Schwarzenberg bude v Hollywoodu lákat filmaře

Praha – Přilákat filmové štáby holywoodských studií do Česka se bude snažit ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na své cestě do USA příští týden. Zájem zahraničních filmových produkcí o natáčení v Česku v posledních letech citelně pohasl. Kvůli rostoucím nákladům se začaly přesouvat do levnějších zemí, například do Maďarska nebo Rumunska. Loňské zavedení dvacetiprocentní pobídky se už ale podle filmařské komory začíná vyplácet.

Propad zájmu zahraničních filmových producentů o natáčení v České republice byl v posledních několika letech skutečně markantní. Těžce to nesli hlavně majitelé studií a ateliérů a firmy navázané na produkci a postprodukci. Právě pobídky, které začal stát udělovat loni, teď podle nich začínají situaci obracet. „Producenti zareagovali poměrně hbitě a v několika měsících po uvedení pobídek došlo k realizaci několika významných projektů, ať už to je projekt z producentského střediska George Lucase Red Tails, nebo nyní Missing, Borgias, všechny tyto projekty přišly díky pobídkám a je velmi pravděpodobné, že bez nich by tady nebyly,“ říká ředitel postprodukčního studia UPP Vít Komrzý.

Program podpory filmového průmyslu umožňuje vracet zahraničním ale i domácím filmovým štábům dvacet procent nákladů. Ministerstvo kultury loni v jeho rámci udělilo dotace za 178 milionů korun. Finančně se to podle něj vyplatilo, navíc měl celý program i další příznivé dopady. Pomohl například propagovat Česko v zahraničí, měl pozitivní dopad na vývoj zaměstnanosti, rozvoj turistického ruchu a export takzvaných high-end služeb.

Nahrávám video

Kvůli filmovým pobídkám bude Schwarzenberg příští středu v USA jednat se zástupci velkých filmových studií, jako je Fox, Warner Bros nebo Sony, ale i s nezávislými producenty. Asistovat by mu přitom měli i čeští filmaři.

„Víme o projektech z Foxu, víme o projektech například produkční firmy Ridleyho Scotta, nicméně malý problém je v tom, že suma vyčleněná na pobídky v letošním roce už byla kompletně alokována,“ říká Ludmila Claussová z Českého filmového centra. Hrozí podle ní tak i situace, že by Česko některé zájemce o natáčení muselo odmítnout. „Budeme dále jednat s vládou o tom, zda by se finanční prostředky daly navýšit, aby některé projekty - a jsou opravdu mezi nimi projekty s obrovskými jmény – mohly u nás produkci začít už letos,“ dodává.

Tom Cruise ve filmu Mission: Impossible I
Zdroj: ČT24/Paramount Pictures

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 6 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.