Šrotovné: Odklad problémů, ekologický podvod či spása průmyslu?

Berlín/Bratislava/Praha - Šrotovné jako odpověď na současnou hospodářskou krizi představilo nejprve Německo, největší evropská automobilová velmoc mu dala i jméno. Tamní příklad už následovalo dvanáct zemí, za výsledky našeho západního souseda však zatím vesměs zaostávají. V Itálii například klesl trh v prvním pololetí o více než desetinu. I němečtí výrobci, kteří jsou výrazně orientovaní na export, tak paradoxně počítají ztráty. Mnozí ekonomové však poukazují na to, že šrotovné zvýhodňuje pouze určitou skupinu obyvatel a že problémy automobilek neřeší, nýbrž pouze odsouvá. Ekologové se rovněž ohrazují proti spojování šrotovného s ochranou životního prostředí. Výroba nového auta totiž stojí více energie a zplodin než mnohaletý provoz starého vozu.

Německá vláda se rozhodla vyplácet od ledna do prosince prémii 2500 eur za koupi nového vozu, když jeho nový majitel dá sešrotovat svůj minimálně 9 let starý vůz. Tento model se ukázal jako úspěšný, v červnu se v Německu prodalo meziročně o 40 procent víc aut, za pololetí pak o čtvrtinu. Jde o nejlepší čísla od roku 1999.

Německo však zůstává jednou z mála zemí, kde šrotovné zaznamenalo výraznější úspěch. I tak samotným německým výrobcům zas tolik nepomohlo. „Za pololetí se vývoz snížil o 35 procent a ani dobrá čísla z domácího trhu tento propad nedokážou vykompenzovat,“ stěžuje si prezident Svazu německého automobilového průmyslu Matthias Wissmann.

Růst dnes = kolaps za rok

Šrotovné je navíc částečně založené na posunu poptávky v čase. Nové auto si nyní díky prémii pořídili i lidé, kteří by za normálních okolností ještě počkali. Propad automobilového trhu proto podle kritiků šrotovné neodvrátí, ale pouze posune a prohloubí.

Ralf Lorz, dealer vozů Audi:

„Odhadujeme, že v příštím roce se prodá o milion aut méně než letos.“


Podle poradenské společnosti Alix Partners šrotovné problémy odvětví pouze odsouvá a po jeho vypršení dojde k dramatickému pádu po celé Evropě. Automobilky podle společnosti nyní jedou jen na 65 procent svých výrobních kapacit. „Teď Německo může mít čísla plus 40, ale uvidíme, jaká mínusová čísla budou mít, když si automobilky nevynutí permanentní dotaci,“ varuje člen NERV Miroslav Zámečník.

Ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek tvrdí, že posun poptávky v čase pomocí šrotovného má smysl v tom, že stadardní zákazníci, kteří pravidelně své vozy vyměňují za nové, nyní díky zhoršeným ekonomickým poměrům váhají. Tento dočasný výpadek má proto nahradit právě šrotovné, které je cílené na zcela jinou skupinu zákazníků.

Rakousko, Slovensko: Šrotovné se rychle vyčerpalo. Ale pomohlo?

Po šrotovném se „jen zaprášilo“ na Slovensku, kde z něj ovšem profitovala především Škoda Auto spíše než tamní výrobci a do ztráty se kvůli němu dostali provozovatelé vrakovišť. Nečekaný zájem o šrotovné byl i v Rakousku, kde však bylo velmi kontroverzní. Náš jižní soused totiž není tradiční zemí vyrábějící auta a navíc se tam podpora nazývala „ekoprémie“.

Petr Bartoň, Národohospodářská fakulta VŠE:

„Na tom šrotovném opravdu není nic ekologického. Proboha, odkdy bylo ekologické začít rozbíjet fungující věci a místo nich začínat vyrábět věci úplně znova. (…) My jsme si to na VŠE spočítali a vyšlo nám, že stará škodovka by musela jezdit 12 let, než by vyprodukovala tolik CO2, kolik padne na výrobu jednoho auta.“

V krizi se nicméně ukázalo, že vlády nenechají automobilky napospas, pomáhaly jim šrotovným, ale i půjčkami a úlevami. V dubnu proto akcie automobilek, jako je Renault, Daimler, Porsche či Fiat, posílily o 50 až 60 procent. Jak šrotovné pomohlo rozvahám podniků, ale ukáže až výsledková sezona.


ČR by ze šrotovného mohla profitovat i bez jeho zavedení

O zavedení šrotovného se již delší dobu diskutuje i v Česku. Poslanecká sněmovna ho na základě kompromisu mezi ODS a ČSSD schválila v rámci širšího protikrizového balíčku, prezident ho však ve čtvrtek poslancům vrátil. Nyní bude k jeho prosazení nutná aktivní podpora 101 poslanců, ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský přesto očekává zavedení šrotovného na přelomu roku.

Podle Miroslava Křížka z Institutu rozvoje podnikání při VŠE by byly multiplikační efekty „českého“ šrotovného na domácí produkt spíše marginální. Čistý přínos pro tuzemské hospodářství ze šrotovného v okolních zemích při jeho současném nezavedení v ČR Křížek spočítal na 15 miliard korun.

„My jsme těžili ze šrotovného v zemích EU a argument, že bychom tím podporovali automobilový průmysl v jiných zemích, je podle mého názoru zcela špatný, naopak jsme v zahraničí nazýváni černými pasažéry,“ brání se takovému pohledu na věc Šípek. Vzhledem k velikosti českého fiskálního stimulu a otevřenosti české ekonomiky však podle Miroslava Zámečníka bez ohledu na zavedení šrotovného Česká republika černým pasažérem rozhodně není. „Dá se to podložit makroekonomickými daty,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Siho a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit. AP informovala také o tom, že Trump plánuje s Putinem jednat v Číně samostatně, Kreml to popřel.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Video„Jsme jako pštros, který strčí hlavu do písku,“ říká analytik o revoluci v energetice

V turecké Antalyi vrcholí klimatická konference COP31. Bez oficiální účasti Bílého domu, zato s devadesáti tisíci delegáty a nečekaným spojencem zelené transformace: geopolitikou. Jak válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu urychlily elektrifikaci Asie? Proč emise stagnují, i když světová ekonomika roste? A chová se Česko v energetice jako pštros, nebo jako puberťák? Moderátorka Daniela Škopková probírá reálný stav klimatu i budoucnost Škodovky se zakladatelem projektu Fakta o klimatu Ondrášem Přibylou.
před 19 hhodinami

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na paliva

Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Při nočním jednání se na tom dohodly strany německé vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. Obě opatření mají být dočasná. Snížení daně z elektřiny, které prosazoval kancléř Friedrich Merz, má platit zatím rok, nejvyšší povolené ceny pohonných hmot bude vláda určovat prozatím tři měsíce.
včera v 09:20‌‌

Z Deutsche Bank unikly miliony interních dokumentů odhalujících její selhání, píše FT

Z největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů interních dokumentů, které odhalují její nekalé praktiky, systémová selhání, neschopnost, nedodržené sliby ohledně reforem i tajemství některých jejích klientů z řad miliardářů a oligarchů. Informuje o tom list Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. Akcie společnosti Deutsche Bank na informace reagovaly výrazným poklesem, před polednem ztrácely zhruba šest procent. Únik dokumentů z Deutsche Bank podle jejího šéfa Christiana Sewinga nenarušil systémy banky.
17. 11. 2026Aktualizováno17. 11. 2026‌‌

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
16. 11. 2026‌‌

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.