Tohle Rusko nečekalo, ropa je jeho zásadní zdroj příjmů, komentuje Bartuška unijní embargo

28 minut
Václav Bartuška hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Státy Evropské unie by měly podle plánů Evropské komise do konce roku uvalit embargo na ruskou ropu. Některé země včetně Česka sice požadují přechodné období, dokud si nezajistí náhradu, podle zvláštního velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky je pro Rusko ale navrhovaná sankce i tak nepříjemným překvapením. Pro Moskvu je totiž ropa zásadním zdrojem příjmů a Západ ukazuje nečekanou jednotu, poznamenal v Interview ČT24.

„My, Slovensko, Rakousko a Maďarsko nemáme přístavy, nemáme moře, budeme mít nějaké zvláštní zacházení i v případě ruského plynu,“ míní Bartuška. Největšími zákazníky Ruska jsou podle něj země na západě od Česka. „Český, slovenský nebo maďarský odběr ropy není tak zásadní,“ dodal s tím, že Rusko aktuálně připravovaný balík sankcí i tak výrazně pocítí. 

„Největší hráči s ruskou ropou přestali obchodovat, největší západní klienti odcházejí, to jsou zásadní změny, které jsou na dlouho. Tohle (Rusové) rozhodně nečekali, ropa je pro Rusko zásadním zdrojem příjmů. Od 24. února jsou překvapeni vlastně stále: jednotou Západu, jeho ochotou dodávat na Ukrajinu zbraně. To je pro ně naprosto nepochopitelné,“ sdělil.

Řekl také, že Rusové byli zvyklí na „své Schrödery“ (vstřícné západní politiky) a současná situace je pro ně „jiným světem“. 

Pomocná ruka z Polska

Podle Bartušky nyní v Česku půjde o posílení italsko-německého ropovodu TAL, aby dokázal dopravit více ropy. „Zásadní debata je v tuto chvíli i o možném oživení ropovodu SEPL, což je ropovod z jihu Francie. V tuto chvíli je zazimován, ale dal by se znovu používat,“ řekl s tím, že tyto kroky se dají provést poměrně rychle. 

Polská společnost PKN Orlen ve středu rovněž oznámila, že v případě zákazu dovozu ruské ropy je schopna zásobovat celou střední a východní Evropu. Na to Bartuška reagoval slovy, že opatrnost je na místě. „Je dobře, že máme dobré partnery, přátele, na druhou stranu to však bude zásadní změna. Obejít se bez ruské ropy bude velký krok,“ reagoval s tím, že nabídka PKN Orlen je reálnou možností, je ale nutné všchny možnosti prověřit. 

Bartuška připomněl, že velká část odběrů ruské ropy už skončila během února a března tohoto roku. Jednalo se o dodávky suroviny po moři. „Teď jde o dodávky ropy přes ropovody – Družbu a další transporty přes přístavy do Evropy. Objem se snižuje, myslím, že ten konec roku je naprosto reálný,“ dodal. 

Trasa ropovodu Družba
Zdroj: ČT24

Odborník na energetickou bezpečnost také připomněl možné riziko eskalace, mohlo by se například stát, že Rusko by samo ropu státům střední Evropy vypnulo. „Ropovod Družba vede přes Ukrajinu a nevíme, jak bude válka na Ukrajině dále vypadat a co se ještě všechno stane,“ sdělil. Bartuška také dodal, že zatím nejsou žádné informace o tom, že by s ropovodem Družba mohlo dojít k nějaké komplikaci. „Stát se ale může takřka cokoliv,“ dodal. 

Bartuška: Tohle už je natrvalo, tím s ruskou ropou končíme

Dříve se hovořilo o tom, že pro Evropu bude problém obejít se hlavně bez ruského plynu. Kvůli Česku, Slovensku, Rakousku a Maďarsku se však ukazuje, že bude komplikové obejít se i bez ropy z Ruska.

„Všichni chápou, že tohle je natrvalo, že tohle je konečný krok. Máme zkušenost s odstavením ropovodu Družba v roce 2019, kdy stál export ruské ropy dva měsíce, zvládli jsme to bez problémů. Tohle bude nová situace, protože už nebude žádné obnovení dodávek z Ruska. Naprosto chápu firmy a vlády, že jsou opatrné,“ míní Bartuška. 

Výhružku Ruska, že s ropou přestane do Evropy dodávat i plyn, Bartuška pokládá za reálné riziko. „Musíme předpokládat, že Rusko odpoví. Také všichni čekáme, s čím přijde Vladimir Putin 9. května na Rudém náměstí,“ uvedl s tím, že by mohlo dojít na další eskalaci konfliktu. 

Bartuška také připomněl, že pokud jde o plyn, Evropa usilovně a aktivně hledá nové dodavatele, jedná o stavbě terminálů pro LNG (zkapalněný plyn) a o posílení dodávek z Norska, Alžírka či Ázerbájdžánu. „Je toho víc, co se odehrává, a česká vláda je v tom velmi aktivní,“ připomněl. 

Podle zvláštního velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost se bude evropské plynárenství zásadně měnit. „My to zvládneme. Bude to těžké, bude to nákladné. Pokud Rusko zastaví zemní plyn, bude to jeho vina, a my si s tím poradíme, budeme muset.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 30 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...