Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27 220 korun, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Růst mzdy je tak o něco vyšší, než byly odhady analytiků. Mzdy může podle mínění některých analytiků zvedat i zavedení elektronické evidence tržeb (EET), protože se sníží praxe platit zaměstnance neoficiální cestou.
Dynamika mezd v třetím čtvrtletí 2016 tak patří mezi nejvyšší za posledních 7 let. Ve srovnání s 2. čtvrtletím 2016 růst nominálních mezd nepatrně zrychlil a vzhledem k mírně vyšší, ale stále nízké inflaci, zrychlil i meziroční růst reálných mezd. „Dynamika mezd tak překonala jak očekávání trhu (4,1 procent), tak i odhad ČNB z její poslední prognózy (4,2 procent),“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Medián mezd, tedy prostřední hodnota, činil ve sledovaném období 23 527 korun a proti loňskému třetímu čtvrtletí byl vyšší 5,1 procenta. U mužů dosáhl 25 720 korun, u žen byl o 4759 korun nižší. Medián představuje číslo, kdy polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina zase nižší. Má větší vypovídací hodnotu o platech než průměrná mzda, protože jej nezkreslují velmi vysoké platy některých manažerů.
Podle statistiků osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 11 365 a 43 349 korunami.
Z informací statistiků dále vyplývá, že výdělky v podnikatelské i nepodnikatelské sféře rostly zhruba stejně. V podnikatelské stoupla průměrná mzda o 4,5 procenta a po odečtení inflace o čtyři procenta, zatímco v nepodnikatelské oblasti nominální nárůst činil 4,6 procenta a reálný 4,1 procenta.
„Mzdy se tak letos vyvíjejí nad očekávání příznivě, což jde na vrub pozitivnímu ekonomickému vývoji, poklesu nezaměstnanosti k historickým minimům a nedostatku vhodné pracovní síly, která nutí firmy zvyšovat mzdy k získání vhodné pracovní síly. Obavy centrální banky týkající se přenosu nízké inflace na mzdová vyjednávání a slabý růst mezd se tak nenaplňují. Ačkoli se inflace nachází poblíž nulové úrovně již tři roky, dynamika mezd postupně zrychluje,“ říká Seidler.
K růstu mezd však přispívají podle něho i částečně administrativní vlivy, například postupný růst minimální mzdy nebo zářijový růst mezd pedagogických pracovníků. „V příštím čtvrtletí růst mezd podpoří také nárůst mezd u ostatních státních zaměstnanců začínající v listopadu. Na dynamiku mezd patrně dopadá i rozjezd elektronické evidence tržeb, jelikož nejrychleji letos zrychlují mzdy v ubytování, stravování i pohostinství, které ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostly o 7,1 procent,“ dodává Seidler.
Někteří analytici se domnívají, že za růstem mezd může stát i EET. Ačkoliv zdůrazňují, že se jedná pouze o hypotézu, přemýšlí nad tím, že díky startu elektronické evidence pro odvětví stavování a ubytování se snižuje praxe platit zaměstnance neoficiální cestou. „To pak vede k růstu jejich oficiálních mezd a zvyšuje se tak průměrný růst mezd v tomto odvětví. Částečně však může jít také o efekt růstu minimální mzdy,“ vysvětluje Seidler.
To, že v soukromé části ekonomiky zaznamenali nejvyšší nárůst mezd v odvětví ubytování a stravování, je možná na první pohled trochu zvláštní trend, který se dá vysvětlovat různě, míní analytik ČSOB Petr Dufek.
„Možná je to tím, že se tam chystají na růst minimální mzdy a omezují se tam praktiky vyplácení mezd “bokem„ v hotovosti, což je ovšem spekulace, možná proto, že toto odvětví šlo jako první do EET, a je tak více v hledáčku finančních úřadů. Nebo je to možná jen proto, že se tomuto odvětví daří. Mohlo by jít i o kombinaci vlivů jako je schválený růst minimálních a garantovaných mezd, EET a boomu odvětví v době nedostatku zaměstnanců,“ říká.
