Raději schodek 300 miliard než pád poloviny ekonomiky, míní Rusnok

Podpora ekonomiky ze strany státu je nyní tím nejpodstatnějším, i za cenu vysokého schodku státního rozpočtu. Shodli se na tom hosté Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Štěpána Jurajdy musí být v oblasti hospodářství reakce podobná reakci epidemiologů na koronavirus. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula volá po tom, aby stát proplácel pojištění zaměstnanců a zastavil insolvence. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok upozorňuje, že i přes všechna opatření tuzemská ekonomika neprojde krizí beze ztrát a stát nakonec může jen pomoci, ale situaci nevyřeší.

Video Otázky Václava Moravce
video

Otázky Václava Moravce 29. 3. 2020, první část

Nejzásadnějšími nástroji na podporu ekonomiky jsou v současnosti ta opatření, která pomáhají udržet tok financí domácností, podniků nebo veřejných institucí, věří guvernér centrální banky. „To je to klíčové – aby nedocházelo k insolvencím, kolapsům, které jsou de facto předčasné, vyvolané pouze nedostatkem likvidity, která je dána pouze vnějšími okolnostmi a jinak jsou ty subjekty v pořádku,“ zdůrazňuje.

„Jakmile nebude hotovost, začne probíhat to, že se subjekty snaží lidi propouštět, protože neví, jestli přežijí další měsíc či dva,“ přidává Středula. Kabinet podle něj musí jednat rychle. Odborový předák upozorňuje také na to, že půjčky nemusí vždy řešit situaci firem či živnostníků.

Ti, kteří museli svou činnost kvůli koronaviru zastavit, si často ani půjčit nemůžou, protože by porušili zákon tím, že si půjčili v době, kdy neměli budoucnost, všímá si Středula. „Dovedeme si představit zastavení půjček, zastavení exekucí, zastavení splácení hypoték, posunutí přibližně o jeden rok,“ navrhuje.

Jurajda má za to, že ekonomická reakce musí být velmi podobná reakci epidemiologů na samotnou pandemii. Je potřeba jednat rychle, jinak se i ekonomické problémy rozšíří. Apeluje na to, aby opatření nebyla zatížena potřebnou byrokracií, aby se peníze dostaly k firmám i lidem co nejrychleji.

„Jestli má nyní nějaké ekonomické opatření největší návratnost, tak je to investice do testování,“ věří ekonom. Perfektní přehled o šíření koronaviru pomůže k tomu, aby se mohla ekonomika rozjet co nejdříve. Zdůrazňuje také, že testovací kapacity musí mít sám stát a nesmí se poléhat na dobrovolnickou aktivitu laboratoří či akademických pracovišť.

Když všichni šetří, neušetří nikdo, připomíná Jurajda

Podle Jurajdy předběžné odhady potvrzují propad hrubého domácího produktu o pět procent. Podotýká ale, že současná recese není běžná. „My jsme lidem řekli, aby nechodili do práce, a do nějaké míry nebudeme schopni uchovat všechny zaměstnanecké vztahy. Nějak jsme to vyvolali a až ekonomiku začneme postupně podporovat, pak se začneme bavit o běžných ekonomických mechanismech podpory poptávky a podobně,“ předesílá.

Česko podle něj může čekat nezaměstnanost v řádu statisíců. Mezi dosavadními opatřeními vlády Jurajdovi chybí odložení sociálních a zdravotních odvodů pro zaměstnavatele. „Jde nám o zachování likvidity, aby firmy fungovaly dál,“ upozorňuje.

Stát si dle ekonoma z Akademie věd může dovolit s odvody pracovat a zemi se takové kroky vyplatí, protože pomohou přežít ekonomickým subjektům. „Opatření pomáhají udržet zaměstnanecké vztahy. Když v ekonomice všichni šetří, nikdo neušetří. Tady je chvíle pro stát, aby byl aktivní,“ je přesvědčen.

Podle Středuly by stát měl platbu pojištění za zaměstnance plně převzít. „Pokud ji jen odloží či odpustí, tak se to nebude následně počítat do nároků v souvislosti s důchodovým pojištěním. To nesmíme připustit, musíme být chytřejší a myslet dopředu,“ tvrdí.

Šéf odborů také konstatuje, že proplácení části mezd státem ve formě takzvaného kurzarbeitu by mělo být podmíněno tím, že daná firma nebude propouštět, a volá po uzákonění pravomoci pro centrální banku, aby mohla zakázat vyvádět v době krize prostředky z Česka skrze dividendy.

ČNB je schopna zajistit nevyplácení dividend v bankovním sektoru, přičemž většina finančních institucí se už k tomuto kroku veřejně přihlásila. „Pokud je někdo zodpovědný hospodář, tak nebude teď posílat své minulé zisky mimo firmu,“ podotýká Rusnok.

S pravomocí centrální banky zasáhnout do jiného než bankovního sektoru kvůli dividendám Rusnok nabádá k opatrnosti. Ve hře je totiž důvěryhodnost tuzemské ekonomiky. „Musí to být něco, co bude v Evropě obecně přijímáno. Díky těmto investorům jsme na ekonomické úrovni. Udělat teď ze sebe izolující se ekonomiku by bylo porušení pravidel volného pohybu kapitálu,“ upozorňuje.

