Den před jednáním prezidentů a premiérů mají státy Evropské unie stále velmi odlišné pohledy na financování obnovy ekonomik paralyzovaných koronavirem. Velká část unijních zemí sice v posledních dnech podpořila myšlenku, aby si EU vypůjčila peníze a ty následně poskytla jednotlivým státům, neshodnou se ale na tom, zda to má být formou přímých grantů, nebo formou úvěrů. Evropská centrální banka už také signalizovala, že nepřikročí k přímým nákupům dluhopisů od vlád členských zemí eurozóny ani k rozdávání hotovosti lidem. A Německo letos počítá s růstem zadlužení nad 75 procent HDP, kvůli půjčkám a protikoronavirovým opatřením.
Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni tento týden zopakoval svůj dřívější odhad, že Unie by nad rámec dosud navržených kroků měla do společného fondu vložit přinejmenším jeden bilion eur (27,5 bilionu korun). Zatímco nejzasaženější jihoevropské země jako Itálie a Španělsko hovoří o ještě vyšších částkách, například Madrid tento týden navrhl 1,5 bilionu eur, další státy zejména z takzvané spořivé skupiny v čele s Nizozemskem jsou s odhady opatrnější.
Haag spolu s Berlínem rovněž odmítá návrhy jihoevropských zemí, aby fond poskytoval státům přímé granty. Oba západoevropské státy trvají na tom, aby země dostávaly úvěry, které by později musely splácet, a aby tedy nevznikalo společné zadlužení EU.
„Zatím přetrvávají velké názorové rozdíly, mezi nimiž musíme najít rovnováhu,“ uvedl ve středu vysoce postavený unijní zdroj.
Předseda Evropské rady Charles Michel lídrům v úterý večer spolu s pozvánkou na čtvrteční videosummit zaslal „cestovní mapu k zotavení“, v níž popisuje obecné podmínky pro vznik fondu, o konkrétních parametrech se však nezmiňuje. Michelův návrh uvádí, že základem pro obnovu ekonomik by měl být příští sedmiletý rozpočet, podrobnosti plánu by v příštích týdnech měla připravit Evropská komise (EK).
Podle některých diplomatů by mohlo shodu částečně přiblížit pondělní vyjádření kancléřky Angely Merkelové, která podpořila plán EK, aby si Brusel vypůjčil prostředky, které vloží do fondu zotavení. Pokud by s tímto návrhem souhlasily i další země, mohl by vyřešit dosud trvající spory o vydání takzvaných koronabondů, tedy dluhopisů, jimiž chtěla sdílet dluh vzniklý oživením ekonomiky zejména Itálie, která byla v problémech už před krizí.
Další potenciální spor se však objevil po úterním vyjádření francouzského ministra Bruna Le Maira, podle něhož by Paříž na rozdíl od Berlína chtěla fond zotavení z větší části vidět mimo příští víceletý rozpočet EU. Francie hovoří také o možném širším využití takzvaného rozpočtu eurozóny, které by však podle diplomatů narazilo na odpor zemí s vlastní měnou, včetně České republiky.
ECB signalizovala, že nebude kupovat dluhopisy přímo od vlád
Evropská centrální banka (ECB) zatím signalizovala, že nepřikročí k přímým nákupům dluhopisů od vlád členských zemí eurozóny. Prezidentka ECB Christine Lagardeová takové nákupy označila za nezákonné. Skepticky se vyjádřila i k možnosti podpořit ekonomiku zasaženou koronavirovou krizí rozdáváním hotovosti lidem, tedy takzvanými penězi z helikoptéry, informuje agentura Reuters.
Lagardeová v dopise adresovaném jednomu z poslanců Evropského parlamentu (EP) uvedla, že přímé nákupy dluhopisů by mohly být v rozporu se zákonným požadavkem na zdravou rozpočtovou politiku. Naznačila tak, že ECB bude nadále nakupovat dluhopisy pouze na sekundárním trhu.
