Pokles ekonomiky zatím není zlý, to horší teprve přijde, shodli se exministři financí a šéf odborů

Nahrávám video
Ivan Pilip, Ivan Pilný a Josef Středula v Událostech, komentářích
Zdroj: ČT24

Nejvýraznější pokles hospodářství od krize v roce 2009 se očekával, ekonomická situace se nejspíš ještě zhorší. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalí ministři financí Ivan Pilný (ANO) a Ivan Pilip s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou. Podle Středuly nemá dosavadní sanace ekonomiky požadovaný efekt, Pilip míní, že vládní pomoc je pomalá. Pilný vidí problém mimo jiné v nedostatečné mobilitě pracovních sil.

Česká ekonomika podle předběžného odhadu statistiků v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 2,2 procenta. Ve srovnání s posledním loňským kvartálem je to ještě výraznější pokles, a to  3,6 procenta. V Německu ekonomika meziročně klesla o 2,3 procenta, propadá se i celá EU.

„Tak špatné to zase není, ta data jsou post mortem a v té době se ještě aspoň sem tam ekonomice dařilo. Budeme mít asi čísla daleko horší, dá se to předpokládat. Není to žádná katastrofická vize, ale to horší skutečně teprve přijde,“ komentoval počínající krizi Ivan Pilný.

„Čísla jsou špatná, ale nejsou nijak dramaticky horší, než se očekávalo. Rozhodující bude, jak dlouho omezení ekonomiky potrvá. To rozhodne o tom, o kolik se propadne celý rok a jak rychle se nastartuje oživení. A to jde v tuto chvíli ještě velmi těžko odhadnout,“ dodal Ivan Pilip.

„Už v březnu se některá odvětví propadla o 15 i více procent, a pokud zohledníme celý měsíc, to znamená, až budeme měřit duben, tak se obáváme, že ta čísla budou možná až dvojnásobná v některých situacích,“ domnívá se Josef Středula.

Problémy: Pomalá státní pomoc i nedostatečná mobilita pracovníků

Nezaměstnanost vzrostla z březnových tří procent na 3,4 procenta. „Očekáváme, že největší vlna přijde přibližně v červenci, v srpnu, až doběhnou výpovědní lhůty,“ komentoval stav Středula. „Bude hodně záležet na vládě, jakým způsobem se postaví k sanaci ekonomiky. Zatím to bohužel nemá ten efekt, jaký bychom očekávali,“ dodal s tím, že ochránit pracovní příležitosti mají nyní i státní firmy.

I podle Pilipa je na hodnocení brzy. „Nezaměstnanost bude o to vyšší, čím pomalejší bude reakce vlády a podpora podnikům. Zatím je to velké selhání a nedostatek v tom, že podpora je strašně pomalá. Program COVID III, na který čeká velké množství podniků, se ještě nerozběhl. To znamená, že máme dva měsíce zastavenou výrobu a téměř žádný podnik nedostal žádnou relevantní podporu,“ míní exministr financí.

Také Pilný se domnívá, že údaje o nezaměstnanosti zatím nejsou příliš alarmující. „Naopak ta předchozí čísla byla velmi nezdravá, protože tady chyběla spousta lidí. Problém nevidím v tom, že by nebyla pracovní místa, ale v mobilitě. Z jednoho povolání do druhého lidi rychle nepřekvalifikujete. Také tady byla spousta práce, kterou vykonávali pracovníci z jiných zemí,“ dodal bývalý ministr financí.

Celá debata ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 2 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 19 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...