Podnikatelé budou dostávat příspěvek až do konce omezení. Kabinet zároveň schválil navýšení ošetřovného u zaměstnanců

Nahrávám video
Události: Vládní náhrady za miliardy
Zdroj: ČT24

Živnostníci a podnikatelé, které zasáhla opatření přijatá kvůli koronaviru, budou dostávat jednorázový příspěvek i po 30. dubnu. Měl by jako nyní činit 500 korun za den, informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Uvedla, že v pondělí vládě předloží návrh zákona, který umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících podnikatele. Vláda s nimi počítá do 8. června. Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) nepředpokládá, že stát bude systémově vstupovat do soukromých firem. Kabinet schválil navýšení ošetřovného na 80 procent denního základu příjmu zaměstnanců místo dosavadních 60, a to zpětně od 1. dubna.

„V pondělí předložím další zákon na kompenzační bonus, opět na 500 korun denně,“ uvedla ministryně s tím, že podnikatelé ale budou muset podávat nové čestné prohlášení. „Předpokládám, že masa lidí, kteří budou žádat, bude postupně klesat, tak jak se postupně budou opatření uvolňovat,“ dodala. 

Od minulého týdne mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem žádat za období od 12. března do 30. dubna o příspěvek 25 tisíc korun, tedy 500 korun denně. O příspěvek je již nyní možné požádat do 29. června. Ministerstvo financí odhaduje, že o příspěvek by mohlo požádat až 700 tisíc OSVČ. 

Schillerová také řekla, že souhlasí i s navýšením ošetřovného. Chce ale ještě projednat, o kolik by se mělo zvednout. Dle toho by se pak upravilo i pro OSVČ. Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá, že by stát ošetřovné platil nejdéle do prázdnin a zaměstnanci by měli od dubna 80 procent základu příjmu. Ministestvo průmyslu a obchodu pro OSVČ víc zatím nenavrhlo.

Finanční správa má už téměř 197 tisíc žádostí o příspěvek OSVČ

Finanční správa zatím k pátku přijala 196 517 žádostí o jednorázový příspěvek pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem. Schillerová také dodala, že správa zatím zpracovala z celkového počtu tři čtvrtiny žádostí.

Schillerová zároveň uvedla, že k pátku dala správa příkaz k vyplacení 1,89 miliardy korun. V pondělí tak může zhruba 77 tisíc žadatelů peníze očekávat na svých účtech. K 20. dubnu bude dohromady odesláno 3,36 miliardy korun. O příspěvek je možné požádat do 29. června.

Na příspěvek dosáhnou lidé, kteří mají podnikání jako hlavní i vedlejší činnost s výjimkou těch, kteří jsou zaměstnanci a podnikání je jejich vedlejší činnost. O příspěvek mohou žádat i podnikající studenti do 26 let. Vedle toho mají nárok na peníze spolupracující osoby nebo manželé a manželky, pokud nejsou zaměstnanci. Žádat mohou i podnikající invalidní a starobní důchodci. Příspěvek nepodléhá zdanění. Splnění podmínek doloží podnikatel jen čestným prohlášením.

Mezi nejčastější chyby žadatelů v této chvíli patří podle šéfky Finanční správy Tatjany Richterové nedostatečná identifikace žadatele, tedy chybějící DIČ nebo rodné číslo či podpis. Řada žádostí je také podávána opakovaně, dále bývá chybně uvedené číslo účtu nebo chybí úplně.

Nahrávám video
Události: Hotel Jičín končí/ Léto v Chorvatsku?
Zdroj: ČT24

Někdy také žádají o podporu ti, kteří mají přerušenou činnost, případně jsou žádosti zasílané na podatelny, které nejsou místně příslušné žadateli. „Poslední závažnou připomínkou je ta, že i když kompenzační bonus byl směřován jen k OSVČ, žádají i právnické osoby,“ dodala Richterová. 

Na finančních úřadech o příspěvek mohou požádat vedle živnostníků například samostatní zemědělci, lékaři nebo i sezonní podnikatelé. Zaměstnanců se příspěvek netýká. Na ty pamatuje vládní program Antivirus, který provozuje ministerstvo práce. Ten by měl státní pokladnu přijít jen v březnu na 10,9 miliardy korun.

Havlíček nepředpokládá, že stát bude systémově vstupovat do firem

Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) nyní nepředpokládá, že stát bude systémově vstupovat do soukromých společností. Pokud ano, půjde o naprosto výjimečné případy, ministerstvo průmyslu a obchodu v současnosti žádný seznam nepřipravuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) a Havlíček přitom dříve připustili, že by stát mohl do klíčových podniků vstoupit, pokud by se kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru dostaly do problémů.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu nepředpokládá, že se bude vstupovat systémově do jiných společností. Bude-li to, pak v naprosto výjimečných případech, vše by se řešilo individuálně. Seznam v tuto chvíli nepřipravujeme,“ sdělil v pátek Havlíček.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tento týden řekla Hospodářským novinám (HN), že stát by měl koupit České aerolinie (ČSA). Uvedla, že očekává, že právě MPO připraví analýzu, které firmy jsou natolik strategické, že je má stát zachránit. „Chci ujistit, že Schillerová nic zestátňovat nechtěla a nechce. ČSA jsem uvedla jako příklad strategicky důležité firmy. Její pád by ve výsledku vyšel ČR dráž než případná pomoc před krachem,“ uvedla ve čtvrtek na twitteru ministryně. Babiš v souvislosti se státní pomocí zmínil leteckou skupinu Smartwings, pod kterou ČSA spadají. Menšinovým majitelem Smartwings Group je čínská Citic Group.

Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování dluhu 411 miliard korun

Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. 

„Zejména v důsledku novely zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2020, která vedla k navýšení rozpočtovaného schodku státního rozpočtu ze 40 miliard na 200 miliard korun, došlo k aktuálnímu navýšení potřeby financování v roce 2020 na 410,6 miliardy korun, tedy o 139,5 miliardy korun oproti původnímu plánu ve Strategii,“ uvedl úřad. 

Nahrávám video
Události: Slovenské automobilky opět ožívají
Zdroj: ČT24

Europarlament schválil pomoc zemím EU a podpořil sporné dluhopisy

Evropský parlament v pátek schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi. Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické. 

Schválili tak například možnost nevyčerpané kohezní peníze z víceletého rozpočtu končícího letoškem využít pro zdravotnictví a pomoc firmám. Po březnovém uvolnění 37 miliard eur (přes bilion korun) tak budou státy moci ze strukturálních fondů čerpat další peníze bez zvláštních podmínek, navíc s větší pružností převodů mezi jednotlivými fondy a mnohdy i bez státního spolufinancování. Poslanci odsouhlasili rovněž uvolnění tří miliard eur na pomoc zdravotnictví včetně nákupů testovacích sad či poskytnutí finanční pomoci nejzranitelnějším skupinám obyvatel.

Europarlament přijal i nezávazné usnesení vyzývající státy ke schválení robustního plánu obnovy ekonomik po odeznění pandemie. Jeho součástí mají být podle poslanců i společné dluhopisy, po nichž volají zejména nejzasaženější jihoevropské země jako Itálie a Španělsko. Naopak Německo či Nizozemsko, které tradičně vyznávají fiskálně zdrženlivou politiku, na společné sdílení dluhu nechtějí přistoupit. Plán ekonomického oživení bude hlavním tématem videokonference unijních lídrů příští čtvrtek.

Evropské akcie jedou na optimistické vlně

Akcie na evropských trzích v pátek posílily, k růstu jim pomohl jednak slibný vývoj kolem léku na covid-19, jednak plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na postupné otevírání americké ekonomiky, dosud paralyzované šířením koronaviru. Téměř žádný vliv naopak neměla zpráva o propadu čínské ekonomiky, neboť se špatným výsledkem trh počítal.

Panevropský akciový index STOXX 600 se zvýšil o 2,63 procenta a obchodování uzavřel na 333,47 bodu. Za celý týden si tak připsal půl procenta a zaznamenal druhý týdenní nárůst za sebou.

Hlavní index londýnské akciové burzy FTSE 100 se v pátek zvýšil o 2,82 procenta na 5786,96 bodu a index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem vzrostl o 3,15 procenta na 10 625,78 bodu. Burza v Paříži si podle indexu CAC 40 připsala 3,42 procenta na 4499,01 bodu.

Víra, že pandemie už zřejmě kulminuje

Analytici upozorňují, že k optimismu hodně přispívá přesvědčení, že v nejvíce zasažených částech Evropy už pandemie zřejmě kulminuje. „Trh má pravdu, když říká, že to nejhorší z hlediska koronaviru je za námi. Chybně ale předpokládá, že teď už to bude přímá cesta zpět k normálu,“ řekl podle agentury Reuters šéf strategie ve společnosti TS Lombard Andrea Cicione.

Index pražské burzy v pátek připsal 0,82 procenta. Během celého uplynulého týdne akcie opět posílily, index PX stoupl o 1,3 procenta na 851,4 bodu. Předchozí týden akcie posílily o 8,5 procenta. 

V pátek stouply i hlavní americké akciové indexy. Dow Jones přidal 2,99 procenta, S&P 500 pak 2,68 % a Nasdaq 1,38 procenta. Posílily hlavně díky Trumpovým plánům na opětovné nastartování ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 4 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 9 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
před 23 hhodinami

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
včeraAktualizovánovčera v 14:44

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
včera v 13:35

Tržby ve službách loni meziročně stouply o 1,8 procenta

Tržby ve službách v Česku loni meziročně reálně vzrostly o 1,8 procenta. Zpomalily tak růst, v roce 2024 totiž stouply podle revidovaných údajů o 2,3 procenta. Tržby minulý rok neklesly v žádném ze sledovaných odvětví služeb, nejvíce k růstu přispěly profesní, vědecké a technické činnosti. Vyplývá to z údajů, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
včera v 10:08
Načítání...