Pokles ekonomiky zatím není zlý, to horší teprve přijde, shodli se exministři financí a šéf odborů

Nahrávám video
Ivan Pilip, Ivan Pilný a Josef Středula v Událostech, komentářích
Zdroj: ČT24

Nejvýraznější pokles hospodářství od krize v roce 2009 se očekával, ekonomická situace se nejspíš ještě zhorší. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalí ministři financí Ivan Pilný (ANO) a Ivan Pilip s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou. Podle Středuly nemá dosavadní sanace ekonomiky požadovaný efekt, Pilip míní, že vládní pomoc je pomalá. Pilný vidí problém mimo jiné v nedostatečné mobilitě pracovních sil.

Česká ekonomika podle předběžného odhadu statistiků v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 2,2 procenta. Ve srovnání s posledním loňským kvartálem je to ještě výraznější pokles, a to  3,6 procenta. V Německu ekonomika meziročně klesla o 2,3 procenta, propadá se i celá EU.

„Tak špatné to zase není, ta data jsou post mortem a v té době se ještě aspoň sem tam ekonomice dařilo. Budeme mít asi čísla daleko horší, dá se to předpokládat. Není to žádná katastrofická vize, ale to horší skutečně teprve přijde,“ komentoval počínající krizi Ivan Pilný.

„Čísla jsou špatná, ale nejsou nijak dramaticky horší, než se očekávalo. Rozhodující bude, jak dlouho omezení ekonomiky potrvá. To rozhodne o tom, o kolik se propadne celý rok a jak rychle se nastartuje oživení. A to jde v tuto chvíli ještě velmi těžko odhadnout,“ dodal Ivan Pilip.

„Už v březnu se některá odvětví propadla o 15 i více procent, a pokud zohledníme celý měsíc, to znamená, až budeme měřit duben, tak se obáváme, že ta čísla budou možná až dvojnásobná v některých situacích,“ domnívá se Josef Středula.

Problémy: Pomalá státní pomoc i nedostatečná mobilita pracovníků

Nezaměstnanost vzrostla z březnových tří procent na 3,4 procenta. „Očekáváme, že největší vlna přijde přibližně v červenci, v srpnu, až doběhnou výpovědní lhůty,“ komentoval stav Středula. „Bude hodně záležet na vládě, jakým způsobem se postaví k sanaci ekonomiky. Zatím to bohužel nemá ten efekt, jaký bychom očekávali,“ dodal s tím, že ochránit pracovní příležitosti mají nyní i státní firmy.

I podle Pilipa je na hodnocení brzy. „Nezaměstnanost bude o to vyšší, čím pomalejší bude reakce vlády a podpora podnikům. Zatím je to velké selhání a nedostatek v tom, že podpora je strašně pomalá. Program COVID III, na který čeká velké množství podniků, se ještě nerozběhl. To znamená, že máme dva měsíce zastavenou výrobu a téměř žádný podnik nedostal žádnou relevantní podporu,“ míní exministr financí.

Také Pilný se domnívá, že údaje o nezaměstnanosti zatím nejsou příliš alarmující. „Naopak ta předchozí čísla byla velmi nezdravá, protože tady chyběla spousta lidí. Problém nevidím v tom, že by nebyla pracovní místa, ale v mobilitě. Z jednoho povolání do druhého lidi rychle nepřekvalifikujete. Také tady byla spousta práce, kterou vykonávali pracovníci z jiných zemí,“ dodal bývalý ministr financí.

Celá debata ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Na trhu sílí obavy z výpadků v dodávkách plynu v důsledku útoků na Írán.
07:59Aktualizovánopřed 10 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...