Washington - Spojené státy americké řeší, co s penězi, které natiskly kvůli krizi. Americká centrální banka Fed dnes pokračuje v jednom z klíčových zasedání o měnové politice. Musí uklidnit zmatené investory, kteří nevědí, jak Fed dokáže z ekonomiky znovu odsát více než jeden bilion dolarů, který vypustil do oběhu. Očekává se nicméně, že úrokové sazby ponechá americká centrální banka na nejnižší možné úrovni.
Nejdříve peníze natisknout, poté je zase pracně stahovat z oběhu. Trochu jako v Kocourkově si musí připadat nejen investoři na amerických akciových trzích. „Bylo to špatné rozhodnutí. Ekonomika se potřebovala spíše rychle dostat do ozdravného procesu, tištění peněz tento proces zastavilo, zpomalilo. Dneska se nám vrací, že jsme řešení krize oddálili o půl či až o tři čtvrtě roku,“ připomněl prapůvod současného dilematu americké centrální banky Jan Havel, ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE. Ten dodává, že pokud již chyba s uvolněním velkého množství peněz do ekonomiky nastala, je potřeba ji rychle vyřešit a peníze stáhnout zpět.
Americký prezident Barack Obama v únoru letošního roku obhajoval masivní finanční injekce do ekonomiky. „V této chvíli dokáže americké ekonomice vrátit život jen vláda,“ tvrdil americký prezident. S tím ekonom z VŠE naprosto nesouhlasí. „Je nesmysl, že je vláda tisknutím peněz schopna vyřešit ten reálný problém, že se vyrábí věci, které lidé nekupují, že se staví domy, ve kterých lidé nechtějí bydlet,“ dodává Havel.
FED se bojí inflace
Zřejmým důvodem, proč americká centrální banka přehodnocuje současné množství peněz v oběhu, je riziko narůstající inflace. Ta je přitom podle Havla pouze jedním z projevů, důležitější prý podle něj spíše je, že nedochází k ozdravení ekonomiky.
Jan Havel na ČT24:
„Ekonomie to říká už sto let, možná ještě déle. Jestli se dneska někdo tváří, že je překvapený, že natiskne bilion dolarů, a vyvolá tím inflaci, tak by měl vrátit vysokoškolský diplom.“
Možným vhodným prostředkem v rámci boje se současnou finanční krizí by podle Havla mělo být zvýšení úrokových sazeb. „Když úrok vzroste, nastartuje ozdravný proces, bude těžší dát půjčku firmě, která je neefektivní. Protože když takovému podniku začneme půjčovat za nulový úrok, tím ho déle udržujeme při životě, když ho zvýšíme, tak se zdroje přesunou někam jinam,“ tvrdí Havel. Zvýšení úrokových sazeb americké centrální banky se nicméně neočekává.
