Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. Data o poklesu ekonomiky odpovídají očekáváním ČNB i celého trhu, uvedl guvernér centrální banky Jiří Rusnok. A rozvojová banka schválila podporu 1500 podnikatelům za 10 miliard korun.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla nejvíc od roku 2009. Propadly se investice i spotřeba domácností
Události: Pokles české ekonomiky v 1. čtvrtletí (zdroj: ČT24)
„Pokles hrubého domácího produktu byl nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Kromě významného snížení zahraniční poptávky se propadly i podnikové investice a negativní vývoj ekonomiky byl ovlivněn také nižší spotřebou domácností,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Analytici kvůli zavedení omezení spojených s šířením koronaviru v polovině března podobný vývoj očekávali. V posledním čtvrtletí loňského roku přitom HDP dosáhl meziročního růstu o dvě procenta a mezičtvrtletně stoupl o půl procenta.
Výsledek prvního čtvrtletí, byť zatím jen předběžný, je srovnatelný se situací na začátku roku 2009, potvrzuje i analytik ČSOB Petr Dufek. „Tehdy však šlo o vrchol recese, která následovala po rozjezdu finanční krize. Tentokrát jde vlastně teprve o začátek nové recese, která nyní graduje. Druhé čtvrtletí totiž nejspíše už bude ve znamení dvojciferného propadu,“ míní.
A dodává, že výsledek prvního čtvrtletí je odrazem nákladového šoku, respektive rozpadu dodavatelských řetězců, nuceného i dobrovolného uzavírání obchodů. „Poptávkový šok, který následuje, sice zřejmě nebude tak drastický, ale o to může být delší,“ konstatuje Dufek.
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka se české hospodářství začalo „dusit“, protože mu chyběla zahraniční poptávka. „Pozitivní vliv měly vyšší výdaje vládních institucí, nicméně jejich růst nezabránil celkově špatným výsledkům. Mezi nejvíce poškozená odvětví patřil zpracovatelský průmysl, obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Zaměstnanost meziročně klesla o 0,5 procenta,“ komentuje čísla.
Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler však upozorňuje, že zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP.
„ČSÚ pouze uvedl, že propad ekonomiky byl tažen poklesem zahraniční poptávky a nižší tvorbou kapitálu. Pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí. Pokles tvorby hrubé přidané hodnoty byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, což bylo očekávatelné z titulu restrikcí v ekonomice. Na více informací bude potřeba počkat na začátek června, kdy ČSÚ zveřejní bližší strukturu HDP,“ vysvětluje.
Růst HDP tuzemské ekonomiky (v %)
Nicméně dodává, že je patrné, že ačkoli restriktivní opatření proti šíření koronaviru postihla pouze dva poslední týdny března, zasáhla ekonomiku tak citelně, že stáhla celé první čtvrtletí do citelného poklesu.
„Propad ekonomiky v samotném březnu tak byl kolem 15 procent, v posledních dvou týdnech pak musel činit kolem 30 procent. Vzhledem k tomu, že duben byl zasažen téměř celý a květen se navrací k normálu také velmi pomalu, je patrné, že pokles tuzemské ekonomiky ve druhém čtvrtletí bude dvouciferný,“ konstatuje.
Další vývoj ovlivní teď důvěra spotřebitelů a firem
Další vývoj bude nyní podle Dufka záležet nejenom na tom, jak moc poroste nezaměstnanost nebo poklesnou reálné mzdy, ale také na důvěře spotřebitelů nakupovat a investovat. A v podstatě totéž platí i pro firemní sféru, která své investice zmrazila a dál už jen předpokládá jejich pokles.
„Výsledek prvního čtvrtletí zatím není důvodem k přehodnocení našeho celoročního výhledu, v rámci kterého očekáváme pokles ekonomiky o deset procent,“ dodává Dufek.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda pak očekává celoroční propad ekonomiky ve výši devíti procent.
Celkový propad ekonomiky v letošním roce bude tedy do velké míry záviset na tom, jak rychle se bude ekonomika po uzavírkách zotavovat. To je ale podle analytiků obtížné odhadnout.
„Ačkoli tak dnešní hodnota vývoje HDP byla mírně horší, než jsme předpokládali, čekali jsme pokles ve výši 3,1 procenta, prozatím stále předpokládáme pokles ekonomiky za celý letošní rok zhruba o sedm procent,“ říká Seidler.
ČNB pak předpokládá ve svém základním scénáři pro letošní rok výraznější pokles o osm procent, čeká totiž pomalejší růst v druhé polovině roku a příští rok s růstem o čtyři procenta. Na trhu jsou ale i odhady čekající pokles ekonomiky o více než deset procent.
