Stát bude nadále dotovat obnovitelné zdroje, elektřina přesto zdraží

Praha - Stát bude obnovitelné zdroje podporovat ve stejné výši jako dosud. Na podporu obnovitelných zdrojů tak příští rok pošle 11,7 miliardy korun. I přes zachování letošní výše příspěvku ale elektřina v příštím roce zdraží. Vyplynulo to z dnešního jednání sněmovního hospodářského výboru s představiteli vlády.

Rodina, která elektřinou netopí, si příští rok může připlatit až několik stokorun a to kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. Vláda ale v rozpočtu našla další dvě miliardy, a tak elektřina nezdraží tak výrazně. „Příspěvek na obnovitelné zdroje platíme všichni v cenách elektřiny. Aby ta částka nebyla tak obrovská, je vyčleněna částka ze státního rozpočtu. Teď mělo dojít k jejímu poklesu, ale my jsme dlouhodobě usilovali o to, aby tomu tak nebylo,“ uvedl ministr průmyslu Martin Kuba.

Podle původních plánů vlády se měl příspěvek v příštím roce snížit na 9,7 miliardy korun, což by znamenalo výrazné zvýšení cen elektřiny. Lidé nyní v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 419 korun při každé spotřebované megawatthodině. Příští rok to podle ministra Kuby bude 583 korun za megawatthodinu. Pokud by ale státní příspěvek klesl na 9,7 miliardy, cena by podle ministra průmyslu překročila hranici 600 korun za megawatthodinu. 

Kuba ale zároveň zdůraznil, že uvedená cena představuje odhad jeho ministerstva. Konečné rozhodnutí o poplatku spotřebitelů za obnovitelné zdroje podle něj musí vynést Energetický regulační úřad. Jeho rozhodnutí však může přijít teprve poté, co vláda výši příspěvku 11,7 miliardy oficiálně schválí.

Kalousek: Zvýšení příspěvku o dvě miliardy korun nemá na deficit žádný vliv

Podle ministra financí Kalouska nebude mít zvýšení státního příspěvku o dvě miliardy korun žádný vliv na deficit státního rozpočtu. „Byť je situace ve státním rozpočtu mimořádně napjatá, tak konkurenceschopnost českého průmyslu a s ní související zaměstnanost je priorita, kterou nelze opomenout,“ řekl k tomu Kalousek. Vyjádřil přesvědčení, že vláda bude se zvýšením příspěvku na obnovitelné zdroje souhlasit.

„Nemůžeme dopustit, aby díky obnovitelným zdrojům u nás ceny elektřiny byly tak vysoké, že to bude od nás vyhánět podniky a podnikatele. Tím pádem začneme ztrácet pracovní místa v regionech. To je to klíčové, co má reálný dopad na život lidí v Česku. Tímto rozhodnutím jsme to zažehnali,“ uvedl Kuba. Právě velkým firmám se kvůli chystanému zdražení roční náklady na energie zvedají o miliony korun ročně.

Boom štědře podporovaných solárních elektráren vyhnal ceny elektřiny nahoru

Elektřina pro domácnosti naposledy zlevnila v roce 2010. Pak ale nastal boom štědře podporovaných solárních elektráren a ceny elektřiny vyskočily nahoru. Letos se cena elektřiny pro domácnosti zvýšila v průměru o více než tři procenta. Stát tento rok na podporu obnovitelných zdrojů v celkové výši 38 miliard korun přispívá částkou 11,7 miliardy korun. Tím částečně růst cen elektřiny tlumí.

Martin Kuba:

„Legislativa byla nastavena velmi nešťastně. Doplácíme opravdu velké částky. Přitom tuto energii Česká republika nepotřebuje, protože ji má v současné době nadbytek. Tak to dopadá, když se dotují věci, které zatím nemají tržní uplatnění. Je to historicky špatné rozhodnutí a my se ho budeme snažit zmírnit.“

Kromě regulované ceny elektřiny, do které jsou zahrnuty příspěvky na obnovitelné zdroje, tvoří konečnou cenu také neregulovaná část, takzvaná cena silové elektřiny určená vývojem na trhu. Ta na burzách celý rok klesala a výsledný účet by tak mohla snížit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 2 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.