Podnikatelé hodnotí kontrolní hlášení: Miliardy na agendu a hodiny nad formuláři

Hospodářská komora provedla průzkum mezi 800 podnikateli, aby zjistila, jak se vypořádávají s jednou z novinek ministerstva financí – s kontrolním hlášením. Ukázalo se, že náklady firem na zavedení agendy se vyšplhaly na několik miliard korun. A samotným vyplňováním formulářů strávili plátci DPH celkem 2,5 milionu hodin. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) je ale kontrolní hlášení revoluční nástroj proti daňovým podvodům.

Zavedení kontrolního hlášení zvýšilo podnikatelům administrativní zátěž a vyvolalo nemalé finanční náklady spojené s implementací do jejich informačních systémů.
Vladimír Dlouhý
prezident Hospodářské komory

Malé a střední podniky vydaly na agendu kontrolních hlášení obvykle do 10 tisíc korun. U velkých podniků byly náklady vyšší, třetina zaplatila řádově desítky tisíc korun a další třetina více než 100 tisíc.

Co se týče samotného vyplňování kontrolního hlášení, zabralo to podle průzkumu pětině plátců méně než hodinu. Přes polovinu oslovených podnikatelů ale formulář vypisovalo více hodin a méně než jeden den. Pětině to pak trvalo od jednoho do tří dnů.

Podle samotného Babiše je ale kontrolní hlášení přelomový nástroj proti daňovým podvodům. „Je to revoluční projekt. Jsem první ministr financí, který přichází s reálným bojem proti podvodům na DPH. Jsme přesvědčeni, že projekt bude fungovat a že vybereme víc peněz,“ prohlásil Babiš.

Morální zátěž?

Předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek ale upozorňuje na to, že vedle nákladů finančních a časových je kontrolní hlášení i svým způsobem zátěž morální.

„Zjednodušeně řečeno – něco to stojí, nějaký čas se tomu musí věnovat a kontrolní hlášení dělá z každého živnostníka a podnikatele primárně zloděje a každý podnikatel a živnostník se musí před státem svlékat do naha,“ říká Bábek.

Jako nejčastější problémy s podáváním kontrolního hlášení uváděli podnikatelé problémy s evidenčními čísly dokladů, uvedlo to 46 procent respondentů. Celých 97 procent účastníků průzkumu přesto stihlo podat kontrolní hlášení včas. Hospodářská komora závěry ankety nyní předloží vládě a chce podnikatelům vyjednat kompenzace.

  • speciální daňové stvrzení, které podávají plátci DPH. Právnické osoby ho podávají měsíčně, fyzické osoby měsíčně nebo čtvrtletně (záleží na zdaňovacím období).
  • jednou z novinek ministra financí Andreje Babiše (ANO) a je platné od letoška. Má zabránit daňovým únikům. Pro čtvrtletní plátce byl první termín 25. dubna 2016. Včetně měsíčních plátců přišlo do té doby Finanční správě kontrolní hlášení od 421 tisíc plátců DPH.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci hodiny rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 20 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 9 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 22 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...