Úrokové sazby FED nejspíše nezvýší

Washington - Spojené státy americké řeší, co s penězi, které natiskly kvůli krizi. Americká centrální banka Fed dnes pokračuje v jednom z klíčových zasedání o měnové politice. Musí uklidnit zmatené investory, kteří nevědí, jak Fed dokáže z ekonomiky znovu odsát více než jeden bilion dolarů, který vypustil do oběhu. Očekává se nicméně, že úrokové sazby ponechá americká centrální banka na nejnižší možné úrovni.

Nejdříve peníze natisknout, poté je zase pracně stahovat z oběhu. Trochu jako v Kocourkově si musí připadat nejen investoři na amerických akciových trzích. „Bylo to špatné rozhodnutí. Ekonomika se potřebovala spíše rychle dostat do ozdravného procesu, tištění peněz tento proces zastavilo, zpomalilo. Dneska se nám vrací, že jsme řešení krize oddálili o půl či až o tři čtvrtě roku,“ připomněl prapůvod současného dilematu americké centrální banky Jan Havel, ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE. Ten dodává, že pokud již chyba s uvolněním velkého množství peněz do ekonomiky nastala, je potřeba ji rychle vyřešit a peníze stáhnout zpět.

Americký prezident Barack Obama v únoru letošního roku obhajoval masivní finanční injekce do ekonomiky. „V této chvíli dokáže americké ekonomice vrátit život jen vláda,“ tvrdil americký prezident. S tím ekonom z VŠE naprosto nesouhlasí. „Je nesmysl, že je vláda tisknutím peněz schopna vyřešit ten reálný problém, že se vyrábí věci, které lidé nekupují, že se staví domy, ve kterých lidé nechtějí bydlet,“ dodává Havel.

FED se bojí inflace 

Zřejmým důvodem, proč americká centrální banka přehodnocuje současné množství peněz v oběhu, je riziko narůstající inflace. Ta je přitom podle Havla pouze jedním z projevů, důležitější prý podle něj spíše je, že nedochází k ozdravení ekonomiky.

Jan Havel na ČT24:

„Ekonomie to říká už sto let, možná ještě déle. Jestli se dneska někdo tváří, že je překvapený, že natiskne bilion dolarů, a vyvolá tím inflaci, tak by měl vrátit vysokoškolský diplom.“


Možným vhodným prostředkem v rámci boje se současnou finanční krizí by podle Havla mělo být zvýšení úrokových sazeb. „Když úrok vzroste, nastartuje ozdravný proces, bude těžší dát půjčku firmě, která je neefektivní. Protože když takovému podniku začneme půjčovat za nulový úrok, tím ho déle udržujeme při životě, když ho zvýšíme, tak se zdroje přesunou někam jinam,“ tvrdí Havel. Zvýšení úrokových sazeb americké centrální banky se nicméně neočekává.

Jan Havel
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 28 mminutami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
před 17 hhodinami

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.