Více peněz na boj proti změnám klimatu. Joe Biden představil návrh svého prvního rozpočtu

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena představila návrh rozpočtu na rok 2022, který stvrzuje ostrý odklon od Bidenova předchůdce Donalda Trumpa. Rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů (32,8 bilionu korun) znamená zvýšení základního financování proti současnému roku o osm procent. Zahrnuje zvýšení výdajů na boj proti změnám klimatu a násilí páchanému střelnými zbraněmi. A počítá s dalšími miliardovými investicemi do veřejné dopravy a sanace životního prostředí.

Návrh rozpočtu zároveň nepočítá s financováním výstavby hraniční zdi a hodlá zajistit peníze na kontroly prodeje zbraní. Každý z těchto kroků je opakem snah předchozí vlády, uvedla agentura Reuters.

Po téměř třech měsících ve funkci poznamenaných hlavně bojem s pandemií nemoci covid-19 nabízí dokument dlouho očekávaný pohled do Bidenovy agendy a znamená začátek vyčerpávajících jednání s Kongresem o to, co nakonec bude financováno. Každý z návrhů je pouze prvním krokem v procesu sestavování rozpočtu, o kterém se nakonec rozhodne ve Sněmovně reprezentantů a Senátu, kde však mají demokraté většinu.

Biden chce z rozpočtu 14 miliard dolarů na boj proti změnám klimatu, což Trumpova vláda odmítala. Miliony pak chce použít na řešení problémů s rostoucím počtem dětí bez doprovodu, které přicházejí do země ze Střední Ameriky. V tomto regionu chce investovat 861 milionů dolarů. Nový rozpočet pak nepočítá s penězi na výstavbu hraniční zdi, což byla naopak Trumpova priorita.

Nejvíce chce nová vláda zvýšit výdaje na školy v chudších oblastech a na výzkum smrtelných nemocí, jiných než covid-19, který je zatím dominantním tématem provázejícím Bidena ve funkci.

Rozpočet zatím nezahrnuje Bidenův návrh na investice do infrastruktury za dva biliony dolarů nebo změny zdanění. Tyto změny budou zahrnuté až do úplného návrhu rozpočtu, který má být předložen na konci jara.

Bílý dům se s přípravou návrhu rozpočtu zpozdil. Na vině jsou podle něj obstrukce při předávání moci mezi Trumpem a Bidenem. Popírá, že by v tom hrály roli rozdílné zájmy v otázkách jako je například financování armády.

Komise posoudí možnost reforem nejvyššího soudu

Biden také nařídí ustavit expertní komisi, jejímž úkolem bude prostudovat možné reformy nejvyššího soudu USA. Zastoupeni v ní budou demokraté i republikáni a zabývat by se měla mimo jiné otázkou zvýšení počtu soudců nejvyššího soudu, což je cílem některých demokratů. S odkazem na Bílý dům o tom napsala agentura Reuters.

Komise se podle prohlášení Bílého domu bude zabývat „přínosy a legalitou“ konkrétních návrhů reforem nejvyššího soudu. Kromě kontroverzního návrhu zvýšit počet soudců začali zastánci reforem nedávno volat po stanovení omezeného mandátu pro soudce. Mandát soudců nejvyššího soudu je doživotní.

„Účelem komise je poskytnout analýzu hlavních argumentů pro a proti reformě nejvyššího soudu v současné veřejné debatě,“ stojí v prohlášení.

Komise bude složena ze skupiny právních expertů, bývalých federálních soudců a právníků, kteří se před soudem objevili. Zastoupeni v ní budou zastánci obou politických stran. Komise uspořádá veřejná zasedání a na oznámení svých zjištění bude mít 180 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 5 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 16 hhodinami

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...