Stávka skončila. Doprava se vrací do normálu

Praha - Čtyřiadvacetihodinová stávka v dopravě, která měla být největším podobným polistopadovým protestem, skončila. Do normálu se tak postupně vracejí jak železniční spoje, tak také městské hromadné dopravy. Obavy z blokád a dopravního chaosu ve velkých městech vzaly už během dne za své. Celých dvacet čtyři hodin byla omezená jen pražská hromadná doprava, v dalších místech během odpoledne postupně ožívala. Na demonstraci a pochod hlavním městem dorazilo jen několik stovek protestujících. Odbory jsou ale s průběhem stávky spokojené.

Úderem půlnoci skončila odborářská stávka v dopravě proti vládním reformám. Začala o půlnoci ze středy na čtvrtek. Vyhlásila ji Koalice dopravních odborových svazů (KDOS). Podporovaly ji obě velké odborové centrály. Odborová konfederace uspořádala v Praze mítink, odborová asociace zase pochod metropolí. Do stávky se zapojily podle policie asi dva tisíce lidí, ale od blokád odboráři upustili. Stávku a podpůrné akce označili předáci za vítězství. Vládě prý dokázali, že jsou schopni protesty zorganizovat a dotáhnout je do konce.

Po dvaceti čtyřech hodinách, kdy v celé republice stály vlaky a vůbec poprvé nejezdilo po celý den ani pražské metro, se doprava pomalu vrací do normálu. Hned o půlnoci, když stávka skončila, se na trať vydalo sedm dálkových vlaků, které čekaly na ukončení protestu, z Prahy tři, z jiných stanic čtyři. Jako první se rozjel rychlík Šírava, který čtyři minuty po půlnoci opustil olomoucké hlavní nádraží. Odcestovala s ním i většina cizinců, které stávka na 24 hodin přinutila zůstat v Olomouci. Zároveň do Čech dorazily první dálkové spoje ze zahraničí, mimo jiné rychlík Excelsior ze Slovenska a Metropol z Budapešti i od Berlína. Další osobní spoje vyrazily vzápětí již podle platného jízdního řádu.

Petr Šťáhlavský, mluvčí ČD

„Provoz je v tuto chvíli jako každý jiný den, jako by včera ani stávka nebyla.“

Rychlému obnovení provozu na železnici pomohla dohoda mezi Českými drahami a odbory. Díky ní se začalo znovuobnovení provozu technologicky připravovat už před půlnocí. Od deseti hodin večer se například už nakládal autovlak, který odjel krátce po půlnoci z Prahy do Košic.

Provoz obnovily i MHD v Praze, Brně a dalších městech

Městská hromadná doprava se také vrací po stávce k normálu. V Praze, Brně či Ústí nad Labem vyjely první noční spoje. Metro se v metropoli už také rozjelo. „V současné době jsou již některé noční tramvajové a autobusové linky na svých pravidelných trasách. Další linky začínají postupně najíždět na své trasy. Noční provoz tramvají a autobusů bude následně zajištěn podle pravidelných jízdních řádů,“ uvedl krátce po půlnoci na svých webových stránkách pražský dopravní podnik.

I v Brně noční autobusy vyjely v 00:00 od hlavního nádraží do ostatních městských částí moravské metropole. Prostor před nádražím byl na rozdíl od středeční půlnoci alespoň zčásti zaplněn lidmi. Z okrajových částí směrem do centra se krátce po půlnoci vydaly i autobusy v Ústí nad Labem.

Podle Nečase stávka přispěla jen k většímu napětí v zemi

Podle premiéra Petra Nečase byl protest politický. Přispěl jen k většímu napětí v zemi a způsobil hospodářské škody. Nečas i ve čtvrtek zopakoval, že kabinet od reformních záměrů neustoupí, o parametrech je ale připraven jednat. Odboroví předáci se ale zmiňují už o dalších nátlakových akcích, pokud by vláda jejich požadavek nebrala vážně. Mohly by prý být ještě razantnější než čtvrteční stávka. Předák Dufek v rádiu Impuls večer uvedl, že by další střet mohl být v září v době přípravy státního rozpočtu na příští rok.

Nečas je dále také toho názoru, že stávka způsobila hospodářské škody. Některé podniky a obchodníci už je začali sčítat. Jen na dráze údajně překročily sto třicet milionů korun. Podle předáka Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka je to malá daň za to, že se třeba podaří v Česku „dotáhnout reformy do takového konce, aby byly přijatelné i pro chudší lidi“. Odboráři tvrdí, že vládní reformní návrhy by zhoršily život většiny obyvatel země.

Stávku v Praze podpořili odboráři pochodem a shromážděním

Nejvypjatější okamžiky vcelku poklidné akce se odehrály před ministerstvem financí, když si s průvodem nespokojených lidí přišel pohovořit šéf úřadu Miroslav Kalousek. Odboráři tvrdí, že šlo z jeho strany o provokaci a chtějí o věci diskutovat na pondělní schůzce tripartity.

Účastníci pochodu Kalouskovi spílali a dávali mu najevo svou nespokojenost, když padaly nadávky, ale i rajčata nebo vejce. Žádné z nich ale ministra netrefilo. Strhla se ovšem tlačenice, která si vyžádala zásah antikonfliktního týmu. Podle policie strkanice vznikla ve chvíli, když se přítomní, včetně protestujících a novinářů, začali tlačit ke Kalouskovi, aby získali jeho vyjádření.

Protestní akce začala ráno, krátce po 08:00 vyrazil z Tyršovy ulice průvod asi 300 až 350 lidí. Směřoval na shromáždění na Palackého náměstí. Odtud dvoutisícový průvod vyrazil přes ministerstvo financí k Úřadu vlády, kde demonstranti po poledni vysypali otýpky slámy a protest ukončili.

Stávka se více než obdobné akce v minulosti stala také terčem vtipů a recesistických akcí. Lidé si nejčastěji vyměňovali nejrůznější parodické obrázky, zejména na sociálních sítích a internetových serverech. Do hry se po dvou letech vrátila píseň Modré čepice, kterou populární písničkář Jaromír Nohavica složil u příležitosti železářské stávky. Ujal se i protest proti stávce, který organizátoři svolali na Facebooku. Stovky lidí tak v pražské zastávce Dejvická odmítly vystoupit ze soupravy posledního metra.

Co vlastně odborářům vadí?

U reformy důchodů odborářům vadí další zvyšování věku pro odchod do penze i takzvaný opt-out, tedy možnost převést část odvodů ze státního důchodového systému do vlastního spoření u fondů. Ve zdravotnické reformě předáci kritizují zvyšování spoluúčasti pacientů a stanovení standardu a nadstandardu, za který by si člověk měl platit. Staví se i proti zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, tedy třeba stravenek. Premiér uvedl, že kabinet chce svými reformami zemi modernizovat. Zvyšování spoluúčasti pacientů či vlastního spoření na důchod je prý nutné, jinak by zdravotnický a sociální systém nebylo do budoucna možné udržet.

Zda odboráři najdou s vládou po stávce společnou řeč, se může ukázat už v pondělí. Sejde se totiž tripartita, na které budou ministři, předáci a zaměstnavatelé jednat mimo jiné o daňové reformě či o části reformy zdravotnické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 2 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 6 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 23 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.