Porodné možná bude i na druhé dítě

Praha - Rodiče by od ledna mohli dostávat porodné i na druhé dítě, a to 10 000 korun. Změnu navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Na prvního potomka by pak zůstala částka 13 000 . Na oba příspěvky by přitom nově dosáhly rodiny s příjmem pod 2,7násobkem životního minima.

Ještě do konce roku 2010 se porodné vyplácelo na narozené dítě. Poté se však pravidla kvůli úsporným škrtům v rozpočtu zpřísnila. A porodné se začalo dávat jen na první narozené dítě rodině, jejíž příjem nepřesahuje 2,4násobek životního minima. Rodiče se svým prvním potomkem tak měsíčně nesmějí mít víc než 18 504 korun. Na jedno dítě dostane rodina na porodném vyplaceno 13 000 korun. Na dvojčata či vícerčata se vyplácí 19 500 korun, nově by to mělo být 23 000 korun.

„Úvaha byla taková, že když máte druhé dítě, tak spoustu věcí jako kočárek či oblečení může dědit po tom prvním, takže druhé dítě už není tolik nákladné,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Dle aktuálního návrhu by na porodné měly dosáhnout rodiny s příjmem do 2,7násobku životního minima, tedy u prvního dítěte s částkou do 20 817 korun měsíčně a u druhého potomka s měsíční sumou do 25 515 korun. Porodné by měli za stejných podmínek dostat i náhradní rodiče, kteří přijmou dítě do jednoho roku.

Stát vyjde „druhé“ porodné na 330 milionů

Ministerstvo práce se vším počítá v chystané novele o státní sociální podpoře. Vláda se totiž v koaliční dohodě zavázala, že prosadí porodné i na druhé dítě. Jeho zavedení by ročně mělo stát 330 milionů korun navíc. Celkově by do porodného mělo putovat 470 až 480 milionů korun. Loni se vyplatilo celkem 11 300 těchto dávek za 147,7 milionu.

„Pokud chceme dělat něco pro rodiny s dětmi, tak bych se spíše bavila o možnostech, jak zachovat délku rodičovské dovolené či zavést zákon o dětské skupině,“ navrhuje Lenka Kohoutová, expertka ODS pro sociální oblast.

Teď však ještě k novele mohou dát své připomínky ostatní ministerstva, další instituce, odbory či zaměstnavatelé. Poté dostane návrh vláda. Aby zákon začal platit, musí ho schválit kabinet a parlament a nakonec podepsat prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci.
03:15Aktualizovánopřed 30 mminutami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 41 mminutami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
včera v 06:00

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.