhu zvýšit počet soudců začali zastánci reforem nedávno volat po stanovení omezeného mandátu pro soudce. Mandát soudců nejvyššího soudu je doživotní.

„Účelem komise je poskytnout analýzu hlavních argumentů pro a proti reformě nejvyššího soudu v současné veřejné debatě,“ stojí v prohlášení.

Komise bude složena ze skupiny právních expertů, bývalých federálních soudců a právníků, kteří se před soudem objevili. Zastoupeni v ní budou zastánci obou politických stran. Komise uspořádá veřejná zasedání a na oznámení svých zjištění bude mít 180 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 4 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 13 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 20 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.