Správa železnic (SŽ) bude letos hospodařit s rozpočtem 53 miliard korun, z toho 37 miliard by měla mít na investice. Se stejnou částkou organizace začínala i vloni, nakonec však měla k dispozici skoro šedesát miliard korun. Správa bude muset kvůli úsporám odložit zahájení některých připravovaných staveb, šetřit bude i na údržbě, uvedli ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Ministr plánuje změny ve správní radě organizace.
„V oblasti objemu investic držíme nastavené tempo a úspory hledáme hlavně v údržbě. Prioritou je pak další postup v přípravě vysokorychlostních tratí, které nás propojí s Evropou a přinesou velké ekonomické benefity,“ řekl Kupka.
Mezi klíčové stavby, ve kterých by se mělo pokračovat, zařadil například přestavbu železničního uzlu u Pardubic, rekonstrukci trati mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí, obnovu trati z Velimi do Poříčan, dále úseky Mstětice – Praha Vysočany, Adamov–Blansko, Sudoměřice–Votice, Soběslav–Doubí nebo železniční uzel Plzeň.
„Oproti očekávání je situace ještě velmi dobrá, protože se mluvilo o podstatně větších škrtech. I na Správě železnic byla patrná poměrně velká nervozita z toho, kolik peněz vlastně na letošní rok budou mít. Spousta zakázek byla zrušena, protože se nevědělo, jak budou financovány. Myslím, že 53 miliard je velmi vysoká částka, která by měla zajistit, že financování by mělo dál běžet a nebude docházet k zastavování staveb jako v minulosti,“ míní Jan Sůra z webu Zdopravy.cz.
Rekonstrukce trati z Prahy do Berouna zatím nezačne
Správa zároveň musela hledat úspory. Vedle údržby pozdrží zahájení některých připravovaných projektů, u kterých už přitom začala soutěž na zhotovitele. Týká se to zatím například trati Kladno – Kladno Ostrovec, u které organizace zahájila tendr vloni na podzim, déle bude zřejmě trvat i příprava rekonstrukce úseku z pražského Smíchova do Berouna. Stát bude podle Svobody na tyto i další projekty zatím hledat peníze, v případě úspěchu pak stavby zahájí. Zcela rušit se ovšem podle šéfa Správy železnic zatím žádné stavby nebudou.
Odklad se nebude týkat už zahájených staveb. Pokračovat se bude také v renovaci třiapadesáti nádražních budov. Dokončeny budou například rekonstrukce památkově chráněných staveb v Českých Budějovicích, Praze, Plzni nebo v Pardubicích. Správa také dokončí už rozpracované akce na minimálně 150 železničních přejezdech. Letos na ně chce dát přes 2,4 miliardy korun.
Sůra si nemyslí, že spoření na údržbě bude na úkor bezpečnosti. „Správa železnic má jasné předpisy, jak se o tratě má starat, v jakém stavu je má udržovat a podobně. Osobně v rozpočtu Správy železnic vidím spousty mezer, kde se dá úspora dělat efektivněji, například spojování výlukových prací. Na Správě železnic se v minulosti rozmohla ,salámová metoda‘, kdy místo aby se opravila jedna trať najednou, opravují se po párkilometrových úsecích a podobně. Takže prostor pro úspory peněz tam je, aniž by byla ohrožena bezpečnost.“
Opravy tratí i nádražních budov
Jiří Svoboda také upozornil na to, že téměř po celý rok bude kvůli pokračující modernizaci přerušen provoz mezi Brnem a Blanskem. Jezdit se naopak začne na úsecích čtvrtého železničního koridoru mezi Sudoměřicemi a Voticemi a také Soběslaví a Doubím. Železniční síť se tak rozroste o nových 28,7 kilometru a sedm zastávek.
Úsek Sudoměřice - Votice severně od Tábora by měl být zatím nejodvážnější železniční stavbou poslední dekády s alespoň některými prvky vysokorychlostní tratě.
Na úseku se totiž zavádí evropský vlakový zabezpečovací systém, takzvané ETCS a řízení na dálku. Vlaky mohou jezdit až dvousetkilometrovou rychlostí.
Po nové přeložce na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje začnou jezdit vlaky zkraje letních prázdnin. Předtím čeká cestující zhruba tříměsíční výluka. Rychlost vlaků se pak zvýší na sto šedesát kilometrů za hodinu.
„Co se týče rychlosti vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině, to se bude vázat na výhradní provoz systému ETCS, čili v současné době to tak nebude, ale stavebně se to připravovalo na dvě stě kilometrů v hodině,“ vysvětluje Svoboda.
Ještě letos se otevře další část železničního koridoru na jihu Čech mezi Doubím a Soběslaví, i tady se počítá s rychlostí vlaků dvě stě kilometrů v hodině.
Trend zrychlování železniční dopravy potvrzuje také ministr dopravy Martin Kupka: „Je možné očekávat, že se nadále bude investovat, nejenom u nás v České republice, ale i v ostatních státech, do zrychlování železničního spojení.“
Změny ve vedení SŽ ministr nechystá
V loňském roce správa podle Svobody dokončila modernizace a opravy sedmadevadesáti kilometrů tratí, zabezpečení železničních přejezdů a dále rekonstrukci třiasedmdesáti nádražních budov v hodnotě dvou miliard korun. V závislosti na schválení státního rozpočtu plánuje letos správa opravy dalších nádražních budov. Například rekonstrukce památkově chráněného nádraží v Chebu, které je v provozu od roku 1962, vyjde přibližně na 800 milionů korun. V plánu je letos zahájit také obnovu památkově chráněné budovy v Bečově nad Teplou přibližně za sedmdesát milionů korun.
Ministr Kupka řekl, že k prioritám vlády patří vysokorychlostní tratě. Během letošního roku chce předložit věcný záměr zákona, který by se rychlodráhám věnoval. Zároveň chce zintenzivnit přípravu a propagaci jednotlivých projektů.
Kupka dodal, že změny ve vedení Správy železnic zatím nechystá. Promění se ovšem zastoupení ve správní radě organizace, které jmenovala předchozí vláda. Loni se členem rady stal například bývalý ministr dopravy Dan Ťok. Změny ve správní radě, která schvaluje zásadní činnosti organizace včetně její koncepce, hospodaření nebo organizační struktury, se podle Kupky uskuteční zhruba do jednoho až dvou měsíců. Konkrétní jména ale neřekl.
Jaké jsou další plány
Ministr Kupka v pořadu Události, komentáře zmínil, že k zahájení stavby dlouho chystaného spojení z centra Prahy na Letiště Václava Havla a do Kladna dojde letos. Stejně tak i spojení Lanžhot – Kúty.
U složitých staveb by si představoval, že by příprava neměla trvat déle než pět let (nyní v průměru třináct let). Vyjádřil také přesvědčení, že první kilometry vysokorychlostní železnice budou hotovy před rokem 2030.
Primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) v pořadu uvedl, že za klíčové dopravní stavby v regionu považuje nové severojižní spojení města, dále takzvaně prodlouženou Místeckou a nový most na Hlučínsko. Dodal ještě opravu dálnice do Bohumína a Polska.
Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) věří, že kraji vysokorychlostní trať pomůže. Zvýšit by se podle něj měla také kapacita silnice ze Šluknovského výběžku na Prahu a dále vyřešit splavnění Labe.
