Situace v České republice se v souvislosti s onemocněním covid-19 dle údajů o počtu nakažených zlepšuje, ale uspokojení ani zdaleka není na místě. Epidemiologové se totiž shodují, že druhá vlna pravděpodobně přijde. Kdy a jestli se prognóza opravdu naplní, nedokáže říct nikdo, ale přemýšlet o alternativních dopadech je nutné už nyní. Ekonomové se v Otázkách Václava Moravce shodli, že by se pro spoustu firem proměnila v boj o přežití.
Druhá koronavirová krize by pro řadu firem znamenala existenční problém, shodli se ekonomové
Otázky Václava Moravce: ekonomové o epidemiologické politice (zdroj: ČT24)
S dopady březnového zastavení ekonomické aktivity se firmy ještě stále potýkají. „Pokud by opravdu hrozil další 'lockdown' ve čtvrtém kvartálu, nebudeme se bavit o poklesu šest až osm procent, ale o dvouciferném čísle. To by byla krize 'par excellence', kterou by tuzemské firmy měly problém přežít,“ varovala hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
V podobném duchu se vyjádřil také Filip Pertold z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI, který zároveň upozornil na roli epidemiologické politiky státu.
„Pro ekonomiku je naprosto zásadní. Nabízí se otázka, jestli stát dělá dostatečné kroky v chytré karanténě a v testovacích kapacitách, abychom byli připraveni na to, až čísla nakažených opět začnou stoupat,“ prohlásil.
„V současnosti například víme, že akademické laboratoře pracují pouze na jednu třetinu kapacity, přestože je dobrovolně navýšily a poskytly státu. Teď naopak hrozí, že je přestanou nabízet, protože je stát nevyužívá,“ dodal.
Německo a Švýcarsko vzorem
Analytici se zároveň shodli na potřebě rychlejší vládní pomoci podnikům. To, co trvá v Česku několik týdnů, je podle europoslance Luďka Niedermayera ve Švýcarsku nebo Německu otázkou jednotlivých dnů.
Bývalý guvernér České národní banky označil přístup státu za direktivní a nekooperativní. „Považuji za skandální, že lidé, kteří se snaží pomoct, se musí se státem soudit o data a stejně je nedostanou,“ konstatoval.
Horská přidala i několik aktuálních čísel. „Každý den uzavření obchodů či továren v době pandemie stojí tuzemskou ekonomiku tři až čtyři miliardy korun, což znamená, že prodlužování nouzového stavu prohlubuje propad, ale daleko razantnější šok pro ekonomiku je recese Evropy.“
Slibovaná vládní pomoc je podle ní mnohonásobně vyšší než reálná a činí jednotky desetin procenta hrubého domácího produktu (HDP) místo slibovaných dvaceti procent. „Česká republika exceluje pouze v jednom, ve slibech. Realita je ale spíš smutná než veselá,“ zakončila Horská.
Znatelný zásah do rodinného rozpočtu už vnímá patnáct procent lidí
Navzdory zmíněným tvrzení pocítilo vliv pandemie koronaviru na rodinném rozpočtu jen minimálně nebo vůbec 52 procent lidí v České republice. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury Kantar CZ.
Podle něj třetina oslovených tvrdí, že nějaké následky cítí do jisté míry, a patnáct procent lidí odpovědělo, že se v jejich rodinném rozpočtu projevila pandemie docela dost a možná budou mít problém zaplatit veškeré výdaje.
Průzkum: Pandemii v ČR nepocítila na svém rozpočtu polovina lidí