„V tuto chvíli však stále nelze vyloučit ani jeden ze scénářů, jelikož budou záviset na rychlosti zotavení ekonomiky v druhé polovině roku. Pravdou však je, že scénář ,V', tedy výrazný propad následovaný rychlým oživením, začíná být méně pravděpodobný,“ míní Seidler.
Na úrovni roku 2019 ekonomika nebude ani na konci příštího roku, uvedl guvernér ČNB
Aktuální údaje o poklesu české ekonomiky v prvním čtvrtletí odpovídají očekáváním České národní banky i celého trhu, uvedl v televizi CNN Prima News guvernér ČNB Jiří Rusnok. Údaje tak podle něj nic nemění na výhledu ČNB na další vývoj české ekonomiky.
„Bohužel je to potvrzení toho, že pokles ekonomiky bude velmi výrazný,“ uvedl guvernér.
Rusnok dále dodal, že současná krize je kvalitativně úplně jiná než ta v roce 2009. „Toto je zvláštní krize, která narušuje poptávku i nabídku. Nemáme zkušenost s takovým typem krize, takže tím je to také zvláštní,“ řekl. Doplnil, že se česká ekonomika rozhodně nedostane na úroveň roku 2019 ani na konci příštího roku.
ČNB má ale ještě alternativní scénář vývoje české ekonomiky. Ten počítá s pomalejším opadnutím první vlny pandemie koronaviru a zároveň s nástupem další vlny na konci letošního roku. V takovém případě by mohla česká ekonomika letos klesnout až o 13,5 procenta a příští rok o 1,5 procenta, jak vyplývá ze Zprávy o inflaci, kterou také v pátek zveřejnila Česká národní banka.
Další méně negativní scénář ČNB počítá s déle trvající pandemií a rovněž delšími negativními dopady v zahraničí. Podle něj by česká ekonomika letos klesla o 10,1 procenta a příští rok by stoupla o 3,2 procenta.
Koruna na zveřejněná data reagovala poklesem vůči euru o 0,3 procenta. Kurz koruny ale už nebude podle guvernéra ČNB Rusnoka výrazně klesat. „Koruna je podhodnocená a její kurz neodpovídá kvalitě a výkonu ekonomiky,“ řekl.
Kurz by tak letos měl být podle prognózy v průměru 26,90 koruny za euro a příští rok 27,50 koruny za euro. Aktuálně se koruna obchoduje zhruba za 27,60 koruny za euro. Před pandemií se koruna obchodovala kolem 25,50 koruny za euro.
Rusnok označil za nesmyslné úvahy, že by koruna mohla oslabit až například na 32 korun za euro. „Je to nesmysl a vůbec s tím nepočítáme. Je to úroveň, kterou si nedokážu představit po dobu mého mandátu jako guvernéra ČNB. To by muselo být spojené s nějakou apokalypsou,“ uvedl.
Oslabení koruny z posledních týdnů je podle Rusnoka očekávatelné pro typ ekonomiky, kterým je ta česká, a volně plovoucí kurz. Dnešní záznam z jednání bankovní rady 7. května uvádí, že velká část nedávného výrazného oslabení kurzu byla dána negativním tržním sentimentem. V poslední době se situace na finančních trzích částečně podle záznamu zklidnila.
Tomáš Vlk z Patria Finance následně upozornil, že zatímco na počátku dne koruna oslabovala až k 27,70 koruny za euro, po komentáři Rusnoka začala posilovat až k 27,45 koruny za euro. „Guvernér se tak postavil proti spekulacím o dalším intervenčním režimu, které rozvířil nedávný příspěvek člena bankovní rady Tomáše Holuba. Z koruny tím viditelně spadla nervozita posledních dní,“ uvedl.
Guvernér také ve viditelném horizontu vyloučil spuštění devizových intervencí jako dalšího nástroje měnové politiky, tedy zavedení takzvaného kurzového závazku. „Nevidím v dohledném horizontu pravděpodobnost použití koruny jako kurzového závazku, protože nehrozí deflační situace. Prakticky to ve viditelném horizontu dokážu vyloučit. Není to vůbec pravděpodobné,“ uvedl guvernér.
ČNB využila devizové intervence k oslabení koruny jako nástroj měnové politiky od listopadu 2013 do dubna 2017. Udržovala kurz koruny nad 27 korun za euro. Kurzový závazek tehdy zahájila z obavy z deflace poté, co již předtím snížila úrokové sazby na technickou nulu.
