Řecko už myslí na odchod ze záchranného programu

Atény – Řecký rozpočet pro rok 2015, který prošel tamním parlamentem, počítá s menším rozpočtovým deficitem, větším hospodářským růstem a vyrovnané bilanci se blíží nejvíce za posledních několik desítek let. Mezinárodní věřitelé jej ale neodsouhlasili. Země chce předčasně opustit program mezinárodní finanční pomoci. Jeho poslední revizí měly Atény projít do dneška, stále se jim to však nepodařilo. Na dnešním jednání země eurozóny rozhodly prodloužit záchranný program až do konce února.

Trojice věřitelů Řecka, tedy Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka, požadovala po Aténách dodatečná opatření v objemu 1,7 miliardy eur, která by se odrazila v rozpočtových cílech na příští rok. Atény ovšem tyto požadavky odmítly, sdělil zákonodárcům premiér Antonis Samaras.

Rozpočet na příští rok počítá s růstem řecké ekonomiky o 2,9 procenta. Rozpočtový schodek by se měl snížit na 0,2 procenta hrubého domácího produktu z úrovně 1,3 procenta HDP v tomto roce. Mimo to plán předvídá také snížení daní, které Atény zavedly v době krize.

Řecko si nastavilo ambiciózní cíl, chce dřív opustit program zahraniční pomoci a získat zbytek přislíbených peněz. Na to ale potřebuje souhlas věřitelů. Země přitom chce pokračovat v reformách po svém. „Klíčem k růstu a snižování nezaměstnanosti je pokračovat v reformách i po skončení pomoci. Nový program nám nebudou vnucovat naši partneři, naopak jsme se sami rozhodli ho zavést, protože je to jediná cesta, která zajistí udržitelný růst,“ prohlásil řecký ministr financí Gikas Hardouvelis.

3 minuty
Řecko schválilo rozpočet na rok 2015
Zdroj: ČT24

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat EU a MMF o finanční pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur, výměnou muselo zavést masivní výdajové škrty a zvyšovat daně.

Mezinárodní záchranný program chtějí Atény opustit na konci letošního roku. Jednání s trojicí věřitelů nicméně blokuje právě jednání o rozpočtu. Aténám se kvůli těmto neshodám zatím nepodařilo projít poslední revizí programu. Ta je nezbytná k uvolnění zbývajících 1,8 miliardy eur (téměř 50 miliard korun) z programu.

Ministři financí eurozóny dnes v Bruselu rozhodli o prodloužení programu pro Řecko o dva měsíce, tedy do konce února. Atény tak dostaly více času na splnění podmínek pro získání zbývajících peněz z této úvěrové pomoci. „Euroskupina je ochotna současný program pomoci Řecku technicky prodloužit o dva měsíce,“ uvedli ministři. Rozhodnutí musí ještě schválit parlamenty některých členských států.

Schvalování řeckého rozpočtu na rok 2015:

  • Ruku pro něj zvedlo 155 z celkem 300 členů zákonodárného sboru
  • 134 bylo proti
  • Hlasování předcházela pětidenní rozprava
  • Odehrávala se v atmosféře nových násilností v řeckých ulicích, které propukly v sobotu v závěru vzpomínkového pochodu na oběť policejní střelby, kterou se před šesti lety stal neozbrojený patnáctiletý mladík

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...