V letošním roce hodlá ECB nakoupit dluhopisy celkem za 1,1 bilionu eur (27,9 bilionu korun). Slíbila také, že v případě potřeby stimulační opatření ještě rozšíří. Objevily se spekulace, že ECB by podobně jako britská centrální banka mohla začít půjčovat peníze přímo vládám, uvedla agentura Reuters.
V dopise adresovaném jinému europoslanci Lagardeová upozornila, že vedení ECB nikdy nediskutovalo o možnosti využití vrtulníkových peněz. Návrhy ohledně tohoto řešení, které se objevily ve veřejné diskusi, pak označila za nekonkrétní.
„V mnoha případech tyto návrhy dostatečně neřeší související provozní, účetní a právní komplikace a nepřinášejí komplexní analýzu ekonomických a měnových dopadů,“ uvedla Lagardeová.
ECB je zatím hlavním zdrojem stimulů pro ekonomiku eurozóny v době koronavirové krize. Vedoucí představitelé Evropské unie by měli o podpoře ekonomiky jednat na zmíněné čtvrteční videokonferenci.
Minulý týden se ministři financí EU dohodli na tom, že státy eurozóny budou moci k oživení ekonomik zasažených koronavirovou krizí využívat Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který funguje jako záchranný fond eurozóny. Na vydání společných dluhopisů se ale neshodli.
Německo letos počítá s růstem zadlužení nad 75 procent HDP
Německo letos počítá s růstem zadlužení z 60 na 75,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Na vině jsou zejména půjčky a protikoronavirová opatření, uvedlo tamní ministerstvo financí. Země by se ale v poměru k HDP i tak měla zadlužit méně než za globální finanční krize před deseti lety, uvedla agentura Reuters.
V důsledku finanční krize z let 2008 a 2009 se dluh v Německu zvýšil o 18 procentních bodů proti stavu v roce 2007 a vystoupil na 82 procent HDP v roce 2010.
Šéf německé rady ekonomických expertů Lars Feld odhaduje, že největší evropská ekonomika letos kvůli koronavirové krizi klesne minimálně o 5,5 procenta. Ještě v březnu jeho tým předpokládal, že pokles bude činit pouze 2,8 procenta.
„Ten odhad nemůžeme ponechat. Čekám spíš pokles o 5,5 procenta – a to je ještě optimistický odhad,“ citoval Felda týdeník Die Zeit. Ekonom poznamenal, že dřívější výhled počítal s uzavřením většiny prodejen po dobu pěti týdnů a že si následné obnovení běžného provozu vyžádá tři týdny.
Za problémy s programy COVID je evropská administrativa, říkají banky
Problémy s vyřizováním bezúročných úvěrů programů COVID Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), které jsou podle podnikatelů složité a nedostupné, způsobila komplikovanější evropská administrativa a nízká servisní kapacita ČMZRB, míní samotné banky.
„Žádosti u úvěrových programů, v nichž vedle úvěrů z komerčních bank figurují ještě záruky státu a zdroje vázané na evropské finanční programy, jsou přirozeně komplexnější než žádosti o běžné úvěry, kde figuruje pouze komerční banka a klient. Svou roli hraje i fakt, že ČMZRB přirozeně nemá takové kapacity klientského servisu jako komerční banky,“ uvedl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Programy COVID I a II jsou financované z EU fondů a musí tudíž splňovat minimální administrativní požadavky dané legislativou pro strukturální fondy EU, souhlasil Filip Tomaštík z EU Centra ČSOB. Připravovaný COVID III financovaný ze státních zdrojů přes komerční banky bude podle něj z toho pohledu výrazně jednodušší.
„Jako největší úskalí vnímáme složitost žádosti a neustálé změny podmínek. Pokud podnikatel nemá k dispozici právní kancelář nebo finanční poradce, kteří to za něj zpracují, je pro něj velmi náročné žádost správně vyplnit. I pro nás, jako pro banku, je velmi složité se v novinkách orientovat,“ řekla mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. Například návod na vyplnění žádosti pro COVID, zpracovaný poradenskou firmou EY, měl podle ní 64 slajdů a přiložené video trvalo hodinu a pět minut.
