Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova požadují po státu více peněz, aby mohly lépe čelit například vylidňování obcí a odchodu obyvatel do větších měst. Dosáhnout toho chtějí změnou v rozdělování výnosů z daní i tím, že se zastropuje výše příjmu čtyř největších měst v republice. Ministerstvo financí změny nepodporuje.
Obce chtějí více peněz z daní. Aby zastavily vylidňování, omezily by i příjmy největších měst
Události: Obce chtějí od státu více peněz (zdroj: ČT24)
Sdružení místních samospráv upozorňuje na vylidňování obcí, ve kterých pak zůstávají hlavně senioři. O řadu z nich se musejí postarat a to také stojí peníze. I proto sdružení chce, aby stát při rozdělování daní posílal obcím finance i pro lidi starší 65 let.
Požaduje navíc zvýšení příspěvku na žáka a zastropování příjmu největších měst na úroveň letošního roku. Celkem pro menší obce návrh počítá se čtyřmi miliardami navíc.
Obce a daně
Nové povinnosti, které něco stojí
Obce a některé kraje chtějí přidat peníze také proto, že na ně vláda přenáší nové povinnosti, a ty něco stojí. Předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová (ODS) připomněla, že starostům a obcím neustále rostou náklady.
„Rostou jim v souvislosti s tím, že stát na ně postupně převádí řadu dalších povinností, zavaluje je neustálou byrokracií. Oni už tu práci sami nestíhají a musí si najímat další pracovníky.“
„Slibujeme si od toho, že obce mohou investovat do občanské vybavenosti, do dostupnosti služeb, zvyšovat kvalitu své infrastruktury, třeba stavět místní komunikace,“ uvedl předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN).
Ministerstvo má výhrady
Jenže resort financí má k návrhům výhrady. Zvýšit příspěvek na žáka odmítla před několika lety sněmovna, a o tom pro seniory se teprve bude debatovat. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připomíná, že v republice je více než šest tisíc obcí. Pokud by se mezi kritéria vložil i počet seniorů, který se v čase vyvíjí, bylo by to administrativně náročné.
Zatímco u obcí resort financí úpravy odmítá, krajům změny rozpočtu slíbil. Kraje požadují úpravy i proto, že pro ně se pravidla přerozdělování peněz dvacet let neměnila. Jenže struktura obyvatel ano, například ve Středočeském kraji jich teď žije o 20 procent víc, na severní Moravě o pět procent méně. Ideální by podle hejtmanů bylo, pokud by se daně přepočítávaly každý rok.
Daně a kraje
„V co doufáme, je to, že stát nějakou část z daně z paliv a pohonných hmot dá do sdílených daní,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta (nestr. za STAN). V případě jeho regionu by pak mělo hejtmanství k dispozici o 400 milionů víc než letos, kdy počítá se 3,5 miliardami. Z peněz by se platily opravy silnic.
Ministerstvo financí chce v příštím roce hledat cestu, jak přidat peníze na silnice druhých a třetích tříd. Zároveň ale nechce otevírat nůžky v rozpočtovém určení daní na úkor státu. Zástupci samospráv mezitím začnou v lednu hledat podporu pro změny mezi poslanci.
- V Česku je nyní 6254 obcí. Podstatnou částí jejich příjmů jsou peníze ze sdílených daní, mezi které patří DPH, odvody z nemovitostí nebo z příjmu.
- Z nich i z jiných zdrojů získaly obce letos od ledna do září přes 264 miliard korun. Utratily bezmála 234 miliard. Na rozdíl od vlády hospodaří samosprávy dlouhodobě v plusu.
- Příjmy krajů za devět měsíců přesáhly 189 miliard korun, výdaje 178 miliard.
- Stát vybírá daně - výnosy z nich putují do státního rozpočtu, obcím a krajům. Například u daně z přidané hodnoty kraje získávají 8,92 procenta, obce pak 23,58 procenta (jejich podíl se zvyšoval od ledna 2018, předtím činil 21,4), zbytek stát. Obce například dostávají veškerou daň z nemovitostí.
- Zdroj: ČT24, ČTK