Ukradené povolenky se našly, návrat ale není jistý

Praha - Většina emisních povolenek ukradených z účtů vedených u tuzemského operátora trhu s elektřinou se našla, píše dnešní Mladá fronta Dnes. Hackeři převedli 610 tisíc certifikátů zřejmě na účty správců v Německu a Estonsku. Další půl milion povolenek je na kontech ve Velké Británii. Zbytek do 1,306 milionu ukradených kusů je údajně na českých účtech a v dalších nejmenovaných zemích. Případem se zabývá policie.

„Očekáváme ještě potvrzení 500 tisíc kusů, jež jsme nalezli na účtech registrovaných ve Velké Británii,“ uvedl Jiří Šťastný, ředitel státní firmy OTE, která provozuje český registr. Podle něj národní správci znají i konkrétní majitele účtů, kde se povolenky našly. K dispozici je má policie, která se případem zabývá.

Osud povolenek nejistý

Zatím však není jasné to, kdy a zda vůbec se podaří cenné papíry vrátit zpátky na účty jejich vlastníků. Kdyby se ukradené kredity vrátit nepodařilo, není prý zřejmé ani to, kdo vzniklou škodu uhradí, píše list. Národní správci účtů podle deníku nemají právo ukradené povolenky na základě vlastního rozhodnutí poslat zpátky jejich majitelům. „Spoléháme v této věci na policii,“ prohlásil předseda tuzemského operátora.

Šlo přitom o předem promyšlený útok a firma OTE vylučuje chybu ve svém bezpečnostním systému. „Z technického hlediska nejspíše došlo k odcizení přihlašovacích údajů na straně uživatele - obchodníka s emisními povolenkami,“ říká expert na IT bezpečnost Jiří Nápravník.

Nabízí se i možnost zneplatnění povolenek a vydání nových

Národní správci účtů teď musí vyřešit, jak dostat povolenky zpátky. „Zmínil jsem reverzní operace, dalo by se zařídit i to, že ty povolenky budou zneplatněny. Prostě to je třeba diskutovat v rámci celé Evropy, který z těchto kroků pro nápravu situace bude pro každou zemi akceptovatelný,“ říká Šťastný. Pokud se ale národní správci nedohodnou, mohli by původní majitelé povolenek vymáhat škodu po státu.

Největší množství, konkrétně 700 tisíc povolenek, postrádá ČEZ. Dalších 475 tisíc pak chybí soukromé společnosti Blackstone Global Ventures. Okradeny byly ještě tři další podniky, ale ty zatím nezveřejnily své jméno. Celkem se ztratily povolenky zhruba za 450 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 6 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.