„Důležité je, aby pomoc podnikatelům přicházela rychle, podávání žádostí bylo jednoduché a srozumitelné, to se však neděje,“ řekl už v pondělí mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. ČMZRB stíhá vyhodnotit kolem sta žádostí v programu COVID I týdně. Tímto tempem by podle něj trvalo vyhodnocení žádostí, kterých je přes 3200, déle než půl roku.
Většina žádostí o bezúročné úvěry v programu COVID I pro firmy zasažené v souvislosti s koronavirem byla zamítnuta. O půjčky žádaly zadlužené firmy, žadatelé nedodrželi podmínky programu, dalším důvodem bylo vyčerpání částky použitelné pro pražské podniky. Podle vyjádření generálního ředitele ČMZRB Jiřího Jiráska banka schválila ze tří tisíc žádostí dvě stě. Naproti tomu v případě COVID II, do kterého byly zapojeny komerční banky, bylo u dosud zpracovaných žádostí kladně vyřízeno 90 procent.
ČMZRB schválila k 16. dubnu českým podnikatelům zasaženým v souvislosti s koronavirem v programech COVID podporu v objemu 1,6 miliardy korun. Živnostníci a malé a střední firmy tak od ČMZRB a komerčních bank získali bezúročné úvěry za 1,9 miliardy korun. V pondělí vláda schválila záruku pro malé a střední firmy 150 miliard korun, která by měla vygenerovat úvěry za 600 miliard korun.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) České televizi potvdil, že některé banky by mohly začít vypisovat úvěry z programu COVID III na konci dubna, začátkem května by se peníze mohly vyplácet.
Záruku 150 miliard v pondělí schválila vláda, měla by vygenerovat úvěry v objemu 600 miliard korun. Pokud sněmovna záruku také schválí, bude muset být do Evropské unie zaslána žádost o notifikaci, která trvá podle Havlíčka obvykle týden. Mezitím ale by měl o záruce rozhodnout také Senát a zákon podepsat prezident. Na konci dubna by tak mohlo být vše připraveno.
United Airlines si v krizi opatřila na burze miliardu dolarů
Americká letecká společnost United Airlines si zajistila asi miliardu dolarů (přes 25 miliard korun) vydáním 39,25 milionu akcií. Stala se tak prvním velkým leteckým přepravcem v USA, který si za současné situace takto obstaral peníze. Světové aerolinky jsou od začátku pandemie pod velkým tlakem – kvůli drastickému poklesu poptávky a leteckým omezením musejí jejich stroje zůstat na zemi a některé už i propouštějí.
Společnost United Airlines akcie prodá za 26,50 dolaru za kus, což je zhruba pět procent pod úterním závěrem na burze. Od začátku roku přitom akcie United klesly už asi o 70 procent.
Upisovatelé akcií, což jsou banky Morgan Stanley a Barclays, mají možnost se do 30 dnů rozhodnout, zda koupí dalších až deset procent akcií navíc.
Americká vláda se už zavázala podporovat domácí letecké společnosti v krizi pomocí záchranného balíčku v objemu několika miliard dolarů, situace ale zůstává kritická. Společnosti United Airlines, které stát už letos vypomohl částkou asi pět miliard dolarů (přes 126 miliard korun), to ale nestačilo. Firma očekává, že v prvním čtvrtletí vykáže ztrátu před zdaněním 2,1 miliardy dolarů.
S problémy se kvůli koronaviru potýkají i České aerolinie (ČSA). Pomoc státu leteckým společnostem už dříve avizoval premiér Andrej Babiš nebo ministryně financí Alena Schillerová. Podobné úvahy ovšem kritizovali zástupci pravicové opozice.
