Švýcarsko definitivně vstupuje do Schengenu, hranice se otevřou 12. prosince

St. Gallen/Brusel - Kontroly na pozemních hranicích mezi Evropskou unií a Švýcarskem padnou 12. prosince a země helvétského kříže se stane 25. členem Schengenské zóny. O několik měsíců později budou systematické pasové kontroly minulostí i na letištích. Tento krok podle očekávaní schválili ministři vnitra zemí EU na svém zasedání v Bruselu.

Do Švýcarska tak lidé cestující ze sousedních zemí, tedy Itálie, Rakouska, Francie a Německa, budou moci jezdit bez předkládání pasů. Protože však konfederace není členem unie, celní kontroly týkající se dovozu a vývozu zboží zůstávají zachovány i nadále.

Vstup do schengenského systému si Švýcaři odsouhlasili v referendu v roce 2005, od té doby vláda v Bernu s unií vyjednávala. Odhaduje se, že ve Švýcarsku žije či pracuje kolem 900 tisíc občanů EU, řada z nich pravidelně překračuje hranice.

Tzv. schengenský prostor volného pohybu bez hraničních kontrol je založen na tom, že když do něj člověk vstoupí, nemusí už při cestách do jiných zúčastněných států procházet dalšími hraničními kontrolami. Česko se jeho součástí stalo loni v prosinci spolu s dalšími osmi novými členskými státy EU z rozšíření v roce 2004. Týkalo se to ale, podobně jako nyní u Švýcarska, jen pozemních hranic.

Kontroly na letištích při letech do a ze zemí prostoru padly až později - na konci března letošního roku. Ve stejné době příštího roku by se pak stejná věc mohla stát i na švýcarských letištích, předpokládá se 29. březen 2009.

Členy schengenského prostoru jsou všichni členové EU kromě Irska, Británie, Kypru a dvou nejnovějších členů unie - Bulharska a Rumunska. Naopak z neunijních zemí jsou jeho součástí Norsko a Island.

Členem EU ani schengenského prostoru není také Lichtenštejnsko, ležící mezi Rakouskem a Švýcarskem. Hranice tohoto státečku proto musejí být i nadále kontrolovány. Protože však Lichtenštejnsko bude napříště obklopeno jen zeměmi Schengenu, mohou se do něj z neschengenského prostoru dostat lidé jen letecky; proto kontroly nebudou tak intenzivní.

Kampaň proti vstupu Švýcarska do schengenského prostoru
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 13 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
1. 4. 2026

Zásahy do cenotvorby mohou narušit trh s palivy, míní asociace petrolejářů

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026

Rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 27,6 miliardy, výdaje tlumilo provizorium

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v deficitu 27,6 miliardy korun, jeho výdaje omezovalo rozpočtové provizorium, informovalo ve středu ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu je nejlepší od roku 2019. Loni na konci března byl rozpočet ve schodku 91,2 miliardy. Analytici upozornili, že plnění státního rozpočtu mohou v příštích měsících negativně ovlivnit důsledky války v Íránu.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026
Načítání...