Člen bankovní rady Tomáš Holub totiž v pondělí uvedl, že se v ČNB debatuje o řadě nástrojů, jak se případně s deflačními tlaky poprat. Mezi zmíněnými možnostmi byl právě například i obnovený kurzový závazek, ale i kvantitativní uvolňování, kontrola výnosové křivky, případně nástroje pro podpoření úvěrování ze strany bank nebo i negativní sazby.
Seidler už dříve uvedl, že se ČNB bude chtít kontroverznějším nástrojům měnové politiky, jako je například kvantitativní uvolňování či obnovení kurzového závazku, vyhnout, pokud to alespoň trochu bude možné.
Rusnok také uvedl, že naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 300 miliard korun nebude pravděpodobně stačit. Výpadek příjmů rozpočtu podle něj totiž bude asi vyšší, než očekává ministerstvo financí.
„Obávám se, že schodek rozpočtu spíše stačit nebude kvůli většímu výpadku příjmů, než ministerstvo financí projektuje. Ale není to až tak podstatné. Ten schodek bude asi vyšší, ale je spekulace, zda o 50 nebo 100 miliard. Ale není to nyní až tak klíčové číslo,“ uvedl v televizi CNN Prima News Rusnok.
Realistické je podle Rusnoka očekávat, že i v příštím roce bude schodek rozpočtu na podobných úrovních jako letos. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nedávno v České televizi uvedla, že se schodkem kolem 300 miliard korun počítá předběžně i pro příští rok. „Výhled na příští rok je ještě méně jistý, ale obávám se, že ministryně financí je v koridoru realistických odhadů,“ uvedl guvernér, který byl dříve také ministrem financí i premiérem ČR.
Rusnok ale upozornil, že dlouhodobě takto vysoké schodky rozpočtu nejsou udržitelné. „Několik let si to můžeme dovolit, ale musí tam být vidět trend konsolidace veřejných financí a nápravy těchto deficitů, jinak by se to projevilo i na důvěře trhu,“ uvedl.
Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Prezident Miloš Zeman v pondělí řekl, že deficit 300 miliard korun kvůli pandemii koronaviru může při rozumném hospodaření stačit a nebude ho nutné znovu zvyšovat. Původní plány před propuknutím pandemie počítaly se schodkem rozpočtu 40 miliard korun.
I podle ekonomů dubnové údaje naznačují, že schodek rozpočtu na celý letošní rok bude třeba ještě zvýšit. Letos ke konci dubna schodek státního rozpočtu stoupl na 93,8 miliardy korun z březnových 44,7 miliardy korun.
Srovnávání vývoje ekonomik komplikuje odlišné načasování opatření kvůli koronaviru
V pátek byla také zveřejněna čísla o růstu HDP i v jiných zemích regionu, nicméně srovnávání bude narážet na skutečnost, že různé země měly odlišné načasování restriktivních opatření, upozorňuje Seidler.
„Zatímco Česko či Slovensko přistoupilo k relativně silným restrikcím hned v polovině března, například Maďarsko začalo s restrikcemi až koncem března a mezičtvrtletní propad tak dosáhl jen 0,4 procenta. Německo k větším restrikcím přistoupilo až 22. března, a i proto se přepokládá, že propad německé ekonomiky bude oproti eurozóně poloviční, tedy mezičtvrletně o 2,2 procenta,“ vysvětluje.
Rozvojová banka schválila podporu 1500 podnikatelům za deset miliard
Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) schválila v programech COVID ke 14. květnu podporu pro zhruba 1500 podnikatelů za více než deset miliard korun. Nejčastěji pomoc míří do sektoru maloobchodu a velkoobchodu, zpracovatelského průmyslu a provozovatelům ubytovacích a stravovacích služeb. Více než dvě třetiny pomoci čerpají živnostníci a firmy s méně než 50 zaměstnanci. Vyhodnocování žádostí v programu COVID II a COVID Praha pokračuje. Informovala o tom v pátek mluvčí banky Marie Lanfantová.
Živnostníci a malí podnikatelé nejčastěji žádali o půjčky 4,5 milionu korun, středně velké podniky čerpají úvěry většinou 8,5 milionu korun. Největší objem podpory se dostává podnikatelům v Jihomoravském, Moravskoslezském a Středočeském kraji.
Často diskutovaná oblast cestovního ruchu spolu s doplňujícími službami je třetím nejvíce podporovaným odvětvím. Deset procent z celkového počtu podpořených podnikatelů působí v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb nebo provozuje cestovní kanceláře či agentury.
Připravuje se COVID III, jehož schválení by měla v pondělí projednat vláda. Vyčleněno do něj je 150 miliard korun. ČMZRB bude moci ručit za úvěry v objemu až 500 miliard korun. Podporu by mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů.
Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, získají záruku do 80 procent. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun.