RWE Transgas Net chce dosáhnout na evropské finance pro obrácení toku plynu

Praha - O evropské finance na investice do plynárenské infrastruktury žádá Společnost RWE Transgas Net, neboť ty by usnadnily obrácení toku plynu. Strategická surovina by tak v případě potřeby mohla proudit plynovody přes české území ve větším množství nejen z východu na západ, ale i opačným směrem. Peníze na podobné účely jsou součástí protikrizového balíčku Evropské unie ve výši pěti miliard eur, který schválila Evropská rada. Pokud společnost se svou žádostí uspěje, mohla by čerpat dotaci v řádu milionů eur. S odvoláním na mluvčí firmy Jitku Kadavou o tom píše dnešní deník E15.

České plynovody jsou na přepravu opačným směrem připraveny

RWE Transgas Net provozuje české plynovody pro mezinárodní přepravu, kterými proudí ruský plyn dále na západ. Lednové přerušení dodávek plynu z Ruska ale ukázalo, že je nutné se i do budoucna připravit na podobné krizové scénáře. Firma RWE Transgas Net v lednu poprvé v historii obrátila tok plynu, aby pomohla plynovou krizí postiženému Slovensku. Prokázala tak, že české plynovody jsou na přepravu opačným směrem připraveny. „Letos problém nevznikl, ale chceme systém zdokonalovat,“ konstatovala pro deník Kadavá.

RWE Transgas Net hodlá investovat do takové modernizace hraničních předávacích stanic - a to i na západních hranicích Česka, jež by umožnila zvýšit celkový objem přepravovaného plynu i východním směrem. Dodávky plynu by pak v případě krize měly pokrýt potřeby jak Česka, tak Slovenska.

Zahraniční firmy jsou velkým konkurentem

Zatímco sesterská společnost RWE Transgas žádá o finance z protikrizového balíku EU na budování zásobníků plynu a bude soutěžit o celkový balík 35 milionů eur s Moravskými naftovými doly, firma RWE Transgas Net vzhledem ke svému postavení výhradního přepravce žádného domácího konkurenta nemá. Zato se však bude potýkat se zahraniční konkurencí, protože o 80 milionů eur na obrácení toku plynu může podle nastavených pravidel usilovat 12 zemí - převážně ze střední a východní Evropy, ale třeba i Řecko a Portugalsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 11 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
1. 4. 2026

Zásahy do cenotvorby mohou narušit trh s palivy, míní asociace petrolejářů

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026

Rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 27,6 miliardy, výdaje tlumilo provizorium

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v deficitu 27,6 miliardy korun, jeho výdaje omezovalo rozpočtové provizorium, informovalo ve středu ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu je nejlepší od roku 2019. Loni na konci března byl rozpočet ve schodku 91,2 miliardy. Analytici upozornili, že plnění státního rozpočtu mohou v příštích měsících negativně ovlivnit důsledky války v Íránu.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026
Načítání...