Sněmovní výbor doporučil schválit rozpočet v prvním čtení. U daňového balíčku podpořil změny

Rozpočtový výbor sněmovny doporučil i přes kritiku opozičních stran, aby dolní komora v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ty zahrnují příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. První čtení ve sněmovně se má uskutečnit za dva týdny. Výbor se zabýval i vládním daňovým balíčkem, kde doporučil schválit odlišná pravidla pro daňovou uznatelnost technických rezerv pojišťoven, než jaká navrhuje vláda. Podpořil také návrh, aby rezervy na životní pojištění byly stejně daňově uznatelné jako dosud.

Pro doporučující stanovisko u rozpočtu hlasovalo 11 z 18 přítomných poslanců, proti byli čtyři. Pro návrh bylo osm přítomných poslanců ANO, dva poslanci ČSSD a jeden poslanec KSČM. Dva poslanci SPD ze zdrželi stejně jako poslankyně STAN, proti hlasovali jeden občanský demokrat, dva Piráti a jeden lidovec.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek neúspěšně navrhoval usnesení, kterým by sněmovna vrátila vládě návrh rozpočtu k přepracování. Chtěl, aby vláda snížila výdaje i schodek o 20 miliard korun a aby zvýšila poměr investičních výdajů k celkovým výdajům na deset procent.

Nahrávám video
Události: Jednání o rozpočtu ve sněmovně
Zdroj: ČT24

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci na kritické výtky ze strany opozice mimo jiné řekla, že čistý nárůst počtu úředníků mezi roky 2012 a 2020 představuje jen 4200 míst. Připomněla, že již dříve rušila neobsazená místa ve státní správě. „Tak s čím máte problém?“ ptala se ministryně opozice v souvislosti s navrhovaným čtyřicetimiliardovým schodkem.

Připomínala například zvýšení důchodů, které už je schváleno, zvýšení rodičovského příspěvku, které se bude teprve schvalovat, nebo nárůst počtu učitelů.

Argumentovala také tím, že agentura Moody's minulý týden zlepšila Česku rating. Připomínala, že jen to umožní státu ušetřit stovky milionů korun při obsluze státního dluhu. Zdůrazňovala také, že stát dává na investice z rozpočtu nejvíc peněz od roku 2012.

Mikuláš Ferjenčík (Piráti) doporučoval ministryni, aby v rámci úspor v rozpočtu zrušila slevy na jízdném pro studenty a seniory, zrušila dotace agrokomplexu nebo omezila výdaje na obranu, které podle něj není armáda stejně schopná vyčerpat.

Poslanci ODS a TOP 09 vyčítali návrhu rozpočtu například podle nich nízké výdaje na investice a růst zákonem daných a jim podobných výdajů, což snižuje odolnost budoucích rozpočtů vůči ochlazení ekonomiky. Ekonomický odborník ODS Jan Skopeček vytkl navrhovaný schodek, přestože ekonomika roste a je nízká nezaměstnanost. „Není to odpovědný přístup,“ uvedl. Kalousek kritizoval také to, že v rozpočtu není ani koruna na podle něho nezbytné reformy penzijního a zdravotního systému.

Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun, tedy stejným, jako byl schválen na letošek, úřad počítá i v letech 2021 a 2022.

Neshoda u zdanění technických rezerv pojišťoven

Daňový balíček především zvyšuje spotřební daně z lihu, tabákových výrobků a hazardu. Vláda tím chce chránit občany před rizikem vzniku závislostí a s tím spojenými negativními dopady.

Největší debata byla kolem vládního návrhu zdanit technické rezervy pojišťoven nad minimum vycházející z evropské směrnice Solvency II. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že vláda nechce omezovat tvorbu rezerv pojišťoven. Resortu podle ní vadí, že nyní se mohou celé technické rezervy uznávat jako daňově uznatelné. Opět poukazovala na to, že žádný jiný sektor takovou výhodu nemá. Chce proto, aby se postupovalo podle evropské směrnice Solvency II.

Nahrávám video
Události, komentáře: Ivan Pilný, Martin Fassmann a Tomáš Prouza o návrhu rozpočtu
Zdroj: ČT24

Zkritizoval ji Kalousek. Podle něj ve směrnici není ani slovo o tom, že by se rezervy musely zdaňovat nad hranici stanovenou Solvency II. „Je to škodlivé po českou ekonomiku a ještě přitom nestoudně lžete,“ řekl ministryni.

Skopeček řekl, že vládní návrh ohrozí stabilitu finančního sektoru. „Vláda zdaní dlouhodobé úspory obyvatel,“ uvedla Věra Kovářová (STAN). Ferjenčík upozorňoval na to, že Česká národní banka požaduje rezervy o desítky procent vyšší, než je minimum.

Rozpočtový výbor nakonec těsně podpořil pozměňovací návrh poslankyně Kovářové, který nová pravidla zdaňování rezerv zužuje pouze na neživotní pojištění. U životního pojištění by pro pojišťovny platila dosavadní pravidla. Pro kladné stanovisko hlasovali přes nesouhlas ministryně financí i dva členové výboru za vládní ČSSD: Roman Onderka a Václav Votava. Votava své hlasování na dotaz ČTK posléze potvrdil. Řekl, že návrh na větší zdanění rezerv pojišťoven kritizoval již dříve.

Schillerová poznamenala, že pokud by ČSSD hlasovala pro návrh i na plénu, považovala by to za porušení koaliční smlouvy. Doufá však, že se vše vyřeší na jednání koaliční rady.

Vyšší limit pro osvobození domácností od spotřební daně při vaření piva pro vlastní spotřebu

Výbor podpořil také návrh Piráta Tomáše Martínka, který v zákoně o hazardních hrách ruší omezení u živých turnajů. Jde například o podmínku, aby účastníci předem složili nejméně polovinu minimální výhry.

Výbor podpořil i návrh Pirátů na zvýšení limitu, do kterého budou domácnosti osvobozeny od placení spotřební daně při vaření piva pro vlastní spotřebu. Návrh zvyšuje limit z 200 na 2000 litrů.

V případě loterií výbor podpořil návrh sociálního demokrata Ondřeje Veselého, který zachovává současné zdanění hazardních her kromě loterií. Zdanění loterií má vzrůst podle vládního návrhu z 25 na 30 procent.

Výbor již dříve doporučil z balíčku vyřadit návrh na zrušení daňového osvobození u plynu určeného pro vytápění v domovních kotelnách. Odpůrci tohoto návrhu, který by dopadl i na domovy důchodců nebo dětské domovy, varovali, že by prodražil topení stovkám tisíc domácností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 21 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 23 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...