Bývalý premiér úřednické vlády si ale umí představit mimořádné opatření, které by dividendy na několik měsíců zmrazilo. Většina firem se ale podle něj i bez něj bude chovat zodpovědně a česká ekonomika navíc není v pozici, kdy by ji něco takového mělo ohrozit.

Dočasná opatření, která navrhuje Středula, si Jurajda umí představit, legislativu by ale neměnil dlouhodobě. Likvidity v bankovním sektoru je podle něj víc než dostatek.

Rusnok: Schodek 300 miliard je menší zlo než položení půlky ekonomiky

V tuto chvíli není čas na to se zabývat deficitem státního rozpočtu, míní ekonom. Stát podle něj musí být razantní, Česko je na tom navíc dobře a může si relativně levně půjčovat.

S tím souhlasí guvernér ČNB Rusnok, podle jehož slov není čas řešit, kolik stojí roušky. „Fiskální prostor máme obrovský, tím se netrapme. Schodek 300 miliard je rozhodně menší zlo, než abychom kvůli ušetření padesáti miliard položili polovinu ekonomiky,“ zdůrazňuje.

K apelu se přidává i Středula. Společnost je nyní ve fázi záchrany a není důvod diskutovat o tom, kam se vyšplhá dluh. „Jsem rád, že vláda přišla s návrhem na změnu zákona o státním rozpočtu, ale vždycky si musíme položit otázku, co chceme teď zachraňovat – jeden subjekt, nebo celou ekonomiku? Jestli celou ekonomiku, pak se nebavme o těchto věcech,“ míní šéf odborů.

Dvakrát v březnu snižovala Česká národní banka úrokové sazby. Podle Jiřího Rusnoka jsou inflační rizika zapomenuta a bankéři nyní řeší zcela jiný problém. Guvernér připouští, že několik měsíců nyní kvůli setrvačnosti vydrží vyšší úroveň inflace, ale je potřeba se především postarat o vzpamatování ekonomiky.

Obavu z deflace Rusnok nemá. „My máme kam sestupovat, takže se nebojím, že bychom tento problém museli akutně řešit,“ míní a dodává, že inflace se rychle vrátí ke dvěma procentům. Česko navíc patří mezi země, kde došlo k nejrychlejšímu snížení úrokových sazeb.

„To je naše reakce na to, že víme, že za rok, rok a půl, kdy máme horizont měnové politiky, tu bude úplně jiná makroekonomická situace, která vyžaduje úplně jiné úrokové sazby,“ vysvětluje šéf centrální banky.

ČNB se nedrží při zdi, konstatuje Jurajda. Její hlavní úlohou je nyní dohlížet na stabilitu bankovního sektoru, k čemuž má výborné předpoklady. „Česká republika je na tom, co se týče celkového deficitu, tak situace centrální banky, skutečně výborně. Zároveň platí to, že čím nižší jsou úrokové sazby, tím účinnější jsou fiskální efekty vládních výdajů,“ konstatuje.

Lidé se bojí exekucí, zdůrazňuje Středula 

Deflace se nebojí ani Středula, upozorňuje ale na to, že lidé se mnohdy bojí propadu do exekucí. Většina populace totiž nemá zdroje, aby se mohla dlouhodobě udržet nad vodou. Problematické jsou v současné situaci také splátky hypoték a půjček.

Jurajda by tento problém řešil pozastavením insolvenčních řízení, což umožní udržení zaměstnaneckých vztahů. „Není to problém morálního hazardu, že by to někdo zneužíval. Všichni jsme vystaveni šoku, který jsme nečekali,“ věří.

Podle Rusnoka už běží debaty a přípravy moratoria na splátky finančních závazků. Centrální banka už dala své podklady ministerstvu financí. „Asi by to byla situace, která by vedla k tomu, že závazky jako hypotéky či spotřebitelské úvěry se zkrátka zmrazí z hlediska splátek na nějakou dobu,“ předpokládá expremiér.

Přiznává, že jde o hrubé opatření, ovšem postupovat skrze žádosti jednotlivých klientů svým bankám by bylo pro finanční instituce administrativně nezvladatelné. Opatření podle něj musí přijít rychle, zároveň ale musí být napsané pořádně, protože jde o citlivou právnickou práci.

Na rychlost apeluje Středula, podle nějž bude duben naprosto kritickým měsícem, v němž už se projeví dopady koronavirové krize.

Jurajda oceňuje, že signál k řešení přišel brzy. „Není to administrativně triviální záležitost. Může se stát, že i když parlament bude dělat, co může, pár dní příprava zabere,“ upozorňuje.

Rusnok zdůrazňuje, že i přes všechna opatření a mimořádné kroky Česko nepřežije aktuální situaci bez úhony: „Budeme v nové ekonomické realitě, která bude mnohem složitější, než jsme byli v posledních deseti letech zvyklí. Budeme muset řadu věcí přehodnotit a strukturálně se to samozřejmě některých dotkne víc než jiných. Stát je pravdu jen pomocník, který nám má pomoct to překlenout, ale nezvládne situaci za nás,“ varuje guvernér ČNB.