Sněmovní výbor doporučil schválit rozpočet v prvním čtení. U daňového balíčku podpořil změny

Rozpočtový výbor sněmovny doporučil i přes kritiku opozičních stran, aby dolní komora v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ty zahrnují příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. První čtení ve sněmovně se má uskutečnit za dva týdny. Výbor se zabýval i vládním daňovým balíčkem, kde doporučil schválit odlišná pravidla pro daňovou uznatelnost technických rezerv pojišťoven, než jaká navrhuje vláda. Podpořil také návrh, aby rezervy na životní pojištění byly stejně daňově uznatelné jako dosud.

Pro doporučující stanovisko u rozpočtu hlasovalo 11 z 18 přítomných poslanců, proti byli čtyři. Pro návrh bylo osm přítomných poslanců ANO, dva poslanci ČSSD a jeden poslanec KSČM. Dva poslanci SPD ze zdrželi stejně jako poslankyně STAN, proti hlasovali jeden občanský demokrat, dva Piráti a jeden lidovec.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek neúspěšně navrhoval usnesení, kterým by sněmovna vrátila vládě návrh rozpočtu k přepracování. Chtěl, aby vláda snížila výdaje i schodek o 20 miliard korun a aby zvýšila poměr investičních výdajů k celkovým výdajům na deset procent.

Nahrávám video
Události: Jednání o rozpočtu ve sněmovně
Zdroj: ČT24

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci na kritické výtky ze strany opozice mimo jiné řekla, že čistý nárůst počtu úředníků mezi roky 2012 a 2020 představuje jen 4200 míst. Připomněla, že již dříve rušila neobsazená místa ve státní správě. „Tak s čím máte problém?“ ptala se ministryně opozice v souvislosti s navrhovaným čtyřicetimiliardovým schodkem.

Připomínala například zvýšení důchodů, které už je schváleno, zvýšení rodičovského příspěvku, které se bude teprve schvalovat, nebo nárůst počtu učitelů.

Argumentovala také tím, že agentura Moody's minulý týden zlepšila Česku rating. Připomínala, že jen to umožní státu ušetřit stovky milionů korun při obsluze státního dluhu. Zdůrazňovala také, že stát dává na investice z rozpočtu nejvíc peněz od roku 2012.

Mikuláš Ferjenčík (Piráti) doporučoval ministryni, aby v rámci úspor v rozpočtu zrušila slevy na jízdném pro studenty a seniory, zrušila dotace agrokomplexu nebo omezila výdaje na obranu, které podle něj není armáda stejně schopná vyčerpat.

Poslanci ODS a TOP 09 vyčítali návrhu rozpočtu například podle nich nízké výdaje na investice a růst zákonem daných a jim podobných výdajů, což snižuje odolnost budoucích rozpočtů vůči ochlazení ekonomiky. Ekonomický odborník ODS Jan Skopeček vytkl navrhovaný schodek, přestože ekonomika roste a je nízká nezaměstnanost. „Není to odpovědný přístup,“ uvedl. Kalousek kritizoval také to, že v rozpočtu není ani koruna na podle něho nezbytné reformy penzijního a zdravotního systému.

Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun, tedy stejným, jako byl schválen na letošek, úřad počítá i v letech 2021 a 2022.

Neshoda u zdanění technických rezerv pojišťoven

Daňový balíček především zvyšuje spotřební daně z lihu, tabákových výrobků a hazardu. Vláda tím chce chránit občany před rizikem vzniku závislostí a s tím spojenými negativními dopady.

Největší debata byla kolem vládního návrhu zdanit technické rezervy pojišťoven nad minimum vycházející z evropské směrnice Solvency II. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že vláda nechce omezovat tvorbu rezerv pojišťoven. Resortu podle ní vadí, že nyní se mohou celé technické rezervy uznávat jako daňově uznatelné. Opět poukazovala na to, že žádný jiný sektor takovou výhodu nemá. Chce proto, aby se postupovalo podle evropské směrnice Solvency II.

Nahrávám video
Události, komentáře: Ivan Pilný, Martin Fassmann a Tomáš Prouza o návrhu rozpočtu
Zdroj: ČT24

Zkritizoval ji Kalousek. Podle něj ve směrnici není ani slovo o tom, že by se rezervy musely zdaňovat nad hranici stanovenou Solvency II. „Je to škodlivé po českou ekonomiku a ještě přitom nestoudně lžete,“ řekl ministryni.

Skopeček řekl, že vládní návrh ohrozí stabilitu finančního sektoru. „Vláda zdaní dlouhodobé úspory obyvatel,“ uvedla Věra Kovářová (STAN). Ferjenčík upozorňoval na to, že Česká národní banka požaduje rezervy o desítky procent vyšší, než je minimum.

Rozpočtový výbor nakonec těsně podpořil pozměňovací návrh poslankyně Kovářové, který nová pravidla zdaňování rezerv zužuje pouze na neživotní pojištění. U životního pojištění by pro pojišťovny platila dosavadní pravidla. Pro kladné stanovisko hlasovali přes nesouhlas ministryně financí i dva členové výboru za vládní ČSSD: Roman Onderka a Václav Votava. Votava své hlasování na dotaz ČTK posléze potvrdil. Řekl, že návrh na větší zdanění rezerv pojišťoven kritizoval již dříve.

Schillerová poznamenala, že pokud by ČSSD hlasovala pro návrh i na plénu, považovala by to za porušení koaliční smlouvy. Doufá však, že se vše vyřeší na jednání koaliční rady.

Vyšší limit pro osvobození domácností od spotřební daně při vaření piva pro vlastní spotřebu

Výbor podpořil také návrh Piráta Tomáše Martínka, který v zákoně o hazardních hrách ruší omezení u živých turnajů. Jde například o podmínku, aby účastníci předem složili nejméně polovinu minimální výhry.

Výbor podpořil i návrh Pirátů na zvýšení limitu, do kterého budou domácnosti osvobozeny od placení spotřební daně při vaření piva pro vlastní spotřebu. Návrh zvyšuje limit z 200 na 2000 litrů.

V případě loterií výbor podpořil návrh sociálního demokrata Ondřeje Veselého, který zachovává současné zdanění hazardních her kromě loterií. Zdanění loterií má vzrůst podle vládního návrhu z 25 na 30 procent.

Výbor již dříve doporučil z balíčku vyřadit návrh na zrušení daňového osvobození u plynu určeného pro vytápění v domovních kotelnách. Odpůrci tohoto návrhu, který by dopadl i na domovy důchodců nebo dětské domovy, varovali, že by prodražil topení stovkám tisíc domácností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 12 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...