Španělské firmy kvůli krizi houfně krachují

Madrid - Počet firem, které podnikají ve Španělsku, loni pokračoval v poklesu a dostal se těsně pod 3,2 milionu. Oznámil to tamní statistický úřad INE, podle něhož se počet aktivních firem snižuje už čtyři roky v řadě. Za nepříznivým vývojem jsou převážně dopady současné evropské dluhové krize, kvůli které je ve Španělsku bez práce každý čtvrtý člověk v produktivním věku.

Statistický úřad sdělil, že počet aktivních firem se za loňský rok snížil o dalších 1,6 procenta a dostal se na nové pětileté minimum 3,199 milionu. Nejvíce firem teď přitom končí ve stavebnictví, což jen podtrhuje hloubku recese, v jaké se španělská ekonomika nachází.

Nejvíce krachují stavební firmy

Nejvíce firem ve Španělsku podnikalo na konci roku 2008, a to 3,422 milionu. Záznamy ale ukazují, že od té doby už skoro čtvrt milionu podniků činnost ukončilo. „Mezi sektory, v kterých v roce 2011 ukončilo činnost nejvíce firem, je stavebnictví (-13,2 procenta), speciální stavby (-10,2 procenta),“ oznámil úřad. Firem ale ubývalo i v dalších příbuzných oborech, včetně těch, které se specializují na architekturu a návrhy.

Globální finanční a hospodářská krize znemožnila dokončit řadu rozestavěných projektů, což mělo tvrdé dopady na banky. Těm v portfoliích zůstala značná část nesplácených úvěrů, které tíží jejich bilanci. Dluhová krize, která pak eurozónu zasáhla, situaci ještě zhoršila.

Krize připravila o práci tisíce Španělů

Na konci loňského roku bylo ve Španělsku bez práce asi 5,4 milionu lidí. Míra nezaměstnanosti přitom činila 22,9 procenta a byla nejvyšší v zemích Evropské unie. O rok dříve nemělo práci 4,1 milionu Španělů, zatímco míra nezaměstnanosti byla na 20,3 procenta. Situace se letos dál zhoršuje, bez práce už je asi 5,7 milionu lidí a míra nezaměstnanosti vystoupila na nový rekord 24,6 procenta.

Španělsko v poslední době tíží mimo jiné i vysoké náklady na obsluhu státního dluhu. Výnos klíčových dluhopisů se splatností deset let se už víckrát dostal nad sedm procent, což je hranice považovaná za dlouhodobě neudržitelnou. Řecko, Irsko a Portugalsko požádaly o zahraniční finanční pomoc krátce po tom, co se jim výnosy vyšplhaly citelně nad sedm procent a nedařilo se je snížit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
před 8 hhodinami

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.