Více peněz na boj proti změnám klimatu. Joe Biden představil návrh svého prvního rozpočtu

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena představila návrh rozpočtu na rok 2022, který stvrzuje ostrý odklon od Bidenova předchůdce Donalda Trumpa. Rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů (32,8 bilionu korun) znamená zvýšení základního financování proti současnému roku o osm procent. Zahrnuje zvýšení výdajů na boj proti změnám klimatu a násilí páchanému střelnými zbraněmi. A počítá s dalšími miliardovými investicemi do veřejné dopravy a sanace životního prostředí.

Návrh rozpočtu zároveň nepočítá s financováním výstavby hraniční zdi a hodlá zajistit peníze na kontroly prodeje zbraní. Každý z těchto kroků je opakem snah předchozí vlády, uvedla agentura Reuters.

Po téměř třech měsících ve funkci poznamenaných hlavně bojem s pandemií nemoci covid-19 nabízí dokument dlouho očekávaný pohled do Bidenovy agendy a znamená začátek vyčerpávajících jednání s Kongresem o to, co nakonec bude financováno. Každý z návrhů je pouze prvním krokem v procesu sestavování rozpočtu, o kterém se nakonec rozhodne ve Sněmovně reprezentantů a Senátu, kde však mají demokraté většinu.

Biden chce z rozpočtu 14 miliard dolarů na boj proti změnám klimatu, což Trumpova vláda odmítala. Miliony pak chce použít na řešení problémů s rostoucím počtem dětí bez doprovodu, které přicházejí do země ze Střední Ameriky. V tomto regionu chce investovat 861 milionů dolarů. Nový rozpočet pak nepočítá s penězi na výstavbu hraniční zdi, což byla naopak Trumpova priorita.

Nejvíce chce nová vláda zvýšit výdaje na školy v chudších oblastech a na výzkum smrtelných nemocí, jiných než covid-19, který je zatím dominantním tématem provázejícím Bidena ve funkci.

Rozpočet zatím nezahrnuje Bidenův návrh na investice do infrastruktury za dva biliony dolarů nebo změny zdanění. Tyto změny budou zahrnuté až do úplného návrhu rozpočtu, který má být předložen na konci jara.

Bílý dům se s přípravou návrhu rozpočtu zpozdil. Na vině jsou podle něj obstrukce při předávání moci mezi Trumpem a Bidenem. Popírá, že by v tom hrály roli rozdílné zájmy v otázkách jako je například financování armády.

Komise posoudí možnost reforem nejvyššího soudu

Biden také nařídí ustavit expertní komisi, jejímž úkolem bude prostudovat možné reformy nejvyššího soudu USA. Zastoupeni v ní budou demokraté i republikáni a zabývat by se měla mimo jiné otázkou zvýšení počtu soudců nejvyššího soudu, což je cílem některých demokratů. S odkazem na Bílý dům o tom napsala agentura Reuters.

Komise se podle prohlášení Bílého domu bude zabývat „přínosy a legalitou“ konkrétních návrhů reforem nejvyššího soudu. Kromě kontroverzního návrhu zvýšit počet soudců začali zastánci reforem nedávno volat po stanovení omezeného mandátu pro soudce. Mandát soudců nejvyššího soudu je doživotní.

„Účelem komise je poskytnout analýzu hlavních argumentů pro a proti reformě nejvyššího soudu v současné veřejné debatě,“ stojí v prohlášení.

Komise bude složena ze skupiny právních expertů, bývalých federálních soudců a právníků, kteří se před soudem objevili. Zastoupeni v ní budou zastánci obou politických stran. Komise uspořádá veřejná zasedání a na oznámení svých zjištění bude mít 180 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...