Za celý rok pak analytik Seidler odhaduje, že by měly mzdy v nominálním vyjádření vzrůst o 4,2 procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 2008, kdy mzdy zrychlily o 7,9 procenta.
„V příštím roce by pak měla dynamika mezd dále mírně zrychlit, nicméně vzhledem k postupnému zvýšení průměrné inflace – z 0,6 letošního roku na 1,8 procent v roce 2017, bude růst reálných mezd v příštím roce pomalejší. Začátkem příštího roku dojde k dalšímu růstu minimální mzdy, a to ze současných 9 900 na jedenáct tisíc korun. Tento více než desetiprocentní nárůst se mírně projeví i v celkové dynamice mezd za příští rok a zvýší ho o několik desetin procentního bodu,“ vysvětluje Seidler.
Nejvíce se bude přidávat v průmyslu
Tlak na růst mezd je v ekonomice zřetelný již od začátku roku 2014. Projevuje se tak rychle klesající nezaměstnanost. Mzdová dynamika by měla i nadále zůstat příznivá.
Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela se nejvíce na platech bude přidávat v průmyslu, kde je nedostatek pracovní síly nejmarkantnější. Pomáhat bude i hospodářský růst. „Očekáváme, že HDP v letošním roce vzroste o 2,5 procenta a v příštím roce by měl podle našeho odhadu přidat 2,7 procent. Rychlejšímu navyšování mezd brání rostoucí míra participace v ekonomice. Do pracovní síly se totiž vrací lidé, kteří předtím již odešli do důchodu, a do Česka migruje i pracovní síla ze zahraničí,“ konstatuje Zeisel.
Pochybnosti o vlivu EET
Vzhledem k tomu, že k dispozici jsou čísla za třetí čtvrtletí, myslí si Zeisel, že vliv EET ještě patrný být nemohl.
„Jestli EET bude mít vliv na současný narůst mezd je jiná otázka. Zdá se, že zdražování v restauracích už je fakt. Jestli je to tím, že restaurace začaly více platit DPH, tak pravděpodobně nebudou mít fondy vedle na to, aby platily personál z nezdaněných peněz. Takže i jim by se mohla, alespoň na papíře, mzda zvednout,“ myslí si ekonom.
K možnému vlivu EET je skeptický také analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář.
„Je pravdou, že v odvětví ubytování a stravování je patrný výrazný nárůst mezd. To ale není možné tak úplně přisuzovat tomu, že toto odvětví šlo jako první do EET. Příliš nevěříme tomu, že EET by byl ten důvod, proč by v tomto odvětví razantně začal klesat podíl platů vyplacených “na ruku„ domnívá se analytik.
Upozornil spíše na fakt, že současná situace na českém trhu práce je taková, že kdo zaměstnancům nezvýší plat, přijde oně. A to podle něho samozřejmě platí i v odvětví ubytování a stravování, které je v současné době ekonomického růstu v kurzu a kde dosud byly nízké platy. Navíc na růst platů v tomto odvětví bude tlačit i to, že se chystá zvýšení minimálních a garantovaných mezd, dodal Cihlář.
Tlak na růst mezd bude dál sílit
Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek odhaduje, že tlak na růst mezd bude pokračovat a v příštím roce by měly mzdy růst rychleji než letos. Považuje to za logický vývoj ve chvíli, kdy roste poptávka firem, zatím nabídka pracovní síly je relativně limitovaná.
Marek se také domnívá, že bude růst i tlak na “pracovní imigraci,„ protože firmy jsou konkurenceschopné, mají zakázky, ale nemají pracovní sílu. Nejvíce podle něho chybí pracovníci ve zpracovatelském průmyslu, jde o profese středně kvalifikovaných zaměstnanců.
