Poskytujeme jen technologii, brání službu Uber její manažer

Praha – Kdekoliv se zatím objevila, vzbudila přepravní služba Uber vlnu zájmu i protestů. Taxikáři s licencí tvrdí, že je tato aplikace zlikviduje. Naposledy dal odpůrcům za pravdu španělský soud a firmě pozastavil činnost – musí podle něj dodržovat stejné zákony jako zavedené společnosti. Vrcholný manažer firmy Jambu Palaniappan se ale brání. „Uber je technologická společnost. Snažíme se propojovat lidi, kteří chtějí jet autem, s lidmi, kteří provozují automobilovou dopravu,“ řekl v rozhovoru pro ČT.

Pro tisíce taxikářů po celém světě se Uber stal synonymem podvodu. Jeho příchod na trh provázely demonstrace v Německu, Francii nebo Nizozemsku. Aplikace se přesto stává fenoménem a zákazníkům je k dispozici ve víc než 250 městech po celém světě.

Řidiči Uberu nepotřebují ke své činnosti běžnou koncesi pro taxislužbu. Právě to nejvíc vadí podnikatelům provozujícím klasické taxi. „Jako licencovaní taxikáři platíme vysoké daně a jsme registrovaní u městského úřadu. Ten nám reguluje pracovní a technické podmínky. Poskytovatelé služby Uber neplatí nic, ani sociální a zdravotní pojištění,“ říká španělská taxikářka Marisa Lavadová.

Klienti, kteří Uber denně využívají, už tak radikální nejsou. „Rozumím tomu, proč je to nelegální. Přímo to ohrožuje živobytí místních taxikářů. Ale zároveň věřím, že úřady myslí i na práva nás zákazníků a aplikace bude dostupná,“ svěřila se María José de La Fuente.

Tlaku úřadů čelí Uber po celém světě. Kromě Španělska byla jeho činnost pozastavena i v Thajsku. O den dřív ho zakázali v Nizozemsku, americkém Portlandu nebo Novém Dillí.

Uber funguje i v tuzemsku, kde provozuje dvě služby. „Prémiová služba se jmenuje Black a zajišťují ji profesionální řidiči, kteří mají licenci, řidičský průkaz a prošli tréninkem,“ ujistil Palaniappan, který zastává ve firmě funkci ředitele pro střední Evropu, Blízký východ a Afriku. Podle něj musejí mít řidiči také čistý trestní rejstřík a žádné záznamy o nehodách.

Druhou službou je uberPop, kterou firma označuje jako zprostředkování spolujízdy. „To je taková sdílecí služba pro lidi, kteří jedou ze stejného výchozího bodu do stejného cíle. To by mělo zlepšit dopravní situaci, protože mohou jet spolu,“ vysvětlil manažer. „Po každé cestě mohou zákazníci ohodnotit svého řidiče a my velice rychle zjistíme, kdo je dobře hodnocený, kdo ne a co je mu vyčítáno. V případě, že má někdo špatné hodnocení, tak na to samozřejmě zareagujeme,“ doplnil Palaniappan.

Například v Indii ale firma čelí skandálu – přímo ve voze totiž řidič údajně znásilnil mladou ženu. Kritici Uberu vyčítají, že řidiče přijal, přestože byl před třemi roky zatčen za sexuálně motivovaný útok (více zde). „Uvidíme, jestli toto rozhodnutí připadne na federální vládu, nebo na vládu teritoria, kde se znásilnění stalo. Služba Uber bude zatím pozastavena, dokud zodpovědné orgány znásilnění neprošetří,“ sdělil člen indické vlády Rajnath Singh.

Pokutu už dostal Uber i v Praze

Firma Uber byla založena v San Francisku v roce 2009 a její tržní hodnota se dosud vyšplhala na 40 miliard dolarů. Aplikace umožňuje zákazníkům, kteří si ji stáhnou do mobilního telefonu, spojit se přímo s registrovanými řidiči, kteří je odvezou na určené místo, obvykle levněji než klasické taxi. Zákazníci platí Uberu, který si z ceny odečte 20procentní provizi a zbytek peněz pošle řidičům. Ti pro firmu pracují na základě smlouvy. Podle Palaniappana mohou jezdit jen občas, mohou to ale brát i jako práci na plný úvazek.

Ani v Praze se Uber nevyhnul problémům. Magistrát v září pokutoval jednoho z jeho řidičů za to, že u sebe neměl platnou písemnou smlouvu o přepravě (více zde). Že uberPop nejspíš odporuje tuzemským předpisům, se domnívá i ministerstvo dopravy. Podle mluvčího resortu Martina Nováka služba nenaplňuje znaky spolujízdy, ale výdělečné činnosti. Jako taková by měla podléhat živnostenskému zákonu a zákonu o taxislužbě. Se zástupci Uberu se bude chtít resort sejít a podrobně probrat podmínky nabízené služby (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reaguje na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Je tak nejvýše od roku 2022.
08:05AktualizovánoPrávě teď

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 3 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 5 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 15 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 21 hhodinami

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
před 22 hhodinami

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.