Podpora v nezaměstnanosti při rekvalifikaci a po mateřské

Praha – Minulý týden jsme v našem seriálu o podpoře v nezaměstnanosti uvedli, jak o podporu žádat, jaké doklady k tomu potřebujeme a od čeho se výše podpory v nezaměstnanosti odvíjí. Teď jsou na řadě některé výjimky. Věděli jste třeba, že má žadatel o práci nárok na vyšší podporu, pokud navštěvuje rekvalifikační kurz, aby zvýšil svou cenu na trhu práce? Zaměříme se ale také na to, jak je to s podporou u matek, které se po návratu z rodičovské dovolené nemohly vrátit do zaměstnání.

V předchozím díle našeho seriálu o nezaměstnanosti jsme informovali, že nezaměstnaný dostává po první dva měsíce od státu podporu ve výši 65 procent svého předchozího průměrného čistého výdělku, nejvýše však 13 280 korun. V dalších měsících pak podpora razantně klesá. Pokud se však uchazeč o práci zapojí do rekvalifikačního kurzu, přiznává se mu podpora ve výši 60 procent posledního čistého příjmu.

Kromě toho se zvyšuje také strop, který podpora nesmí překročit. Místo 58 procent průměrné mzdy v národním hospodářství, činí při rekvalifikaci 65 procent. V roce 2010 bude tedy uchazeč o práci pobírat maximálně 14 883 korun.

Podpora matek po mateřské

Jak již bylo řečeno minule, podpora v nezaměstnanosti se počítá z průměrného čistého měsíčního výdělku v posledním zaměstnání. Existují však mnohé významné výjimky, které platí pro ty, kteří v rozhodném období, tj. v posledních třech letech před požádáním o podporu v nezaměstnanosti neměli příjem z pracovní činnosti, nebo jej nikoli svojí vinou nemohou doložit. Typickým případem jsou rodiče, kteří byli se svým dítětem na mateřské a následně rodičovské dovolené tři roky a déle. Mohou to být ale všichni ti, na které zákon pamatuje započtením tzv. náhradní doby (§41, odstavce 3, zákona číslo 435/2004 Sb.), tedy například také zdravotně postižení lidé, kteří se připravovali na práci, nebo lidé, kteří pobírali invalidní důchod třetího stupně.

Konkrétně matka žádající o podporu v nezaměstnanosti po čtyřleté péči o dítě dostane první dva měsíce podporu ve výši 12 procent průměrné mzdy v národním hospodářství, která je vypočítána znovu z prvních třech čtvrtletí předchozího kalendářního roku. V následujících měsících, kdy trvá podpora, následně 11 procent. Pokud dotyčná matka prochází rekvalifikací, tak se výše podpory v nezaměstnanosti zvyšuje na 14 procent z průměrné mzdy.

Malé částky, které jsou především těmto osobám vyplácené, lze doplňovat především dávkami vyplácenými na základě režimu hmotné nouze.

Matka s dítětem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...